Díky za milé pozvání, Vando. Vidím, že šíře tvých aktivit je nezměrná stejně jako hloubka Zuzanina talentu. Před oběma smekám a přeji hodně sil a elán ať vás neopouští.

Já se, Jitko, připojuji ke tvé prosbě. Doufám, že se neztratilo, jen se někde poněkud zapomnělo. Pokud se na nás zlobí, věřím, že ho tvé hezké verše obměkčí. Je na čase, aby přišlo dřív, než svatá Anna. Pak už by zas bylo jen chladno zrána.

Pana Ilju Racka si pamatuji jako Julia Fučíka ve filmovém přepisu knihy Reportáž psaná na oprátce, i jeho filmové ztvárnění spisovatele Jana Nerudy. Přeji p.Rackovi hodně zdraví.

Ahoj Jano, vítej na íčku!

Jiří Kodet! Skvělý jako kapitán Exner, i jako prudký, vzteklý muž v Pelíškách.Viděla jsem ho i v Činoherním klubu.Proměny v čase i v rolích, měla jsem ho ráda. Zemřel příliš brzy.

Někdy jsou sny opravdu děsivé, dřív se mi to občas stalo. Člověk si je pak bohužel pamatuje déle než sny hezké, ale z něčeho vznikly, takže také mají své místo, i když jako varování bych je vždy nevnímala.

Zajímalo by mne, z jakého důvodu je rok 2015 nazván Rokem berounského medvěda? A dále, jak se vám líbilo vystoupení Yo Yo Bandu? Děkuji.

Parádní poznávací zájezd a s dobrodružstvím. Tomu fandím, pane Petře.

Paní Hano, děkuji za pozvání do Vaší zahrady. Je krásná, divoká, zvláště rozkvetlý keř růží. Ať se Vám tam dobře relaxuje.

Vím, že se pátralo po akci "Zámky" i v našem archivu, ale nevojenská dokumentace se u nás nachází jen zřídka, v tomto případě ne. Předpokládám, že v Národním archivu nebo Archivu Hlav.města Prahy. Je smutné, že se o lidech jako byl pan Pitter obecně neví. Že skutečnost, že emigroval, rázem "znehodnotila" veškeré jeho předchozí zásluhy.

Pane Stejskale, moc pěkné a zajímavé. Pošlete to dál, prosím. Kamarádka byla "nádražačka" a také psala takové krásné cestopísky. Navíc by bylo moc zajímavé srovnat tehdejší poměry s těmi dnešními.

Tak to vůbec neznám a chtěla bych vidět, takže, protože už asi nic nevyhraju:-D, koupím si DVD hned dnes.

Nedivím se , že měla velký úspěch.

Hned od začátku jsme ho používali a kamarád /78/ tam chodí dodnes.Ten se povedl. Barandovský bazén jsem já už nezažila...

Divím se jednomu, že si dvacetiletá všimla padesátiletého nezaměstnaného, když přepřahal.

No , bylo mě devět, žluté tričko, zelené trenýrky a sukénka...A míček v síťce? Nebo až starší ...To se mi asi plete...Nacvičovala jsem Poupata a taky mladší žáky s kruhy a míčem.Lahůdka na Strahově....Ovšem dorostenky na chlapcích loudaly o kruhy.Tehdy se dělaly moderní látkové tašky a kruhy jako ucha.

Velmi smutné...Před několika lety se srazil vlak a osobním autem u Vodňan.Dozvídali jsme se o tom od sousedů.Prý jen jedna mrtvá žena...Nevěnovali jsme tomu patřičnou pozornost, dokud jsme se nedozvěděli, že to byla blízká osoba. Nejlepší životní kamarádka mé sestry. To s námi otřáslo...Proč ona? Asi to tak bývá.

Moc hezká a hlavně poučná bajka. Milá redakce, tohle potřebuje nutně zveřejnit, třeba se některým čtoucím v hlavě trochu rozsvítí...*****

Jste umělec ve všech oborech. A Vaše láska k životu se zračí ve všem, co napíšete i vyfotografujete.

Teda Jani... to byla nádherná akce, úsměvy, šatičky, klobouky.... sedla jsem si doslova na prd.....el:))))