Nemohla. Jsem vlk samotář, zvyklá na své pohodlí a soukromí. I když se říká nikdy neříkej...

Maruško, to je překvapení, žes tu použila fotky ze setkání v Havlíčkově Brodě. Já jsem tam sice vycpaná jako koule, ale s tím už zpětně nic nenadělám. Dnes je to jinak. Ale je prima, když se na každé akci sejde báječná parta a z ní pak lidé neformálně referují ostatním.

Ach, to je nádhera. *

Vlaky miluji a exponáty starých lokomotiv obzvláště. Obdobné muzeum je i v Proře na Rujaně. Mrzelo mě, že se nemohlo do lokomotiv vlézt. :-) Tvé fotky jsou dostatečně výmluvné a technické kvalitě v takovém případě zase nepřikládám takový význam.

Moc dobře napsané. Po přečtení jako bych tam sám byl.

To jsou opravdu hezké domečky, určitě by je mohli použít (pokud se tak už nestalo) jako dekorace k pohádkám.

Milá Jano, Rejvíz patří k těm místům, které si vnímavý člověk musí zamilovat. A já k těm lidem, jimž se zapsal do srdce svou podmanivou tichou, trochu ospalou krásou patřím. Hledám a nacházím zde vždycky uklidnění a souznění s přírodou. Povedlo se Ti krásně přiblížit toto nádherné jesenické místo se vším všudy. Všem návštěvu Rejvízu doporučuji. Mám ho ráda hlavně na jaře a na podzim a ten nás právě čeká.

Tak kéž by nám, houbařům, to vyšlo. Strašně ráda chodím na houby, ráda je jím a ráda z nich vařím.

Helenko, máš pravdu, ani se té myšce nedivím, možná i ptactvo a okolní zvěr se chystají opustit ten překrásný kraj,protože tolik uchechtaných bab, by se nedalo přežít. Popsala jsi ten výlet senzačně. Díky...******

Zuzko, už budu hodnotit hvězdičkou. Superlativy byly vyčerpány. *

Na přehlídku bych se ráda podívala, ve Zlíně jsem nikdy nebyla a kdyby se dala dohromady prima parta na cestu, tak proč ne?

Detektivky mám ráda, ty od Agathy Christie patří k nejoblíbenějším. O soutěži jsem nevěděla, ale dodatečně také dávám hlas Deseti malým černouškům.

Pěkné, vtipné i pravdivé.

Myslím,že to je velmi dobrý počinek ČT a režiséra p.Křístka. Na dnešní první díl se velmi těším, nejen proto, že trampingu se věnovali rodiče.

Pan Lad.Potměšil se mi moc líbil v Discopříběhu jako táta Horáček,kde byl filmovým otcem Rudolfu Hrušínskému nejmlad., v pohádce Nejkrásnější hádanka v roli krále i v dalších pohádkách, jako RumplCimprCampr,i ve filmech ze 60 a 70 let 20.st. (např. Hříšní lidé..). V nekonečných seriálech současné produkce, kde také tento výborný herec musel "zemřít", aby mohl naskočit do seriálu jiného, jeho kvality převýšil zájem komerční. Přeji p.Potměšilovi hodně zdraví do dalších let.

Středohoří je nádherné , hezký tip na výlet.

Sepsat takový "elaborát", to je opravdu výkon!

Velmi originální nápad a mohl by být i velmi úspěšný. Ráda bych se i některého zúčastnila.

Škoda, když jsem to začala číst, myslela jsem si, že jde o pražskou akci. Kdybych byla ještě v Týně na dovolené, určitě bych tam jela. Pan Šporcl je také rodák, jeho otec, nedávno zesnulý herec Petr Šporcl, hrával v Jihočeském divadle často milovníky, ale nejen ty.

Příběh sice působí jako ze starých časů, ale má obecnější platnost. Vzpomeňme si na některé východoasijské státy, kdy sirotčince, ale i vlastní rodiče v nouzi nechávají své děti západním cizincům. Pokud vím, tak to bylo hodně časté v Číně, když platil zákaz mít více než jen 1 dítě. Docela by mě zajímalo, jestli jsi tenhle dojemný příběh znala od někoho z příbuzenstva.