Jezdíme pod stan ještě i těď ve dvaašedesáti. Na pár dní. Není to luxus, ale je to romantika. Vstávat ale musíme za kuropění, abychom ušli posměchu, jak vylézáme ze stanu. Narovnávání zad a rozcvičení těla nějaký čas zabere.

Jakou metropoli byste si vybrali vy? Které z měst jste už navštívili a které byste doporučili?

Krásné verše, jímavé...I když něco skončí, život jde dál.

Máte rádi pokrmy z grilu? Vlastníte nějaký gril?

Jaké máte vy zkušenosti s pojištěním? Sjednáváte si cestovní pojištění před cestou do zahraničí? A už se vám někdy pojistka vyplatila?

Je to smutné, když se rodiče nedohodnou se svými dětmi. Bohužel, znám několik takových případů a na obou stranách to není jednoduché. Ne vždy za to mohou děti, často i naše generace dělají chyby, které pak neumíme vrátit zpět.

:-):-) Nevěrníci to nikdy neměli lehké, i když jim ostatní, ti méně odvážní, závidí.

Zuzano výborné! Tato báseň je velmi povedená a zaslouží si být zařazena mezi klenoty Tvé tvorby. A ještě může mezi těmi klenoty zaujímat některé z předních míst. Opravdu je to moc dobře napsané.

Tak to je, jak já říkám, recitátorská lahůdka. Když se to neuspěchá a recitátor se nenechá strhnout strohostí popisu a trošku si pohraje se zámlkami, když dodrží mírnou gradaci, která v tom je. Když nezabije pointu, která je už dobře zdůrazněná přímou řečí a závěrečný vykřičník nechá nepateticky, ale znatelně vyznít do prostoru ..... Paní Jitko, to beru :-)

Jen více takových dobrých zpráv. Snad zvítězí rozum nad necitlivými ziskochtivými lobby některých farmaceutických firem.

Souhlasím, já mám pojištění domácnosti od Slavie s připojištěním odcizení/loupež a už se mi jednou hodně vyplatilo. Myslím, že spousta lidí si to pořádně nepřečte a domnívají se, že když mají "pojištění domácnosti", tak je to OK.

Láska má mnoho tváří, a vy jste, Hanko, tuhle vystihla moc hezky.

Moc hezká báseň. Plná nostalgie, vzpomínková. Recitátor by Vám však byl vděčný, když byste oželela některá přebytečná slova, aby se mu verš vešel do úst. Např.: nech si tu svoji růži. Nebo: Tak zase vzpomínám jak v létě zrály klasy šeptal jsi: rád tě mám a přitom hladil vlasy Taky: pak její plamínek Jsou to maličkosti, tak se omlouvám za to "šťouralství".

Hezky vyprávíš,těším se na příští povídání.

Moc pěkné,u nás tohle proběhlo ani nevím jak.

Líbí,já mám kočku Míšu,ale ta je jen na mazlení, moc velká legranda s ní nebývá.A dětičky? Můj syn, když začal trochu mluvit mě volal Olí,a mé mamince, své babičce říkal mami.

Prima,piš dál - těším se na další povídání o čemkoliv...

Tohle mě zajímá,snad mi o tom řekneš víc až se sejdeme.O

Jsi moc prima babička a moc hezkyy se to čte.Dík

Už je to dávno, co v Ostravě jsem studovala, do Karkulky na Bílou paní s milým chodívala, však víc než na něj vzpomenu si na ni, vždyť oženil se s jinou paní. A v mléčném baru jsem koktejl jahodový milovala. a k němu sýrové chlebíčky, dobré jak buchty mojí babičky. Ostrava tehdy hodně černá byla, zelenou ZOO jsem si oblíbila. U vchodu růžové plameňáky ve svých vzpomínkách nosím taky. Dneska už tu se mnou není muž, který mi na koleji kytici pivoněk z lásky dal, prstýnky zlatými nás k sobě připoutal. Však ve vzpomínkách zůstává stejně, jako ta černá Ostrava. Omlouvám se, že jsem se tak rozepsala, ale vaše vzpomínky vyvolaly ty moje, a já také vzpomínám ráda na staré časy, i když si stejně ráda užívám těch nových.