Moc hezké. Děkuji.

Příroda má neodolatelnou moc, je jak voňavá káva, prostě neodolám. Dopoledne otevřu dveře ven a je rozhodnuto. Špinavé nádobí v kuchyni počká. Pak pohladím kocourka a jdu ven. Pozdravím se známými v ulici, kouknu, co je nového v obchodě. Nikam nespěchám. Malá procházka mi prospěje. Já vím, každý to má jinak. Ale copak musíme být pořád ve stresu a zavaleni povinnostmi? Ani náhodou! Díky za krásné povídání.

...ještě bych potřebovala poradit, jak překonat vrozenou lenost... jinak díky za super článek.

Každého jednou dožene osud i toho mladíka, málokdo propluje životem bez jediného karambolu.

Uf...

Veselý pohled na život. Přeji ať dlouho takový vydrží :-)

Krásná oslava podzimu, podpořená hezkou básní. Mám na něj podobný názor, jako paní Jendrisková.

Prima článek. Bzenec se mi také moc líbil i ve stejném vinařství jsem byl. A do Bučovic se určitě podívám. Díky za připomenutí.

:-) :-) Též jsem strážcem domácího archivu po dědovi Jovítovi, zlí jazykové tvrdí, že děda neměl na firemním štítu číslo mobilu a jeho pes Filax byl bez čipu :-) :-)

Honzo - krásné!

Michaela, hezká výstižná zkrátka o králi železném a zlatém. :-) Jen malé upozornění - asi jde o překlep - Anežka z Kuenringu měla přezdívku "Palcéřík".

Sice nejsem vyhlášená kuchařka, ale "klasické" bramborové těsto se dělá z vařených brambor. Z praxe vím, že syrové nastrouhané brambory po chvíli zčernají, natož po odležení. V souvislosti s titulní foto tu něco "nehraje", alespoň z mého pohledu.

Děkuji za zajímavý článek. Mám rád historii a opět jsem se dozvědě řadu věcí, které dokreslují toto období.

Vždy mě udiví, že jsou lidé, kteří nejsou schopni vidět ty nejzákladnější souvislosti. V tomto případě tendence představovat si životní styl, na který nemám prostředky. Přeci vidím, na co mám a na co ne. Při skromnějších finančních možnostech se dá naplánovat spousta méně nákladných aktivit. Proč si tedy stanovovat nesmyslně vysoké cíle, které se nedají uskutečnit, notabene ještě když vím, že jsem pro ten cíl příliš neudělal?

Paráda.

:-)

Krása! Fotky i hezky napsaný článek. Brambory si to zaslouží!

Ale po zimě přijde krásné jaro. Stále je něco nového a je na co se těšit . Už brzy. :-)

Měla jsem ji. Jmenovala se Sylva. Moc zajímavý článek, díky

Tyjo, Jaromíre, to byla teda velká krása! ☆