Na sport jsem nikdy moc nebyla. Ráda chodím a jezdím na kole, ale nerada jezdím v kopcovitém terénu. Od nás je všude do kopce, Jeseníky jsou kopec a zase kopec. Snažím se o pravidelné procházky, když nefotím, tak kráčím rychlou chůzí.

Zajímavá trasa okolo Lipna.

O panu Vašatovi něco málo vím, ale přiznávám se, ne moc. Vím, že jeho jméno se spojovalo s parašutisty vyslanými z Londýna. Více jsme se později dozvěděla od svého bratra.

Líbíse mi to moc, jsem ráda, že jsi se odhodlala napsat, tak se budu těšit na další tvoji básničku.Díky Vladko.

Děkuji redakci za upozornění na tuto výstavu.Rozhodně si ji nenechám ujít.V textu zmíněnou hru ŠVestka a Posel z Liptákova i další mám na DVD.Když se cítím hodně špatně, pouštím si právě tyto skvělé hry. Inteligentní a jemný humor, kterého je nám dnes tolik třeba.

Celou dobu jsme se při čtení smáli, o to víc, když na vámi vykreslených situacích nebylo pro nás nic veselého. Škoda, že tu nejsou i vaše fotografie. Nepochybuji o tom, že bychom se smáli i nad nimi. Váš pohled na svět je naprosto neotřelý, často šokující.

Moc milá a stále mladistvá herečka. Je velmi sympatická, umí hrát kouzelně své role v Divadle Bez zábradlí, kam stojí za to jít na její představení.

Jitko, krásná báseň, moc seTi povedla.Slova, příznačná pro podzim-babí léto, chladná rána apod. barevně korespondují s ilustračním obrázkem.

Zajímavé, Elén. Nemohla bys, ovšem s jeho souhlasem, přidat do galerie pár ukázek z jeho tvorby - z různých žánrů?

Mili, myslím, že Ti dá hodně žen zapravdu, ale jiní, muži i ženy, Ti budou oponovat. A tak to má i být, každý mluví ze svých zkušeností. Takže já se do toho nebudu raději moc míchat. :-)

Lehká, nenáročná komedie z r. 1933, skvělý a vtipný Hugo Hass, krásná Lída Baarová , neméně skvělá Antonie Nedošínská a teprve 12 letá Zorka Janů, sestra Lídy Baarové, která v tomto filmu debutovala.

Vím, jak lanařili mezi studenty před zkouškami a tak.Když před zkouškou z mineralogie na mě tlačil profesor, svěřila jsem se ročníkovému učiteli, který mě podržel a poradil, abych se vymluvila, že nejsem ještě dost zralá a nebála se za tím rozhodnutím stát.Poprvé mě vyhodil ,ale o víc jsem dřela.Pak jsem měla děti a tak nějak se vyhnula prověrkám.Stejně jsem ten tlak ve školství nevydržela a odešla. Výchovné využití v hodině,zdravice, šaškárny a lákání kluků na vojenské školy.To byly taky kvóty - kam tlačit děti rodičů, co nesouhlasili s režimem.Rozhodovat o osudu druhých.Vědomí, že jsem nikomu neublížila je k nezaplacení.

Tip na využití padaných jablek.

Jarmilko, díky za pěkný a poučný článek o končinách,které neznám, ale o kterých mi pravidelně vypráví moje kadeřnice, která na Kapverdách tráví každoročně Vánoce.Pěkné fotky dokreslují atmosféru.

Do Grébovky se chystám, doufám, že burčák bude tak výborný, jako vloni. A ty vynikající frgály, na které se točila fronta - to byla laskomina! Hlavně ať neprší.

Tak jsem teda zvědavá, jestli budou cvakat fotaparáty, až takové vlasy budu mít i já. To bude tak za dvacet let. Zrovna včera jsem totiž zase zásadně zkrátila asi tak nai 7 cm ...

Tos mě pobavil. :-))Hodně s tím tělocvikem a přeskokem přes kozu. Ta mi problém nedělala, ani kůň, horší byl na střední škole skok přes nejvyšší švédskou bednu. My jsme totiž měli tělocvikářku gymnastku, která nás nešetřila. Dala nám nějaké týdny na nácvik a pak klasifikovala. Naučila jsem se to. Ale měla jsem spolužačku, která byla na tělocvik bohužel velmi neobratná. Zvláště na nářadí. Protože měla jinak jedničky, dávali jí z TV dvojku, ač byla na čtyřku. Dnes je významná vědecká pracovnice a myslím, že dodnes pracuje v oblasti makromolekulárních výzkumů. Vzpomněla jsem si také, jak náš matikář na SVVŠ chodil na začátku hodiny a prohlížel ořezané tužky na rýsování. Když přišel ke mně, ztuhnul při pohledu na můj kopáč a pak řekl lakonicky: No, Pivcová, to snad nemyslíš vážně. No, a při maturitním večírku se mi vyznal ze sympatií: Víš, poznal jsem už hodně lidí, ale když to srovnávám s tebou...? Zemřel dost mladý. Díky, Borku.

Jiří Hrzán byl vynikající herec a jeho odchod byl předčasný a tragický. Zanechal po sobě převáženě úsměvné a komediální role.V r. 1970 natočil Ivan Renč s Jiřím Hrzánem film Hlídač, který, i když nebyl v TV moc promítán, mě velmi zaujal. J.Hrzán v roli Pepíka Vildomce zde vytvořil zcela protichůdný typ hrdiny, než jsme u něho zvyklí. Poslušný syn, servilní zaměstnanec, vybíjející si zlost na nevinném zvířeti, se postupně mění v lidskou bestii. J.Hrzán zde vytvořil psychologickou postavu temné lidské psychiky.Byl to mimořádný výkon.

I když se na toto téma moc nebavíme, tak přece jen něco už od Tebe vím, ale i tak jsem si s čtením příspěvku dala dost práci. Mně osobně by víc vyhovoval indiánský čas Kairos, tedy dělat vše, když cítím potřebu, chuť, když se na to fyzicky a duševně cítím. Ale celoživotní zaměstnání ve státní správě mě předurčilo k tomu, řídit se časem, daným hodinami, a zvláště ve školství to bylo od zvonění do zvonění, což je dost stresující. Dnešní vyspělá západní civilizace je už jednoznačně naprogramovaná podle Chronose. Nemám na mysli jednotlivce, ale společnost, stát, jeho ekonomiku, dopravu, zkrátka vše, co musí fungovat řízeně, aby nevznikl kolaps. Jako lidský jedinec si ale už ve svém věku nepřipadám jako štvaná časem, a proto se cítím daleko lépe. No, a co se týče multidimenziálního času, jsem zvědavá na polemiku. Já sama bych na toto téma potřebovala zvláštní přednášku, i když neříkám, že je to nesmysl. Jano Š., těším se na Tvůj postoj. A Tobě, Jiří, děkuji za příspěvek.

V prosinci r. 2010 jsem s vnukem navštívila v rámci rekonstrukce bitvy u Slavkova i tento zámek. Letošní doprovodné akce ke dni seniorů jistě budou zajímavé.