V projevech už jsme vyslechli ledacos. Některé uspaly, některé pobavily, některé zaujaly. A jednou měl prezident, myslím, že už Václav Havel, za sebou hodiny se skutečným časem v době natáčení. A za socialismu se pak celý projev vysílal ještě jednou ve večerních Televizních novinách.

To je moc krásné rozjímání. Kéž by to tak platilo vždy a univerzálně. Je mi moc líto, když se dočtu, že o svátcích dolehne na osamělé lidi smutek daleko více než obvykle a pak si sáhnou na život. Přála bych všem, aby se necítili nikdy sami, pokud si to vyloženě nepřejí. Aby je s okolním světem spojoval pocit sounáležitosti, i třeba jen na dálku. Vždyť stejně žijeme víc myšlenkami než skutečnými událostmi. Samota není v počtu lidí, ale v pocitu osamění.

Já si koupím několik metrů silonové pletené šňůrky. Ustřihnu si délku jakou potřebuji. Konce nejen, že zatavím, ale horký konec nasliněnými prsty užmoulám do tenkého tuhého válečku, kterým se tkaničky dobře provlékají dírkou. Nosím i dvacetidírkové boty se 140 cm dlouhými tkaničkami. Takové délky se těžko shání a jsou dost drahé. Tak mi to ušetří nejen problémy, ale i peníze.

I když bys byla z těch obyčejných ta nejobyčejnější, tak i o věcech obyčejných napíšeš neobyčejné verše. (ať se Ti ta sbírka pochval rozrůstá a motivuje Tě)

Marie, moc hezky jsi vyjádřila vzpomínku na maminku. Myslím, že vánoce není nutno oslavovat nikterak bouřlivě. Důležité je vzpomínat v dobrém a s láskou na své bližní, kteří už s námi nemohou být. Rozumím Tvému postesknutí. Přeji Ti - a to nejen o vánocích - hodně duševní pohody, klidu a úsměvů.

Ve svých třiašedesáti už se měnit nehodlám. Ale mít o deset let míň, určitě bych di poradit nechala. Často jsem si v době, kdy jsem chodila do práce, nebyla jista, zda mi to či ono sluší. Málokdy jsem se v něčem cítila skvěle.

Mám kamaráda maséra, který splňuje všechny předpoklady, aby si masírovaný masáž maximálně užil. Několik let jsem si jeho masáží užívala 1 - 2x měsíčně. Teď si dopřeji masáž jen několikrát za rok u báječné masérky až v Olomouci. Není nadto nechat si skrze tělo prohníst také duši. Vřele doporučuji.

Stále žasnu, kolik nápadů dovedeš svázat veršem a vyjádřit, co mnohým ženám myslí prochází.

Hezky jste nám "dederóny" připomněl. Zažila jsem je v podobném rozpoložení cestou do Británie přes La Manche. Jinak ale na ně nedám dopustit - jejich výrobky z plastu mi na rozdíl od těch vyrobených v Číně už léta dobře slouží.

Je hezké, připomenout si blížící se svátky takto, a ne nákupním shonem.

Jo,láska je láska,někdy radostná,někdy bolavá,ale ty jsi to vystihla nádherně,jako vždycky.Díky Zuzko.

Ať počítám, jak počítám, nějak mi to nevychází. Můj vdovský důchod jsou 2 tisíce.

Když si představím, kolik žen na celém světě nemá čím nakrmit své děti a o střeše nad hlavou může jen snít, připadají mi tyto nároky více než směšné. Čím větší přepych je někde, tím větší nedostatek jinde. A rozhodně to není o zásluhách, jak se mnozí snaží namluvit sami sobě.

Děkuji za připomenutí.Docela jasně si vzpomínám,jak jsem stála na schodech a čekala frontu na napařovací žehličku-byla těžká jako kamení-,elekrický podpalovač a nakoupila jsem vánoční ozdoby-nerozbitné.Kde jsou ty časy??

Takovým podnikatelům přeji z celého srdce, ať se jim daří. V době chrťavců a hamižníků jsou jako oázy v poušti.

Několikrát jsem měla to potěšení vidět a slyšet Hradišťan živě. Nemělo to chybu. Tolik energie snad vyrobí elektrárna za celý rok, kolik se jí uvolňuje při jeho vystoupeních.

Toto je naprosto mimořádné!! Od prvního do posledního slova.

I mě by takový dárek potěšil, a to mám času dost.

Magazín i60 je prostě skvělý. Díky, milá redakce, hned zítra objednám!

Bezva rozhovor. Obdivuji lidi, kteří mají i po takových útrapách stále tolik elánu.