Jo jo, také čekám, že si už brzy léto vytvoří svůj profil na i60.cz

Že by první vlaštovka politické poezie v této rubrice? :-)

K mamánkům jsem se nevyjadřovala, protože s nimi nemám žádnou osobní zkušenost. Obě dcery "opustily" domov velmi záhy. Přestože mají své zázemí, rády se domů vracejí. Nikdy jsem netrpěla syndromem opuštěného hnízda, protože pomyslnou pupeční šňůru jen tak neodstřihnete. I když se pro povinnosti a vzdálenost nevídáme moc často, jsme v kontaktu a víme, že se na sebe můžeme v nouzi spolehnout, pokud je v našich silách si pomoci. Pokud to v našich silách není, umíme si najít pomoc jinde a nic si nevyčítáme. Nikdy jsem děti nevnímala jako své vlastnictví, vždy byly a jsou pro mě darem. Mají svou cestu, na které jim mohu být nápomocná, ale nemám jim do života co mluvit. Sama jsem se od rodičů odstěhovala hned po studiu a jsem ráda, že jsem se o sebe dokázala postarat, i když to občas nebylo vůbec lehké. Zpětně to vidím tak, že dnešní mladí to dnes mají ještě těžší.

Tak to já mu přeji všechno nejlepší TADY a TEĎ. protože Praha je daleko. V Tv se podívám, jak se zúčastnění dobře bavili při natáčení, což jim upřímně přeji.

Já jsem loňský pásový opar dostala zcela určitě ze stresu v práci, kdy studovnu v archivu navštěvovalo třeba 30 i víc lidí denně. Neustále se něco řešilo, pohyb sem a tam, do toho telefonáty, vyřizování písemných dotazů, to se nedalo dlouho vydržet. Za to, že jsem se z toho dostala rychle a celkem bez větších bolestí, vděčím jen přírodní medicíně. Ale obdobným situacím se už vyhýbám.

Ta je krásně smutná...

Už Vás začínám na první pohled rozeznávat jako autorku, Váš lehce posmutnělý tón a náznak rýmu. To je pro Vás příznačné a zde mezi ostatními jedinečné.

Tak ráda zjišťuji, že jsem spolu s rodinou letos zvýšila návštěvnost st. zámku Zákupy u Č. Lípy :-)).

Růženko, nejdříve jsem chtěla napsat, ať mi neděláš chutě, ale už můžeš! Dnes jsem dostala misku podborováků od sousedky, tak už konečně rostou i tady u nás a já si nějako houbovou ňamku také uvařím.

Také jsem se v sobotu zúčastnila rekonstrukce jedné bitvy z roku 1779 o bavorské dědictví (viz bramborová válka). Byla to zajímavá podívaná, ale zažít bych to nechtěla. A to tehdy nebyla taková vojenská technika jako dnes. Je dobré si stále připomínat nesmyslnost válek. Pár lidí na nich vydělá, ale většina jimi mnohé ztratí.

Dodatečné přání panu profesorovi k jeho narozeninám. Kdybych znala dříve datum jeho narození, pospíšila bych si. On moc ovlivnil v šedesátých letech můj názor na kulturu, jeho Nedivadlo v Redutě, to byl blesk z čistého nebe do mého sedumnáctiletého dychtivého mozečku. Jeho knížky mají dodnes místo v mé, několikrát za život vytříděné, knihovně. Speciálně jeho "Vždyť přece létat je snadné" patří stále k mým milovaným vzpomínkám na mládí. Takže se zpožděním ale o to upřímněji: můj kompliment s přáním ještě mnoha let. A díky.

Úžasný pan Čáslavský, krásný hlas a přednes. Zajímavý pořad Hledani.., měli by ho opakovat! Diky, že jste tu s námi byl.

Hned jak jsem si přečetla článek Dagmar Pravečkové Vita é bella,tipovala jsem ji na vítěze. Takže za mě Dagmar Pravečková

Hezké a většinou i pravdivé. :-)

Zdeničko moc zdravím....článek o konci léta jsem si přečetla....je to krásně napsaný. Máš velkou pravdu, že i u nás je nádherně. Nemusíš jezdit ani do dalekých krajin k moři a ještě za drahý peníz. Prožila jsi toho moc a moc...tiše Ti závidím, ale opravdu. Setkání s dobrými lidmi...koncert s Daliborem, mám ho také ráda...je to takový skromný obyčejný člověk. Tvůj článek mě vzal za srdce a já Ti moc děkuji....Papa...pusu

Zaujalo mě to moc, je krásně napsané a jedno z nejlepších, co zde bylo v této kategorii publikováno.I když místy velmi,velmi smutné.Držím palce, Vladka

Opět moc pěkné veršování,velká slovní zásoba tě dovoluje použít příměry,které by jen tak někoho nenapadly.Díky Zuzko.

Ani jsem nedýchala, když jsem to četla. Neskutečně skutečné, skutečně neskutečné.

Bohužel Petra Kvitová vypadla jako 3. nasazená s hráčkou na 145. místě žebříčku WTA, ale to je sport a sportovci nejsou roboti, kteří neustále jen vítězí. Je to škoda, ale jak říkají zkušení Tomáš Berdych nebo Radek Štěpánek - není to tragédie a život jde dál.