Minulý týden na chalupě v jižních Čechách jsem objevila svůj starý cestovní deník z černomořského letoviska Gagra v Abcházii (bylo mi 23). Tam jsem si popsala, jaké barvy má moře, na něž jsem se dívala po nočním příjezdu první ráno z balkónu - blízké, vzdálenější, až to na obzoru, ozářené sluncem nebo ještě skoro spící, měnící se během dne. Hodně jsem si to Tvým příspěvkem připomněla. A video mi zase kromě skutečného pobytu u poněkud rozbouřeného moře připomnělo zvukovou kulisu v jedné solné jeskyni, kde kromě hukotu moře a semtam hlasů letících ptáků nebylo nic, a přesto to bylo tak uklidňující!! Je to živel, na který pohlížím s obdivem, ale i s patřičným respektem.

V Č. Bud. byl také esperantský klub, při němž byly i kurzy pro zájemce o tento umělý jazyk. Chodila jsem tam asi 3 roky. Většina tamních lidí ale moc mluvit neuměla, spíš jim šlo o to se scházet a dopisovat si do zahraničí. Mým zájmem bylo psát si s cizinou, která mi jinak za totality byla nepřístupná. Jazyk byl opravdu lehký. Asi 60% bylo odvozeno z románských, 30% z germánských a zbytek z ostatních jazyků. Byla tu pevná gramatická struktura. Plusem této myšlenky bylo a je, že nikdo nemluví tzv. světovým jazykem a ostatní se musí přizpůsobit. Naprostá rovnost. Minusem pro některé bylo, že to není spjato s národní kulturou, historií a existují jen novodobé knihy. Asi po 2 letech jsem jako povoláním učitelka se zájmem o metodiku moderní výuky začala tvořit učebnici pro mládež. Asi mohla být zábavná, Jenže pak došlo v mém životě ke zlomu a odstěhovala jsem se do Prahy a toto vše pustila nadobro z hlavy. Nutno ale říct, že esperanto bylo prošpikováno konfidenty StB, protože šlo o nežádoucí styk s kapitalistickou cizinou a lidé, kteří tam chodili, nebyli vesměs žádní soudruzi.

Tohle je moc krásný a zajímavý tip na výlet.Bohužel na nás dost nedostupný.Škoda.Díky,že jsi nám ukázala to ,kam se nedostaneme.

Děkuji za pěknou vzpomínku na setkání s pohádkou!

Krásné :-)

Teď nedávno jsem četla, že med v obchodech patří k nejvíce falšovaným potravinám. Zvláště dovezený z Číny je pouze z cukru. Známá paní doktorka z Institutu celostní medicíny zastává názor, že med by se neměl konzumovat pravidelně (já taky patřím k lidem, kteří by ho mohli mít denně, ale nemám), nýbrž pouze jako léčebný prostředek, hlavně při nachlazení.

Tak toto je dokonalé, když čtu něco takového, tak mi jde mráz po těle a objevují se slzy v očích, a tady se tak stalo.Jsi Zuzko velká básnířka, díky.

Fotky z vašeho výletu jsou krásné, ale podrobný popis cesty je vyčerpávající, připomíná mi známou písničku o řidiči, který jmenuje všechna místa, kterými projel. Spíš by mne zajímal detailnější popis cíle vaše výletu. Podle vašeho popisu jste to doslova"profrčeli". Promiňte mi mou otevřenost, já nejsem milovnice popisu " vpravo vidíte,vlevo vidíteˇap.

Představil jste nám tu krásnou východočeskou krajinu a zajímavá místa. Loni jsme tam trávili báječný týden s autobusovými výjezdy a pěšími túrami z Proseče. Nedaleko zámku Nové Hrady, kterému se také říká český Schonbrunn, se nachází obora s obrovským množstvím jelení a daňčí zvěře. http://foto.mapy.cz/257977-Cesky-Schonbrunn-pruceli-s-balkonem Při zmínce o Podlažicích mě napadlo, že by nebylo od věci něco k nim přidat. http://druidova.mysteria.cz/HISTORIE/Dablova_Bible.htm

Ten, kdo chce studovat v cizině, musí počítat s tím, že náklady za úhradu nejen školného budou vysoké. Vím o tom své, syn kromě VŠE v Pze vystudoval ještě univerzitu ve Vídni. David je šikovný a určitě se neztratí. Na sebevědomí a ctižádosti mladých lidí nevidím nic špatného, naopak.

My se potkali na chatu nejmenovaného serveru. Ukázalo se, že to přes svou bizarnost bylo ideální místo k osudovému setkání. Jsme spolu pátý rok, a i když neustále poznáváme své neodhalené a často překvapivé stránky, jsme rádi, že se máme. Všem hledajícím přejeme stejné štěstí. I když nám zdánlivě nic nechybělo, ve dvou se to táhne líp. :-)

Pane Zdeňku, Vaše veršíky mě moc pobavily. Připomněl jste mi Rumunsko, kde jsem po masáži zad byla lehčí o vietnamky.

Miluško, dobrý recept, taky mi chutná. Jen tu poznámku u rumu sis mohla odpustit ;-))) S těmi jádry opatrně, ve větším množství jsou jedovatá.

Název Hostibejk je dost děsný, ale Tvůj článek je naopak moc fajn.

Je to vyjádřeno prostě, ale moc citlivě a lidsky hezky.

Bramborové placky si občas děláme, ale takto je ochutit, to slyším poprvé. Určitě vyzkouším.

Pečenka pro mě sice není, protože se mi nevyplatí, ale Váš recept a fotodokumentace ve mně vyvolávají takřka reflex Pavlovových pokusných svěřenců. :-))

To je velmi dobrý typ, stará radnice v Brně mě vždy lákala, i když v době mých studií zde nebyla ještě tak dalece zpřístupněna. Kostnice u sv Jakuba je rozhodně zajímavá novinka. Připomněla bych ještě Kapucínskou hrobku, která je nedaleko.

Milá Soňo - dík za tip - už mám poznamenáno, i ten hotel Regia. Pokud do Bojnice vede železnice a já si seženu tu průkazku na slovenské vlaky zdarma, tak - pokud mi zdraví i příští rok ještě dovolí - do Bojnice pojedu - event. od té CK, se kterou již 15 r. jezdím.

Tedy paní Květko, vy máte takový akční rádius, že smekám!