Ještě se dají najít místa, která nejsou přeplněná. Žijeme v zemi s krásnou krajinou téměř na celém území. Nemusíme hloupě lézt tam, kam lezou všichni :-) Některé faktory souvisí i se stárnutím populace, seniorů je stále více ale všichni už nemají kondici na náročné túry. Proto ta snaha dojet autem co nejblíže k cíli. Je na každém, aby si poctivě přiznal, že jsou místa, na která se už nepodívá, protože jsou dostupná jen fyzicky zdatným turistům. Letos už sem musel vzdát dvě cesty a vrátit se ze stoupání. Pochroumané koleno mě omezuje ale beru to jak to je. Je spousta dalších míst kam dojdu :-)

Pěkné ... :-)

To je paráda. My letos tolik rybízu nemáme, a tak ho jíme každé ráno přimíchané do ovesné kaše. Váš recept si opíšu. Děkuji.

Moc pěkná a pravdivá životní bilance. Já jsem s milostnými návrhy začal brzy. V sedmé třídě jsem napsal spolužačce: " Mirko, rozhodl jsem se, že s tebou budu chodit." A papír jsem jí strčil do ruky o přestávce. Další přestávku jsem dostal odpověď. Začínala: "Milý vole, atd " Pak jsem si dal pohov až do devatenácti.

Moc pěkné a dojemné, děkuji za sdílení :-) Připomnělo mi to část mého života ...

Ivo, nevím, jak MY, ale já to beru všemi deseti. A k uvedenému ocenění zpětně gratuluji. Jen by mě zajímalo, jestli to bylo v češtině nebo v polštině.

Neskutečně trapné čtení

Moc zajímavý článek doplněný fotkami. Před 14 dny jsme měli poslední přestávku a prohlídku Nymburka. Bohužel odpoledne bylo tak vražené teplo, že jsme raději s přáteli poseděli na náměstí u zmrzliny.

Děkuji za Řím. Nostalgicky vzpomínám na jednu povedenou Hurá cestu Evropou autobusem. Byli jsme mladí a bylo to hektické. V Římě jsme strávili jen jeden den a za asi 12 hodin jsme našlapali kolem 24 km (měřeno na mapě). Moc ráda na tuto cestu vzpomínám, zážitky to jsou neopakovatelné. Fotek mám jen několik, ale kupovala jsem si pohlednice a občas, jako např. teď, si v nich pobrouzdám a zavzpomínám. :-)

Krásné letní verše i fotografie, díky :-)

Dobré rady. Já jsem si pořídila ještě kšilt, protože sedím u NB proti oknu, tak aby mne neoslňovalo světlo z venku.

Hezká vzpomínka, Jindro. Je fajn, když je vás na vzpomínky víc. Já už nemám skoro s kým vzpomínat.

Krásný vzpomínkový článek :-)

Děkuji za pěkné vzpomínání a přeji hodně radosti s vnoučaty a všem pevné zdraví.

Martino, děkuji za krásný článek, jen je škoda, že jste nedala více vlastních fotek. Pro mne je to sice hóódně z ruky, ale kdo ví ... Popis mne velice zaujal :-) Z hraničních polských lázní znám jen Kudowa Zdrój (kam se hodně jezdí na trhy), ale mne zaujalo to městečko. Krásné, čisté, historické :-)

Mně se fotky i článek moc líbí. Já také ráda fotím mraky a koukám, co z nich vyčtu :-)

Asi by měl být, kvůli tomu trní, také patronem masochistů... :-)

Vy píšete tak křehce, tak citlivě. Čtu ráda vaše články.

Jako bych tam byla... :-)

Přesně tak, nic není černobílé, každá strana má dvě mince atd. atd. Vzpomínám si vždycky na pohádku Pravda a Lež. První byla bíle oblečená, druhá černě, jinak byly k nerozeznání. Pak si ale oblečení prohodily ... Tak jak to tedy je ... ? Velice děkuji, snad se nad tím zamyslí více lidí :-)