A moře tiše šumí, a Jitka mockrát děkuje, a Zuzka básnit umí, vždyť o tom přátelství prý je. A v očích slzy stojí a moře o tom ví, že ten,kdo se bojí, ten bývá poslední. Tak tobě díky Zuzko, za dárek srdeční, už vidím,jak tam stojím, ono se mnou a já s ním.

Krásná a pro mě inspirující.

Tak tohle je konečně článek s radami o potravinách, kterým stoprocentně fandím. Jsem ráda, že tu pan Stabla řekl, že mléko pro nás zdravé není, zatímco v nedávném článku, jak bojovat proti nachlazení, bylo mléko shledáno vhodným. Já ho už léta nepiju. Pokud mléčné výrobky, tak jedině občas zakysané, tedy pro mě bílý jogurt. Ale každý se samozřejmě řídí svými pocity a zkušenostmi.

U nás se sestrou bývá vždy počátkem léta problém s přepravou koček na venkov, všechny 3 se bojí jízdy autem. Jednou jsme zkusily dát kocourovi nějaký prostředek (půl tablety, a to správně podle váhy) od veterináře. Výsledek byl, že se choval jako po požití drogy Extáze, nestahovaly se mu zornice, bezhlavě běhal a skákal, až jsme měly strach, že zkolabuje. Takže takový prostředek už nikdy více!! Před lety jsme přišly takto o jiného kocoura, který se cestou do jižních Čech přehřál v autě, apaticky ležel a tamní veterinář mu píchl injekci na vzpružení (myslím Kodein), po které zvíře dostalo záchvat, kdy lítalo v kruzích a tlouklo se o zdi, chrčelo a lapalo po dechu, až se úplně uštvalo. Pak už mu nebylo pomoci. Všem, kteří by chtěli pěkně a bez obav uklidnit pejska nebo kočku, doporučuji jedině rostlinné Bachovy kapky první pomoci, zvané Rescue. I 15-letá plachá kočka Naděnka s nimi absolvuje v pohodě cestu k veterináři a ten se diví, jak je hodná. Je třeba je podat (tak 2-3 kapky) asi půl hodiny před nepříjemnou událostí.

Také budeme trávit konec roku v jeseníkách, jako celý rok. Neznám hezčí destinaci. :-)

Dášo,díky - každá rada dobrá.Vědět každý měsíc,že můžu něco vylepšit, změnit, uskutečnit, je úžasné. Novoroční předsevzetí si nedávám nikdy, ale během roku se vždycky najde něco, co potřebuju změnit.

Zuzko,díky,díky.Je mi s tvými verši moc krásně.

To je bezvadný nápad. Manžel wikipedii často používá, možná by to byla jeho parketa. Budeme se střídat, já na i60, manžel na wikipedii, už teď se hádáme o počítatč :-)

Já si pamatuji z dětství, že při neštěstí u Stéblové u Pardubic byla mezi oběťmi i jedna mladá paní z našeho městečka Lomnice n. Pop. Říkalo se, že ji manžel identifikoval podle snubního prstenu. Sama jsem pak byla v blízkosti železničního neštěstí u Vodňan před několika lety. Jely jsme se v létě podívat se sestrou z chalupy v Týně do Vodňan, čekaly jsme na stanici na vlak zpět, ale ten už nepřijel, protože se několik kilometrů dále srazil se zpožděným protijedoucím vlakem. To bohužel také zavinil lidský faktor. Ve směru od Budějovic byla výluka a vlaky byly zpožděné. Za normálních okolností se měly oba vlaky míjet v nějaké železniční stanici směrem na Prachatice. Jinak tam vedla jen jedna kolej, a na tu klidně pustili vlak na Vodňany, i když ten zpožděný ještě neprojel.

