Máš pravdu Hanko,nechci zrovna bědovat,že se mám špatně,taky ráda a hodně vařím a pusu si zrovna nešidím,ale faktem je,že co se vaří dnes v televizi,to opravdu obyčejný člověk ani nezná,mně ale vadí i to,když si tam ti kuchtíci přiberou k sobě osobu,která vůbec neumí vařit a dává nám rozumy.Také musím napsat,že kuřecí kůže mi ani tak nevadí,ale spíše mě to ponižuje,já bych chtěla vidět všechny ty redaktory,jak takovou pochutinu konzumují,nebo je to jen návod pro nás důchodce,abychom tolik nebrebtali na neustálé zdražování všeho.Tak dobrou chuť!

Tak koukám Zuzko,že jsme měly zase podobnou myšlenku,sice jsme jí zvárnily každá po svém,ale tobě samozřejmě tleskám! Líbí se mi to moc.

Tak tohle je přímo ze života a od srdce.Nádhera.

Ano, modely vypadají docela hezky. Obchodů s XXXL oděvy sice už existují, ale nedají se moc nazvat módou. Jen si nedovedu moc představit, že bych si koupila třeba šaty, bez toho, aniž bych si je zkusila.

Tohle je opravdu smutná část naší historie, podobně jako perzekuce našich vojáků, bojujících v západní armádě za války. U nás je k tomu spousta dokumentace. Už jen ten název, "narušitelé hranic", je zvrácený. Něco jiného by bylo, kdyby hlídky zadržely někoho, kdo nelegálně přešel k nám, ale zlikvidovat toho, kdo utíká jinam? Čím byl tak nebezpečný, že ho museli zastřelit? Myslím ale, že východoněmecká hranice byla ještě horší. Viděla jsem v Berlíně kus koridoru, kudy procházela stráž, to nebyla jedna zeď, nýbrž dvě, a mezi nimi hlídky se psy, kamery, signalizační zařízení, zátarasy. Ne nadarmo se východní Němci pokusili někdy utéct raději z našeho území na Západ. Říkali: U vás aspoň napřed vyzvou Stůj, takže se to spíš dá přežít, u nás střílí ihned bez vyzvání.

"Příště už budu pozitivní...". To nejde ze dne na den. Tvá předchozí báseň, Hanko, byla velmi smutná a velmi opravdová. A já Ti přeji radost a z ní pramenící krásné a opravdové básně, jaké svým způsobem dovedeš překvapivě čas od času napsat jen Ty.

Já jsem v Praze bohužel neuspěla, buď dávají normálně nějaké představení, někde se slevou, ale ne zdarma, nebo se na akce zdarma (třeba Nová scéna ND), jejichž součástí je třeba prohlídka zákulisí, musí předem registrovat, a to je obsazeno.

Dělám něco podobného s pohankovou trhankou. A také s pohankovými klíčky, ale nevařím je, jen přidám do hotové polévky. Třeba taková česnečka tím získá zcela "nový rozměr".

Roníš lásku krásně a pořád,co na to ten,komu tvoje verše patří?

Je to opravdu tak jednoduché??To musím koupit pepře raději víc a dát našim návštěvnicím také ,,ochutnat".Děkuji.

To je příklad, že hudba opravdu nezná hranic, když vezmeme, že si ji zpívali na frontách nepřátelé, i západní spojenci, i Němci.

Připadá mi to trochu umělé, horší než inzerát. Bavit se začnou lidé většinou spontánně a ne, že jsou v nějakém k tomu určeném zařízení. Kromě toho, mít něco jako napsáno na čele "Nikoho nemám, toužím se seznámit" je zrádné. Můžou tam nastoupit různí "lovci" nebo "ujetí". Mnohem raději bych uvítala typ vagonů, který jsem zažila ve Švýcarsku, a to tzv. Stillwagen. Uvnitř se respektuje ticho, a kdo nechce, ten tam neleze. Takže žádné hlasité walkmany a žádné soukromé rodinné debaty po mobilu. Obávám se však, že u nás by to lidi stejně nedodržovali.

Dobrý den, projekty, které se zaměřují na to, aby mohli staří lidé dožívat doma se mi moc líbí. Sama bych si to moc přála. Sice rozumím lidem, kteří mají spíše rádi společnost a nevadí jim být na sklonku života v nějakém ústavu či domově, já bych ráda dožila ve svém bytě. V místě, kde jsem strávila půl života se svým manželem, odkud nám vyletěly děti do světa.

Možná, že se mnou někteří nebudou souhlasit, ale já si raději ponechám vzpomínku na tehdejší populární skupinu, která patřila do své doby. Písničky jsou sice stále populární, ale hrají se v původní verzi, s původními hlasy. Zpěváci postárli a už se k těm mladistvým písničkám vzhledově i hlasově moc nehodí. Maximálně se jednorázově ukázat a dost.

Tak tohle?nás maminka mazala sebranou smetanou,ale kvasnice?ale proč ne.Jak se někde mluví o spáleninách-od sluníčka-tak mi to připomene,jak při návštěvě nebo o prázdninách u bratránků v dětství mi říkali,,ředitelka vápenky"(mám bledou kůži)a já se chtěla opálit,ale vždycky jsem byla spálená,ne opálená.Je to už asi 50 let,ale pořád je slyším-nojo,zase přišla ,,ředitelka vápenky"

Moc pěkná symbolika stop!!

Pivečko včetně Hefeweissbier mám taky ráda, jen to tmavé nějak nemusím. Musela jsem se ale. Zdeňku, zasmát tomu vyjádření, že k pivečku Vám donesou guláš, protože to vypadá, že jste přišel hlavně na pivo, zatímco jídlo, které je pro většinu lidí prvořadé a k němu si teprve dají pivo, je u Vás až na druhém místě. Ale je pravda, že často donesou pivo dokonce už před polévkou. Dobrá básnička!

Dobrý de, článek se mi moc líbil, ale vzbudil mou velkou zvědavost co asi bylo v dopisu uloženém v bombě. Jestli to napsali jen v češtině nebo i v jiných jazycích. Jako sabotáž při výrobě by to asi Němci velmi tvrdě trestali. Je obsah toho dopisu někde dostupný na intenetu ? Děkuji za odpověď. :-) Někteří naši politici také trpí presenilní demencí, když v parlamentu mohouveřejně vyslovit názor, že v noci pracují jen zloději a prostitutky. Nějak zapomínají na tisíce lidí na nočních směnách - na lékaře a zdravotní sestry, strojvedoucí, vychovatele, hlídače, policity, hasiče a mnoho dalších. Takového poslance je třeba zbavit mandátu a odvolat pro vážnou nemoc, která způsobuje obrovské politické škody. :-)

Několik let jsem se pohyboval jako výtvarník v divadle mezi členy baletního souboru. Krom tanečnic, jsem se setkával i s několika tanečníky. Homosexuálů byla většina. Když by o tom nehovořili zcela otevřeně, někteří na to vůbec nevypadali. U některých to bylo zřejmé až ze způsobu jejich mluvy. Na některých to bylo znát už na první pohled. Oblékání, pohyby atd. Je to individuální. Hlavně jsem poznal, že sexuální orientace nemá vliv na charakterové vlastnosti. Tak jsem mohl mít mezi gayi i dobré kamarády.

Prima věc,mám vyzkoušené.