To jsou perličky :-) My se zase dozvěděli, že Mozart napsal operu Jon Bon Jovi.

Opozice může vládě poděkovat, že v příštích letech až se dostane k moci nebude muset každý rok vynakládat 400 miliard navíc.

Jindřichu, o vlasech to možná není, ale o výšce ano, tedy pro mě. Nedovedu si představit, mít vedle sebe menšího chlapa.

Naprosto s vámi souhlasím. Zvěř je po dlouhé zimě slabá a štvaní psem je pro ni velký stres, který může mít fatální následky. Někteří majitelé psů by zasloužili pár facek.

Úplně vás chápu...mám to taky tak...počítač a mobil, láska na zbytek života :-)

Já v létě nosím široké kalhoty, které vypadají jako sukně, je náročná, abych se v nich nepřerazila, proto chodím stylem "paní kněžna"...důstojně a občas si je musím podkasat :-)

Dano, vy vlastně nevíte, co chcete :-))

:-) :-) Žít co nejdéle zdravý je přesně to, co si většina lidí přeje, aby rozuměli tomu, na co nestačí aneb Stáří už nebude blbec :-) :-)

Originální, osvěžující text.

Děkuji za upozornění.

Hezká procházka, pěkné fotky.

Sice trochu nostalgie, ale vím, o čem píšete a jak se cítíte. Také jsem to zažil a také jsem sedával v kavárně v pražském podloubí. Ale znáte to: podloubí je lásky podhoubí. A ono se to nakonec naplnilo, což může nastat i u vás. Zejména, když jste takový básník a spisovatel. Také jsem měl vizi vydat publikaci, ale vůbec nevím, jak do toho - kdo a proč by ji vlastně vydal?!? Také jsem se začetl do vašeho Okna do světa a tam v knize návštěv vyjadřuje obdiv několik žen... Je pravdou, že štěstí je opravdové pouze, když je sdílené. Ale ono to přijde!

Paní Helenko děkuji za zajímavé povídání o zemi, kterou znám jen filmů či knížek. Není nad skutečné zážitky a postřehy. Dík.

Elenko, ty tvoje úžasné fotky s vtipknými popisky jsem si musela 2x prohlédnout, jak se mi líbí. Držím se hesla o kterém píšeš, že senior má jít dvakrát denně se psem, i když ho nemá. Přesto jsem někdy lajdák a jdu jen jednou denně, ale za to na celé dopoledne. Děkuji za obrázek i popis ťuhýka, toho asi u nás nikdy neuvidím. Líbí se mi fotky i na FB.

ALI, Ty nikdy nezklameš. Je pro mě velkým potěšením číst Tvoje řádky. U nás je to s holešovskými vnoučaty jasné. Ten nestarší je celý děda - rozvážný a pomalý. Ta dvojčata celá babička - splašení, hluční, prostě Vodnáři. Ale jsou naši, z rodičů nemají vůbec nic.

Díky za každonedělní dávku kultivovaného humoru.

Nejen poezie, ale i silný příběh. Děkuji.

Překrásné.

Díky za pozvánku. Zrovna dnes jsem si poslechla ze záznamu Blízké setkání Terezy Kostkové, jehož hosty byli Tereza Brodská a Pavel Ondruch. Hlavním námětem rozhovoru byla právě zmíněná hra v divadle Ungelt.

Pěkné.