Je dobře, že vás práce 3v1 v divadle stále baví. Já měla do loňska 3 různé brigády na DPP, kde jsem působila jako profesionální záskokářka v době nemoci nebo dovolených atd. Moc mi to vyhovovalo. Od letoška se DPP i pro důchodce tak zkomplikovaly, že už asi nikam chodit nebudu, což mrzí nejen mě, ale i zaměstnavatele.

:-) Bezva, tohle by zachránilo i komunismus před úpadkem... :-)

Jaruško, děkuji za procházku po Rize i z výkladem. Určitě to je zajímavé město, fotky máš krásné a hlavně s popisky.

:-) Boj o bydlení jako důvod k poctivému truchlení... :-)

Pěkná svěží poezie. Díky.

Prostě ta sleva není zadarmo :-)

Byla! Fotky jsou fajn.

:-) To je krása, vždyť manželství je romantické drama od komedie po tragédii a plné božího, přírodního a poetického tajemství... :-)

Moc milá vzpomínka.

Moc hezké, děkuji za krásné počtení. Překrásné stavby z doby, kdy se nestavělo jenom účelně, ale taky krásně. Děkuji

Moc milá povídka, která ve mně evokuje hezké chvíle souznění.

Váš strach úplně chápu...jednou mě při jízdě na kole bodla vosa mezi oči...byla to fakt jízda...

Jedna z mých nejoblíbenějších hereček. Vedle Hany Vítové, které byla hodně podobná moje maminka. V nadpise je chyba: má být … pak jí nadávali.

Milá Maruško* - děkuji moc za úsměvnou vzpomínku. S tím oblečením jsem to měla podobné, musela jsem nosit také hodně věcí o číslo větší aby mi to déle vydrželo a ještě ke všemu aby to mohli nosit i bratři ? Byla jsem totiž nejstarší a měla tři mladší bratry. Takže moje šetrná maminka mi kupovala zásadně i boty takové, aby je po mně mohli dědit bratři - takže na nohách "pionýrky" nebo ďokonce "komisňáky" - bylo to pro mne skutečně někdy ostudné až urážlivé, ale protože ještě žiji, tak jsem to svoje dětství v oblékání i obouvání přežila. Ovšem všechny ostatní vzpomínky na mé vesnické dětství jsou překrásné a přebíjejí ty negativní ♥

Macek mě pobavil :-) Já šla jednou za tmy ráno do práce a povídám sousedce: "Dobrý večer," no člověk blbne, ale aspoň je veselo.

Jednou jsem absolvoval kontraktační jízdu busem se zástupci cestovních kanceláří po Itálii . Jeli jsme odshora dolů až kousek pod Neapol po hotelech a kempech . Oni nám samozřejmě podstrojovali jídla o čtyřech chodech hemžících se mořskými potvorami. Chutnalo mi, ale pak už jsem setěšil při cestě zpátky jak si dám někde za Rozvadovem v hospodě guláš...

Byla jsem asi hodně opatrná, dosáhla jsem 50%

Marti, bezva koníček. Láska k focení, mám to podobně. Hezky jsi to napsala a fotky moc pěkné. :-)

Mockrát děkuji. Mám problém vložit foto. Buď je bokem nebo do textu nevložím. Myslím, že nejsem jediná. Váš článek pomůže i nejen nováčkům :)

Vlaďko, jako vždy od tebe zajímavý článek. V mobilu už mám hodně aplikací, je to pohodlné.