Zdeni, moc hezká vzpomínka. :-)

Vida, o čem všem se dá napsat hezké povídání. Někde jsem četla, že v zrcadle jsme šikovnější, než ve skutečnosti.

Já se tak před lety ztratila v lesích okolo Karlovy Studánky. Naštěstí jsem potkala skupinu turistů a ti mi ukázali cestu na Hvězdu. Jinak bych asi byla zoufalá.

Článek je velice obsahlý. Ano, onemocnění kloubů je bolestivé a u každého nemoc postupuje různé rychle. Nikde se ale nedočteme, zda a jak toto léčit, když už člověk problémy má.

Rád jsem si zavzpomínal a potěšil oko.

Hanko, ta tvoje závist je přejícná a nikomu neublíží. Vůbec se pro ni netrap a užívej si všeho, co můžeš. I toho výletu.

Eleno, úžasné. Za dva dny tolik zážitků. Díky za pěkné fotky i tvoje sdílení. :-)

V poslední době jsem ráda, že mi méně bolí kyčelní kloub, který netrpělivě čeká na výměnu za nový. Už se brzy dočká.Ráno když vstávám, mám radost ze své Polynky, která už netrpělivě čeká s myškou, aby mi ukázala jak v noci lovila.No loví jen plyšové a jen ty, které mají v bříšku šantu kočičí. Děkuji za hezký článek.

Krásné fotky.

Krásná hádanka i fotky. Zámek znám, ale neprozradím. :)

Asi stejný řidič jezdí u nás autobusem, viděl jsem bonbony v sáčku na skle s laskavým popisem, že jsou pro každého a pro hezký den, i u nás, nebo se řidiči v depu domluvili? Teď jsem si vzpomněl, že když jsem já jel naposled v Praze trolejbusem, tak jsem býval ještě táákhle malý!!!

Litoměřice jsou rodné město nejen moje, ale i mých dětí. Myslím, že je mám dost prochozené a přidala jsem se i k těm, co o něm párkrat tady na íčku psali :) Je to krásné město. K výletům do okolí bych jen dodala, že loď z Ústí n. L. ve všední dny končí v Nučnicích.

Tak to my máme úplně jiné zážitky. Byli jsme s vnoučaty u moře 2x v Itálii a 2x v Chorvatsku. Pořád na to rádi vzpomínají. Bereme je na výlety i do přírody, a moc se na to vždy těší. Mají zážitky z plavby na lodi, z jízdy autobusem přes noc. Líbily se jim večere v restauraci, procházky při západu slunce se zmrzlinou...

Také dn s vzpomínám. Dnes by měl 80. narozeniny můj manžel. Svůj okamžik smrti už má za sebou. Ani já se mu nevyhnu. Nečekám ho s otevřenou náručí, ale jsem s ním smířená. Jednou přijde bez pozvání, nabídne mi rámě, dotkne se mého srdce a já půjdu. Zatím jsem na tom jako vy. Také vám přeji krásné léto a ještě hodně radostí.

Každý si ke mně dovolí jen tolik, kolik jsem ochotná přijmout. "Otěže a bič", které jsem si za dlouhá léta na sebe upletla, jsem převzala do svých rukou. Základem k tomuto počinu je NEZÁVISLOST a žití v LÁSCE ♥♥♥

Blatná je kouzelné místo a ty jsi ho hezky popsala a nafotila. Diky za sdílení.

:-) :-) Na všechno jsem jenom já... :-) :-)

Tak toto je veliká paráda! Díky za Vaši další skvělou fotoreportáž.

Tomáši, můžu - li, okořenil jste mi nedělní "uplakané" ráno. Článek skvělý, jemný humor, to je moje gusto. Zdravím z Ostravy

Bude to určitě prima festival. Tak ať vyjde počasí a všichni si to užijí.