Jo, jo, ono se říká do třetice..., tak to snad bude jen radost. Veselé Vánoce.

Nehynoucí klasik, kdo by neznal Tři mušketýry nebo Hraběte Monte Christo. I filmové zpracování těchto románů bylo skvělé. Je milé si tohoto romantického spisovatele připomenout.

Váš příspěvek jsem přečetla CELÝ,díky za něj.Pro mě to není problém.Od roku 1990 dávám takové literatuře přednost.Jsem prostě zvědavá a zvídavá.Některé věci jsou,pravda obtížnější na pochopení,ale náš svět také není jednoduchý.

Přede mnou ještě umístěnky vystudovaných pedagogů fungovaly, proto se mnoho dívek před státnicemi vdalo, aby nemusely někam na Šumavu. Když jsem spolu s dalšími 3 dostala nabídku učit němčinu na jazykové škole v jihočeské metropoli, myslela jsem si, jaké nemám krásné místo. No, ve skutečnosti to byla odpolední a večerní výuka kurzů s přebíháním do různých budov. A byt? A stravování? O tom jsem si mohla nechat jen zdát.

Hezký článek, který mi připomněl, že jsem tu loni uveřejnila Mikulášskou rýmovačku. Musím se přeptat, jak přijala Mikuláše naše dvouletá vnučka.

Je tolik různých receptů na perníčky a na tom snad ani tolik nesejde, důležitá je ta rodinná pospolitost a vlastně proto to činíme. A děti moc rády pomáhají, vždyť bys to bez nich Hanko nezvládla že :-)

Tento článek považuji v tomto předvánočním čase za velmi užitečný,

Milé pozvání. V této synagoze jsem už dlouho nebyl, ač často chodím kolem. Chanuka, to už je nějaký svátek. Že bych oprášil jarmulku? :-)

Pane Horáčku - dík za upřímnost. Můj důchod je pod hranicí chudoby v ČR (hranice je-myslím-9600,- = toho se asi ani nedožiju). Přesto se snažím žít aktivně - výlety, hobby, být mezi lidmi. O politiku se nezajímám - pro svých "pár pátků" se ničím nechci rozčilovat, chci pohodu.

Milá Haničko - krásný článek je umocněný obrázkem Národního divadla. Pro mne "bývalou pražačku" to není neznámé, přesto se těším, že v prosinci se, předvánočně, sejdeme některé "í"čkařky právě v kavárně Slavia - tak jak jsme se (kvůli rezervaci) nahlásily. Dnes jsem dokončila výdobu části chodby u nás v Pečováku, něco budu mít i v bytě, ale hlavně mám plné okno živých květin. Sice nyní nekvetou, ale jsou živé! - a na svět se klube také novorozeně = další Zmijovec

Krásné fotky Soňo...Jsem ráda, že si krajina vydechla a začal tam nový život. Ale hezké vesničky se nevrátí..

Některé věci ohledně adventu jsou sice známé, ale je pěkné, že jste tu vše podala souhrnně, včetně porovnání jednotlivých náboženství a kultur.

Tak to byl pro mě opravdu velký zážitek, vidět Vaše video. Z článku už jsem leccos tušila, ale Vaše vystoupení Eurobabičky předčilo mé očekávání. Milá, veselá, a přitom na zapamatování velmi náročná scénka v kostýmu babičky a potom ta proměna v ženu plnou života a neutuchajícího gejzíru energie. Myslím, že po té debatě, která tu nedávno proběhla, budou mnozí zírat. Vy v sobě nemáte žádnou hloupou namyšlenost a nekritičnost, působíte mile a přátelsky, včetně příjemného klidného hlasu, který je upřímný. Můžete být naprosto spokojená. Přeji Vám ten úspěch a přála bych Vám ho ještě daleko víc. Ale nakonec, co je to úspěch? Fandím Vám.

Tak tohle jde mimo mě.

Pan Vojtěch Jasný-jeden z naších nejlepších režisérů, kterému přeji hodně pevného zdraví. Pan Jasný je stejný ročník -1925-jako moje maminka. Vynikající člověk, půl roku žijící v New Yorku a půl roku v Domově seniorů v Bystrém, v malebném městečku asi 10 km od Poličky, kde natočil film Všichni dobří rodáci. Říká se, že pan Jasný velmi dlouho jezdil a hledal příhodnou vesnici a rovněž samostatný strom v poli. To našel právě, zde v Bystrém. Stejně tak douho nechával "zrát" p. Radka Brzobohatého pro jeho životní roli Františka v Rodácích. A jaký je to skvělý film vědí všichni, kteří ho viděli. Nedávno uvedla TV ČT2 zajímavý dokument "Proč Havel", kde byl průvodce Miloš Forman.

Paní Růženko máte zlaté ruce,tak tohle bych nesvedla ani náhodou.To se řekne copánek,vlasy z řetězů.........Nádherní andílci Vám zdobí byt, paráda.

Matka Kráčmerka je vynikající veselohra z r. 1934 a je jakýmsi završením předchozích němých verzí filmu s námětem spisovatelky a dramatičky Marie Popelkové, která publikovala pod různými pseudonymy. Celý život žila v malém domku na Vyšehradě. Jak čteme v článku redakce, nejprve to byla němá verze Do panského stavu, neboli Matka Kráčmerka I., která měla premiéru 25.12.1925 a v r. 1927 opět němá verze, pokračování s názvem V panském stavu. Připomínám píseň a tango z filmu ze zvukové verze z r 1934 Chudobná světnička autorů Beneše , Járy a Hašlera. Bez zajímavosti rovněž není zachycení pražských reálií v němé verzi z r. 1925 - Tah loterie v Reprezentačním domě , či cesta Prahou v taxíku. Jsou to unikátní záběry a podrobně se jimi zabýval i vynikající filmolog a propagátor Karel Čáslavský.

Jako vždy moc hezké.Někdy to opravdu bolí.Každý to zažívá.

Horníci ji uctívali. A není divu.

Jano, tak to se Vám moc povedlo. Bezva, bezva, bezva!!!