Nejste v tom sama, u nás jich je celé hejno... a tak pořád hledáme a hledáme :-))

Nedávno jsem četla, že v některých turistických destinacích chtějí zavádět jakýsi obsluhový systém, personál u bufetových stolů dá každému "příděl", a nebo budou dávat menší talíře. Faktem je, že tento nešvar hromadění jídla nedělají jen Češi, a že po některých lidech (národech) si ke stolu pro ten nepořádek ani nemůžete sednout.

To je moc zajímavý článek, děkuji za něj.

Díky za dobrý nápad k výletu. I za hezké fotky.

Jani, to je paráda, taky mám ráda barvy. Mějte se hezky, pokračuj dál. :-)

Aničko, stručně : KRÁSA. Moc by se mi tam líbilo. Děkuji.

Soni, vidím, že jste si navštěvu Senátu i Prahy hrzky užili. (Na fotce jsou i chlapi). My jsme tam byli vloni v lednu, když tam absolventi U3V ze Zlína vystavovali svá díla. O zahrady jsme přišli, byla zima. Máš na co vzpomínat.

Odvážný počin :-).

Vlaďko,, ty vzpomínky Ti závidím, neměla jsem žádnou babičku a dědečka - naši mě měli pozdě. Vyrůstala jsem ale na vesnici, a tam byly prázdniny pestré - koupání, stavění bunkrů... V partě jsme drželi spolu. Potom první lásky... Hezky jsi to sepsala.

Zajímavý tip.

Bezvadný článek o řeckém ostrově, který vůbec neznám, ale tak hezky jste jej přiblížila, že bych se tam hned vydala.

Na svou první a poslední cigaretu si vzpomínám naprosto přesně. Nabídla mi ji kdysi kamarádka a ještě dodala, ať si vezmu kousek klobásky. Jinak mamka po dechu pozná, že jsem kouřila. Já si to vyčítala a po nějaké době se doma přiznala, ale vše mi bylo odpuštěno. Jinak díky za hezký článek.

Kutná Hora je určitě krásné město, Chrám Sv. Barbory bych chtěla vidět, ale zatím se mi to nepovedlo. Na srpen 68 si taky vzpomínám, začínal chmel a my vesničané jsme v 6.00 ráno čekali na odvoz na chmelnici. Během dne kolem projely ruské tanky, dodnes to vidím.

Věrko, to byl určitě moc povedený výlet. Benátky n/J neznám, vypadá to tam opravdu moc hezky.

Mám podobné zkušenosti, zejména s místenkami.

Honzo, gratuluji. Když jsem četla první vydání, bylo to pro mě velmi přínosné, protože dějiny téhle části světa neznám a absolutně jsem se v nich nevyznala. Odborník se ze mne nestal, ale početla jsem si. Díky.

Držím palce. Důležitý je pozitivní přístup a neutuchající optimismus. I když je to obtížné, sám jsem si to zažil, i když z jiného soudku - v rychlé sekvenci za sebou oční operace (chalazea), do tří dnů od ní úmrtí manželky, do měsíce poté neskutečné zhoršení a stavu kyčle včetně děsivých bolestí (spásonosný Diclofenac Duo, který ulevil aspoň na dva dny), pak na divokou kartu operace a náhrada kyčle a poté z radosti, že jsem přežil skoro smrtící postcovid a opět v nemocnici na hadičkách. A to vše během třičtvrtě roku před třemi lety. Ale je to pryč a nyní pohoda!!!

:-) :-) :-)

Zákon zachování hmoty platí i pro obézní.

Hezký článek...I já jsem prožívala podobné prázdniny na vsi u milované babičky a dědečka.