Lehce jsem se zasnila. Poslední odstavec koresponduje s mým biologickým věkem, takže tu mám případnou budoucnost či spíše tedy minulost jako na talíři. Ale Jitka mě vrátila šupem do reálu. Jelikož důchod se mi náramně zamlouvá, velím si: přiměřeně, přiměřeně ... :)

Dcera má na zahradě krásný rybíz-velké kuličky, zamrazuje si po menším množství. Podle potřeby si část upravíme též jako brusinky přímo. Pokud dávku nespotřebujeme, v krabičce zmrazená počká na další jídlo.

Krásný výlet, ale myslím, že i při dopravě autem velice náročný. Jetřichovice trochu pamatuji z dětství - byla jsem tam v ozdravovně. Některá místa z Vaši trasy jsem si poznamenala, pokud se tam dostanu veřejnou dopravou a dle možnosti fungujícím "pěško busem". Kontakt na příp. ubytování v jetřichovic. Starém mlýně snad najdu, navštívila bych i Čes.Kamenici - dík za tipy.

Rožnovský skanzen je hezký výletní cíl.

Moc ti to štěstí přeji , Jitko.A ty zamilované básničky patří manželovi nebo té nešťastné lásce z mládí?

Zajímavé. Nemám sice klaustrofobii, ale netuším, jak by mi bylo v tunelu, odkud není úniku. Život opravdu píše romány. A stačí málo a člověk se nestačí divit ...

Hanko, tomuto zase říkám tip na dovolenou - se vším všudy, konkrétní informace a hezké fotky. Před lety jsme byli v nedaleké Horní Cerekvi a vzpomínám moc ráda na krásnou krajinu a lesy plné borůvek - tam říkali borovek. Díky, uložím si do "oblíbených".

Krásná vzpomínka, paní Zdenko.

Ovocné knedlíky také nebalím a nevařím ve vodě. Z těsta vytvořím malé mističky a rozmístím do oválného parního hrnce. Do mističek dám ovoce,trošku cukru a uvařím, vyndám na talíř a pak už klasicky: tvaroh,máslo,dosladit.

Pěkně napsaný průvodce Jeseníkem.Ještě jsem nezačala číst a nevím proč,hned jsem uhodla autora.

Danuško, právě jsem se chystala vyměnit židli u PeCe za křeslo a knihu. Děkuji za zajímavou informaci i přání. I vy si čas prázdnin užijte co nejpříjemněji.

Tak tuto možnost Pražanům závidím. Pétaque je příjemný kolektivní sport, u kterého se dá zažít i spousta legrace. Navíc se dá hrát i v tropických vedrech. :-)

O pravdě by se dalo dlouze polemizovat. Mně se moc líbí tento citát, který je (bylo) možné číst na zdi Husova památníku v Kostnici: „Od začátku svého studia jsem si učinil zásadu, že kdykoli poznám mínění správnější, ihned upustím od svého méně správného a pokorně a radostně přijmu názor, odůvodněný lépe. To, co víme, je zcela nepatrným zlomkem toho, co nevíme.“ (Mistr Jan Hus)

Děkuji za dobý typ na výlet.Na zámek Štiřín se určitě v létě podívám.Nevím jestli mně bude provázet pan Větvička - asi má jin starosti než se věnovat turistům ale ráda bych krásné parkové úpravy viděla.

Verše vševědoucí stále dech beroucí, před tebou se skláním. Zuzko naše milá, buď stále tak čilá, zkrášluj nám svět veršováním.

Když se dílo povede, je opravdu nesmrtelné a nikomu se ho nepodaří překonat. Je to nejen nádherná Sněhurka, ale třeba vynikající francouzský film Tři mušketýři, které už natáčel kdekdo, ale ty původní jsou nedostižní. Z našich filmů je to např. Pyšná princezna a neopakovatelný film Osudy dobrého vojáka Švejka. Nebo si dovedete představit Śvejka s někým jiným než s Hrušínským? Myslím, že je to dobře, že se dobrá díla hrají stále v tom původním provedení, i když většina herců už není mezi námi / bohužel, ke škodě diváka/.

Vnímala jsem ho jen okrajově, ale to vůbec neznamená, že by se musel cítit bezvýznamně. Naopak. Jeho "umělecky nepříliš náročné písničky" uměly navodit dobrou náladu. Přeji mu do dalších let úspěchy nejen ve zpívání, ale i v podnikání. Být zpívajícím restauratérem má také něco do sebe. :-)

Moc pěkný článek. Dnešní senioři jsou na tom v jistém ohledu lépe než naši rodiče a prarodiče. Mnozí mají pejsky a tak setkávání s ostatními pejskaři při venčení také dává příležitost k seznámení. I na kole se můžete setkat se spřízněnou duší. Dokonce i vnoučata, se kterými jdeme na dětské hřiště, nám umožňují setkat se s babičkami a dědečky ostatních dětí. Často se stává, že senioři najdou budoucího partnera, když chodí na hřbitov za tím minulým. Je to jako se vším. Kdo chce, příležitost si najde. A také platí, kdo se bojí, nesmí do lesa. :-)

Myslím, že v íčku mnozí napínají síly a každý jejich počin je mi milý. I óda na í oku i sluchu lahodí. Občas je príma, když íčkař marodí a nudící se něco vyplodí. :-) Přesto přeji brzké uzdravení, vždyť nad zdravíčko není.

Juchů, podle názvu jsem uhodla autora. Ty čekárenské lavice zažijí ale věci!