Dříve jsem mívala silné rýmy, trvající týden, třeba třikrát za zimu. Když se mi spustila rýma, byla jsem jako učitelka zcela nemožná. Dnes, kdy dávám přednost nemasité stravě a celkově jinému životnímu stylu, téměř rýmu neznám. Pokud někde prochladnu (hlavně od nohou) a cítím podrážděný nosohltan, vsadím na homeopatikum Coryzalia, k dostání v lékárnách. Zpočátku musím ale vzít několikrát za sebou (tak po půl hodině) dvě globule, pak intervaly prodlužuji a beru už jen jednu globuli. Někdy se rýma nespustí vůbec, někdy ano, ale velice bouřlivě rychle a druhý den už doznívá. Na rozvinutější stav chřipky pomáhá stejným způsobem homeopatikum Paragrippe. Obdobně lze užívat i Echinaceu /třapatku nachovou/, ale také na začátku "koňskou dávku" 40 kapek a pak už vždy po hodině jen několikrát za sebou po 10 kapkách. Druhý den už jen dvakrát 10 kapek. Proti horečce, kterou ale není dobře hned srážet, působí spolehlivě homeopatikum Belladonna (je báječná i při úpalu). Já se opravdu klasickým chemickým lékům obloukem vyhýbám, jak mohu. A abych nezapomněla, blahodárné je lidské teplo. Vlastníma rukama si nahřívat čelo, dutiny, krk, pokud zrovna nemáme někoho, kdo nás bude zahřívat a dávat nám svou energii. :-)

Pane Zdeňku, mám ráda vaši poezii faktu, které rozhodně poetičnost nechybí.

Zuzko,se zájmem se si přečetla tvůj článek.Lídé jsou různí.....jak kdysi řekl jakýsi klasik.Ale mezi lidmi jsou také svi......,kterým nevadí,zda se chovají hnusně k věcem,mužům či ženám.Zažila jsem pár "zvláštních" situací,takže se ti nedivím!!!!Naopak.Obdivuji ,že dosud dokážeš bydlet na stejném místě. Ale snad se opravdu trochu doba změnila .Kdo ví???? V příštím roce bych si přála.aby všechny dobré skutky byly odměněny stejně a všechna ZLA "odměněna".s "úrokama/!!!!!

Láska je uličnice, obnažuje nám těla, když duše by si jistě, povídat ještě chtěla. Zase jedna z tvých nejpovedenějších Zuzko! Tleskám!!!

Přes všechny demografické prognózy je jasné, že kdyby se v naší zemi lépe hospodařilo a nekradlo z rezerv na penzijní zabezpečení lidí, tak by životní úroveň důchodců byla daleko vyšší a valorizace by probíhaly bez problémů. Zatím si podle zákona zvýšili důchody především lidé z vyšších příjmových skupin. Pochopitelně na úkor důchodců s nižšími příjmy. Ústavní soud to ochotně schválil, protože jeho soudci si tak zvýšili své budoucí vysoké důchody. Předseda ústavního soudu je dávno v důchodovém věku, ale může na rozdíl od horníků pracovat třeba do 75-ti let.

Taky bych raději viděla ohňostroj někde v klidu o vánocích a ne až na Nový rok, jako v Praze. Ti, kteří bydlí vysoko, třeba v Bohnicích, vidí krásně na Prahu a stačí jim to, většinou ale obrovské davy táhnou do centra na nábřeží a je dost náročné dostat se pak městskou dopravou zpět.

Maruš, vytvořila jsi zajímavou pozvánku k návštěvě Vysočiny. Ty sochy také znám, i když jsem nebyla u každé z nich. Ale líbí se mi ty nápady, zpracování i trefné umístění soch na příslušných místech. A tuto neděli 22. 12. probíhalo slavnostní odhalení dalšího díla Míši Olšiaka – Čert u stolce s rozehranou partií šachu. Bohužel, nebyla jsem u toho, a asi ani Ty ne, že? Máme důvod příležitostně se zajet podívat do blízké Chotěboře (tam je prý to nové dílo umístěno).

Pane Horenský. Oceňuji, že máte svůj vlastní osobitý styl, který navíc plně koresponduje s žánrem.

Když je dostatečně silný imunitní systém, poradí si. Vyžaduje to však vžít si určitý životní styl. Už k tomu ani nikoho nenabádám. Většinou mi odpoví že člověk na něco umřít musi, nebo že tělo má jít do hrobu zhuntovaný či podobný nesmysl.

Opět velmi dobře a čtivě napsaná báseň. A obsah velmi aktuální. Někdy je to nevyřčené, jak to hezky popisuješ, pravdivější než zdvořilá fráze.