Ano, také jsem se po téměř půl století vydala znovu na Rujanu. Byla jsem tam v létě 1968 (viz článek Mělo to být super léto) a pak myslím Rujana mě po téměř půl století uvítala deštěm a Mé střípky z Rujany. Děkuji za vzpomínku.

Moc hezký článek, krásné fotografie a ještě krásnější vzpomínky na místa, která Ti byla blízká. A básník Mácha tu bude snad navždy díky své krásné literární tvorbě.

Zuzanko, hodně smutné, ale krásné. Lásky jsou pryč, ale musíme žít dál, dokud je to ještě možné.

:-) Ani Fjodor Michailovič zřejmě netušil, že ve svých dílech ztvárnil obecnou platnost zločinů a trestů... :-)

Prostitutky byly, jsou a budou, to se nezmění. Interakce vůlí ženy a nikdo do toho nemá mluvit, to rikříkám když žádnou nepoodstoupila. Ale některé ženy by si to neměly plést s ochranou, znám jednu, která jich měla 5. A euthanazii bych v určitých případech povolila, i to by mělo by svobodným rozhodnutím daného jedince.

Marie, moc hezká pozvánka. Na Pernštejně jsme byli před lety, když jsme jezdili na Vysočinu na dovolenou. Fotky jsou super, vnoučata mají velké štěstí, že vás mají. Tak ještě spoustu krásných let a výletů.

Jako vzpomínka je to krásné, emocionální. Jako fakt bohužel tragédie. Kéž by se nikdy nevrátila.

Díky za představení zajímavého koutu Chorvatska.

Martino, krásný výlet do místa s pohnutou historií. Tvá vnučka má ušlechtilé zájmy. Těším se na tvé další putování.

Pane Horenský velice výstižné, mám to taky tak a možná, že nás je daleko více.

To je moc vtipná vzpomínka. V tom roce se ženil jeden náš řidič sanitky a všichni ostatní sanitáři v hodinu svatby před radnici a na pár vteřin spustili sirény. Bylo to také zábavné, ale dostali pak vynadáno a napříště to bylo zakázané. Ten traktor se mi líbil.

Děkuji za hezké vyznání životu a přeji mnoho hezkých chvil s rodinou a s vnoučaty. Podepisuji se pod poslední odstavec. Měla jsem prima parťáka i smysluplnou práci a prožívám každý den naplno, pokud to zdraví dovolí.

Děkuji za svědectví íčkařů na tragický mezník našich dějin. Sourozenci byli na prázdninách u babičky v Chomutově a já jsem zůstala v Praze, protože jsem chodila na brigádu. 21. srpna ráno brázdila oblohu letadla, nejely tramvaje, auta, cestu lemovaly tanky. U Národního divadla lidé vojákům bránili, aby mířili na naši zlatou kapličku. Dostala jsem se k Národnímu muzeu a tam byl masakr. Ten den ze šoku zemřela maminka kamarádky a bylo nemožné zajistit potřebné záležitosti, protože nic nefungovalo. Okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy jsem vnímala jako veliké ponížení tehdy i dnes.

Lído, díky za vzpomínku. Jiří Černý byl skvělý člověk.

Mnoha lidem se naráz změnil život a přišlo odloučení sotva dospělých dětí od rodičů na mnoho let, někdy navždy. Vybavím si to vždy na konci filmu Pelíšky, kdy je mi pokaždé dodnes smutno.

Je mi líto našich bělozubek a rejsků...

Ještě je taky fajn, když v matrice narození je u údajů otce napsáno: narozen ve Slezsku. Jako super, to ten matrikář nemohl to konkrétní město či dědinu už zapsat? Dost často se najde předek jako dítě svobodné matky, kdy otec není v matrice uvedený vůbec. I když tehdy asi věděli, o koho se jedná.

Všechny modely jsou pěkné a nositelné.

Je krásné cestovat, kochat se, prostě prožívat hezké chvíle a dny, které přicházejí.

Ali, úžasný výlet a nejen pro děti. Foto pěkné. Tam by se mi líbilo. Děkuji :-)