Děkuji, Věrko, i za pana Ladu :-) Když jsem ještě v minulosti vybírala na poslání pohlednice k Vánocům, tak Ladovy obrázky, mám je moc ráda /viz můj "Předzimni sen"... :-)

Zase ten uříznutý konec ? :-)

Čím víc se blíží Vánoce, tím víc se cítím opuštěnější. Nemůžu si pomoct. Ale s tím se musím nějak poprat sama. Dárky mám koupené, protože bez nich to nejde. Pak si pustím televizi. V reklamách se stoly prohýbají, tolik jídla a pití snad nemůžeme sníst ani za týden. Pod stromkem dárků a dárků. Snad vykoupili celý obchod. Televizi vypínám a jsem zase v normálním životě. Nač ten shon? Vždyť stačí jeden dárek a k tomu klid a pohoda....

Sousedka má kamarádku, která žije asi sto kilometrů od nás. Píšou si, volají si a jednou za čas přijede na návštěvu. Holky sedí u kávičky, sdělují si nejnovější poznatky a drby. Sousedka se spiklenecky přiznala, že si dopisuje s inženýrem na ropné plošině. Vytáhla mobil a fešáka inženýra kamarádce ukázala. Ta zbledla. Ukázala svůj mobil a ejhle tuť polednice. Stejný fešák jen lékař v Africe. Peníze ani jedna naštěstí neposlala, ale alespoň se děvčata poučila. :-)

Ano je to tak. Hřeje. Děkuji za krásnou báseň.

Super článek, věřte, že tak jste nedopadl v té době jen vy! :-)

Moc hezká povídka ... a vím, že bych za těchto okolností dokázala být Evou. Děkuji, pane Hartl.

Bohulibou činností jste se napojili na proud blahodárné energie ve stylu - co vysíláš, to se ti dříve nebo později vrátí - tady to bylo štandopéne :-) Věřím na přitažlivost srdce, a ta, co nezebou, u těch se ohřejí i ostatní :-) Básnička je moc krásná, je mi blízká a pěkně doplňuje Váš poutavě sepsaný příběh s "hapyendem" - jste všichni v něm se vyskytující moc fajn :-)

Pěkné rozjímání nad vánočním cukrovím. U nás nikdy nebylo zvykem ujídat, čímž odpadla starost, kam s ním. Ochutnávalo se v průběhu pečení, snědlo se, co se moc nepovedlo nebo polámala. Od dětství jsem milovala těsto, dodnes mi chutná víc než upečené. Tak ať se nám všem povede a aspoň na vánoční stůl nějaké zůstane. Pěkné svátky, Danuško!

Milé, hezké, děkuji :-)

Milá Danielko, děkuji za tvoje nádherné vyprávění i fotkách, milá ranní chvíle. Historie se dotkla mého srdce. V Norimberku jsme byli ve dvou před několika léty, když jsme pobývali v FL.. přeji ti nádherný adventní čas, požehnané vánoční svátky a jen to dobré v Novém roce. ❤️

Mít výstavu ve Špálovce - to už je něco ! Zuzanin rod je zřejmě všestranně nadaný... :-)

Danielo, díky za Vaši další skvělou fotoreportáž. Osobně preferuji (dle mého názoru) nejúžasnější vánoční trhy v Olomouci. Možná je to tím, že jsem tam strávila nejkrásnější roky VŠ studia a dosud se tam každoročně scházíme se spolužáky. Člověk holt ale nemůže být všude. Tak se ráda pokochám fotkami z Vašich článků :-).

Paní Iveto, také vám přeji příjemné prožití Vánoc a vše nejlepší v blížícím se novém roce. A těším se na další vaše články. :-)

Proč svátky konzumu? Pořád se to někde takto, s hanlivým přídechem, píše, ale proč? Štědrý den je pro všechny přece ve stejné datum, plus další dny volna, kdy jsou obchody zavřené, rodiny se scházejí - je potřeba sváteční pohoštění, to znamená mít doma trochu zásobu, to znamená - všichni nakupují ... No, a Vánoce jsou nejen o jídle, ale i o dárcích - a když se má koupit něco pěkného celé, někdy rozvětvené, rodině, tak je toho nakupování plno ... Mně to přijde hezké, je vidět, že si lidé chtějí udělat vzájemně radost, hlavně dětem, ale i ostatním v rodině, popř. i přátelům ... Tak proč se nad tím "ofrňovat" , buďme rádi, že to tak je ...

Moc všem gratuluju ♥

Krásná báseň i vyznání.

Krásné adventní dny i redakci a poděkování za celoroční práci se soutěžemi.

Zajímavé zpestření, ale nevím, jestli se do nových pravidel bude mojí hlavní parťačce / 94 l. mamce/ bude chtít :-) Dříve oblíbenému "Kradenému žolíku" jsme v rodině říkali Autobus, ale poslední dobou hrajeme /občas se přidá i moje ml. sestra/ obdobu Solitaire. I tak děkuji za tip. Kdybych měla příležitost, tak jsem karetní maniak :-) Čertovy obrázky :-) Umím je trochu i vykládat, dříve víc, ale raději jsem to upozadila - dost to známým sedělo, tak mám respekt.

Světlo v duši, někdy velmi hluboko ukryté, ale je tam, vyšlo na povrch a zhmotnilo svůj odkaz jak tvůrcům, tak vnímavým očím sdílejících tuto rozmanitou krásu lidství a troufám si napsat, že všem zahřálo ta rázem otevřená srdce. Světy se propojily. Velký dík všem tvůrčím dílnám v ÚSaZP a dalším, kdo je takto zviditelní a podpoří, včetně Věrky Ježkové s její krásnou reportáží /hodně se mě to dotýká, tak odpusťte, prosím, ten nezastavitelný písmenkový výlev :-)