Asi před 17 lety jsem měla v německém Spolkovém archivu v rukou obsáhlou vyšetřovací zprávu mezinárodní komise z roku 1943. Po nalezení hrobů s ostatky, v nichž byli identifikováni polští zmizelí důstojníci (byl tam seznam s pořadovými čísly), sovětská vláda odmítla vinu a prohlásila to za německý zločin. Mezinárodní komise, v níž byli i lékařští experti, mezi nimi i profesor Hájek z protektorátu, dokázala uložení těl do země rok před příchodem Němců v roce 1941. Používali k tomu nejrůznější zkoumání, nejen rozklad těl, ale i změny geologické, nárůst okolního porostu atd. a vše vyšlo na rok 1940. Navíc v té krajině, jak jim ukázali tamní obyvatelé, byly nalezeny i hromadné hroby starší, tedy z poloviny 30. let, jednalo se o popravené odpůrce stalinismu, takže poprava Poláků nebyla u Katynu žádná novinka. Tahle dokumentace byla uložena v archivu východoněmecké Stasi, až po sjednocení Německa se dostala do veřejného Spolkového archivu. Ta zpráva byla opravdu neskutečně strhující. Vím, že Němci páchali odporná zvěrstva, ale tohle bylo dílo Sovětů a oni se nestyděli klidně mezinárodně tvrdit, že to udělali Němci.

Zuzano,Vy jste snad sama Múza.Tak krásné příměry ještě nikdo nevymyslel "Když ticho břehy přemostí",nebo "objetí je jako hvězdná zář".Vaše verše mě vždycky dostanou,jsem naměkko a je mi krásně.Díky...

Ono to někdy v té minulé době znělo jako fráze, bratrství s rozvojovými zeměmi, celosvětový mír, ale ve své nejhlubší podstatě to je jediná věc, která by mohla tenhle svět zachránit. Nemyslet na nesmysly, individuálně i společensky!

Je dobře,když může člověk s odstupem času vzpomínat na nepříjemné věci tak trochu s humorem!!! Díky.

Pro někoho je to možná šokující, ten styl, ale jsi dobrý a hluboce myslící. Styl je jen forma.

Tvoje básničky jsou den ode dne dokonalejší,já už opravdu nevím,jak bych to okomentovala,snad jen jedním slovem,"nádhera".

To ví jen déšť a vítr kolem nás,ten vítr,co začal právě vát...to se vám Jano povedlo.

Zuzko, Ty budeš jednou povinná školní četba.

Kamarádky o hodně starší než já zemřely, ale zůstali mi přátelé mezi 35 - 55. Báječně si spolu rozumíme a léta jsme spolu chodili na túry. S nimi si stále rozšiřuji obzory.

Musím napsat, že teď, ve vyšším věku, mě život baví mnohem víc, než když jsem byla mladá. Rozhodně si ho víc užívám.

Nádherná, hlubokomyslná, člověčí báseň.

Líbí se mi vaše vyprávění ze života.

Optimisté žijí déle. Ať žije Zuzana!

Také mám pár vysloužilých i zasloužilých hrníčků i skleniček,které nikdy nevyhodím.Vždyť jsoou plné vzpomínek,moc dobře Vás chápu.

Proč sem dosud nikdo nic nenapsal.Takový pěkný příběh a velmi vtipně popsaný.Paní Heleno, moc jste mě pobavila,i když to vyšlo už před více než rokem.Díky

Čím to asi bude? Čím? ...

Tak Jano,taky vás to vzalo,ale pěkně,to teda jo.

Jistě potěšitelné, pokud nás ovšem nebudou chtít reklamy masírovat tak, jak to zkoušejí na méně zkušených. My se totiž tak snadno obalamutit nedáme, protože víme, zač je čeho loket.

Moje Múza je i Múzou vaší, jen v mých verších jiné rýmy raší. Ač se liší námi psané věty, rozkvétají podobnými květy.

Myslím, že domněnky, často neopodstatněné, si vytváříme všichni, zatímco intuice jsou nám dány v různé míře a je to opravdu již dar (někdy až skoro zátěž) od Nejvyššího.