První věta je jak z pláží dnešních dní - pardon, pokus o odlehčení, ta asociace se prostě sama nabídla. No, a ty názvy hospod ..., u nás tu byla Piivnice U šibenice, ale kupodivu krachla. Opět zajímavý článek, děkuji, Šárko.

Další článek ze série praktických...Ano, je to bezesporu přesně tak. A je to i můj případ. Člověk je rád, když sežene něco malého vhodného (a ještě s dobrými, klidnými sousedy). No to je opravdu značka ideál. Takže všem čtenářům íčka přeji ať najdou, co hledají a potřebují.

Hezký čtivý článek. Je mi líto, co se Vám přihodilo. I ten název Vašeho článku tomu odpovídá. Bránit se musíte, to je jasné. A pak se člověk doslova modlí, aby Vám to ostatní věřili a ne někomu, kdo Vás neoprávněně z něčeho nařkne a přitom si to celé vymyslí. Ale už je to za Vámi. Držte se!

Tam to znám, léta jsem jezdila do Josefova Dolu a přes Albrechtice do Tanvaldu. Škoda, že jste nedala víc fotek.

Děkuji za obsáhlý článek z míst, která stěží někdy navštívím. Všechny fotografie i sochy se mi moc líbí. Mají duši.

Dobrá rada nad zlato. Bohužel můj organizmus na dobré rady nedá. A tak se začínám těšit nejen na ochlazení, ale rovnou na podzim.

Moc hezká reportáž a přiblížení, děkuji.

Děkuji, je to pohlazení na duši.

Krásně si léto užíváš a vzácné chvilky s kamarádkami jsou odměnou. Úvodní fotka je krásná svou podstatou. Prostě líbí se mi článek i fotky a já Ti děkuji, že jsi nás vzala sebou na výlet.

Ivo, jedním slovem - nádherné.

Vlaďko, moc hezké téma, krásně zpracované. Tak ať si užíváš podzim života na zahradě ještě hodně dlouho. :-)

Renato, další krásně popisný cestovatelský článek, moc děkuji. Škoda, že nejsou fotografie vyzdobených chrámů, musela to být nádhera. Neskutečně mne pobavila Vaše závěrečná poznámka o vlacích v Česku :-))

Ještě, že nemám zahradu. Takovou úrodu bych nezvládl.

Další krásný článek do soutěže. Redakce to nebude mít lehké. Mně se zatím všechny příspěvky moc líbily.

Můj tatínek měl z předešlého manželství již dvě dcery, a proto se těšil, že tentokrát to musí být určitě kluk. Také prý jsem trochu otálela s narození, čekali mě na Vánoco a já přišla až po Třech králích, 8. ledna. Když se dozvěděl, že je to zase holka, byl z toho dost smutný. Pak si za chvíli rozmyslel a přivítal mě s láskou. Později, když chodil domů na oběd, nejprve mě choval ještě v povijánu, jak se tenkrát říkalo. Byl to prima táta celý život.

Já si myslím, že č. 2 je tma. Jinak jsem úplně vedle. :-))

Krásný článek přímo láká sebrat se a odletět na čas na Krétu a užít si její krásu. Bohužel, na Krétě byla jen manželka s dcerou, já nemohl. Řecké ostrovy jsou krásné. Fulghumův román Třetí přání odpočívá v mé knihovně. A řecké bájesloví přímo miluji. Potěšila jste mě.

Přivedla mě sem "náhoda", zřejmě se recept bude hodit. Vypadá dobře. Díky!

Je mi líto, jaké ústrky musela paní Chaloupková zažít od České pošty, no ale alespoň se ze svého traumatu mohla vypsat zde na i60. Já nemám ráda rajskou omáčku, možná, že o tom také napíši článek.

Když jsem bydlel v paneláku ve městě tak sousedé vedlejší byt pronajali dvěma mladým párům. Přišel jsem ráno ze služby, chtěl se vyspat a za zdí ,,duc, duc,duc." Zazvonil jsem, vysvětlil situaci a nic. Ještě párkrát jsem to zkusil. Žádná reakce. Pracovali v montovně na směny. Jednou přišli z noční. Já měl zrovna volno. Přistavil jsem ke zdi gramofón, repráky a naplno pustil dechovku. Sice na mne nezvonili, ale od té doby bylo v domě ticho. Nejlepší bylo... dům měl devět bytů a všechny kromě toho jednoho obývané seniory. Jdu takhle s košem. Babky sedí před domem na lavičce a jedna povídá: ,,Pane Pepo vy máte tak pěkné písničky. Mohl byste je pustit častěji a hlasitěji? My už tak dobře neslyšíme. :-) Teď na vesnici je sousedství o něčem úplně jiném. Jsme odkázání jeden na druhého, takže vzájemná pomoc, rozdávání přebytků se zahrady nebo pochlubení se buchtou či zavařeninou je naprostou samozřejmostí.