Jsem bohužel v situaci toho, kdo to "neumí posoudit", protože nemám děti a tedy ani vnuky. Vaše rozhodnutí Vám však plně schvaluji, a to nejen pro Vaše, ale především pro jejich dobro. Chápu, že za mimořádné situace, živelné pohromy, náročné léčby atd. by asi nikdo soudný s pomocí neváhal, ale za normálních okolností, proč? Znám ve svém okolí několik případů "péče" o dospělé potomky, nad kterými žasnu. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale někdy mi to připadá, že rodiče investují do dospělých dětí hlavně proto, že mají strach, že ty by je bez těch investic opustily a oni by se bez nich citově neobešli. Čili platí za své city a to je dost smutné. Ale třeba to opravdu v sobě nemám a nemůžu tomu rozumět. Tak jsem ráda, že jste to tu Vy, narozdíl ode mě rodič, napsal.

Přeji všem německým seniorům, aby o ně bylo dobře postaráno a líbilo se jim zde. Ale co chce vláda dělat s těmi českými,na které se nedostalo místo? Budou nás vyvážet do Bulharska či někam podobně, kde je péče levnější než v Česku?

Hezky napsaný článek o příjemných ostrovech. Kdysi jsem vystoupil na nejvyšší horu Španělska Pico de Teide, ale museli jsme si zaplatit povolení ke vstupu do rezervace, kde se vrchol této sopky nachází. Nádherný rozhled do prostoru a na okolní ostrovy. Díky za článek.

Zdravím, paní Kolářová - děkuji za tip. Vnoučata (4) mi sic už odrostla, ale já mám zvířata ráda. Určitě si najdu na internetu možné spojení (autobus,vlak) a do Habrkovice zavítám. A pak to event. pořádně "rozkecám" - přijdu mezi hodně lidí.

Já sama sice šperky nemám ráda a nenosím je, ale svěřit někomu soukromě zlato, byť proti potvrzení, to považuji až za naivně důvěřivé, asi jako dát někomu peníze, protože se mu porouchalo auto nebo si potřebuje zavolat atd. Jsem vyléčena od chvíle, kdy jsem mladé nešťastné dívce s tragickým příběhem dala peníze před kostelem a ona pak utíkala ke klukovi v povzdálí a oba se se smíchem bavili, jak jsem nalítla.

Jsem ráda, že je nás tu víc sdílných. Díky, Vladko.

Nejen postoj, ale každá naše myšlenka ovlivňuje nejen naše zdraví, ale celý náš život. Na toto téma proběhlo ve světě už více průzkumů a výsledek byl vždy ve prospěch optimistů. Heidelore Klugeová napsala báječnou knihu Optimisté žijí déle. Objevila jsem ji v naší městské knihovně a ráda se k ní čas od času vracím. Komu ale není dáno, nejenže v apatyce nekoupí, ale ani z žádné knihy nevyčte, protože je schopný vnímat jen to, co podporuje jeho pohled na svět. Jsem moc zvědavá, jak to s optimisty dopadne u nás. Není umění být optimistou, když je člověk v pohodě.

Krásná, myšlenka a je silná. Zvláště v závěru : stojim na začátku. Vysoce cenim, múj stav je, ze stojim na konci. Odrážím se!

Pěkný článek,potvrzuje moji teorii,že každý musí chtít !!!A já chci,tak uvidíme....

Ste obdivuhodná žena

Je bezvadná, přeji ji i nám ať ji to ještě dlouho dobře zpivá.

Už dávno si říkám proč s Tebou nejezdím.Hezké povídání a určitě krásný pobyt.Tiše ti tady závidím.Z minulosti se mi vybavuje tvoje vypravování už v autobuse a následně v reálu.Vždycky poutavé.Děkuji za vše.

Podobně si hrál můj manžel s mobilem zhrub před rokem. Pěkně a vtipně jste to napsala :-)

Červená čočka je výborna na zahuštění guláše.

Nápadité a moc hezké,,,,takhle krásně čarovat umí jen léto.Tak ať po " letně prožitém životě " přijde i blaženě modré stáří....

No,aspoň něco ! V podzimu sdělil internet hranici chudoby v ČR: příjem menší než Kč 9683,- !! Ale jaký počet důchodců už se této částky ani nedožije? Důchody nejsou k žití, ale k přežívání od termínu k termínu. A letošní valorizace (u mne Kč 35,- = nestačí ani na balík toaleťáku, abych se mohla nas...)

Vy jste, Danielo, opravdu příkladem toho, co člověk zvládne, když zvolí správnou cestu, ne proti sobě. Máte můj obdiv.