Potřebujeme druhé v těžkých i šťastných chvílích. Bydlím v malém městě, má to výhody i nevýhody, ale jsem vděčná za všechny přátele, které mám.

Blanko, moc hezky zdokumentováno. Jsem ráda, že díky tobě mohu více poznat významné historické i významné současné město Brno.

Lído, moc pěkný, až dojemný článek. Tvou minulost jsem moc neznal Mluvila si o ní zřídka. Jen si něco málo napsala. Ale prošla jsi vším se ctí a sebevědomím. Netušil jsem, že máš ještě matku. Hodně štěstí do dalších let! Snad se někdy u kafe, nebo sklenky vína zase uvidíme.

Spím dobře a jsem za to moc ráda. Moje kamarádka má se spánkem velké problémy, které nechávají stopy na její psychice. Je to velmi nepříjemné.

Děkuji za článek. Knížka Až uvidíš moře se nám moc líbila. Téma té nové je mi ještě bližší. Určitě si ráda přečtu všechny další, které paní Wilková už napsala, i ty, které teprve napíše.

Líbí se mi Váš dopis :-)

V případech, kdy se partneři dali dohromady v pozdějším věku a každý měl svoje děti, je otázka majetku vždycky ožehavá. Pozůstalý se vlastně dělí s dětmi toho druhého. Myslím, že pokud se senioři sestěhovali, měli by mít nějaká pravidla. Pokud tedy hospodaří společně a jeden z nich daruje nebo půjčí vyšší částku svým dětem, je něco špatně. Nevím, zda to, že mám večer s kým povídat u televize a že ten druhý zaplatí půlku nájmu, stojí za ty budoucí trable a handrkování. Čím méně lidí v domácnosti je, tím klidnější život v ní mají. Lidé se mohou setkávat podle libosti, ale můžou žít každý ve svém pohodlí...

:-) Nic proti ničemu je, když...se udržuje khaki řád kompetencí. :-)

Moc krásný příběh moudrého dědečka - hospodáře. Také ráda vzpomínám na třešňový sad mých prarodičů na Sázavě.

Vaše přání je pěkné a hezké a nádherné! Děkuji za ně.

Věro, pěkné fotografie z výstavy, byla jsem, chodím na NR pravidelně. Dřevo je úžasný přírodní materiál.

Jsem ve věku ,kdy je pro mne digitalizace šílená, neskutečná věc. Telefon chytrý nemám a s počítačem na tom nejsem také nejlépe a ani tiskárnu nemám. Zjišťuji, že na konci telefonních linek jsou už samí roboti a já do toho telefonu vzteky vřeštím. , že chci na ucho živého člověka. Snad to už nějak bez té digitalizace dožiji, ale nejsem si jistá.

Krásné vyznání rodnému městu. Citlivě jste popsala jeho historii i Váš osobní vztah. KH trochu znám, žil tam můj bratr, nyní synovci. Je to mystické město, ale zároveň velmi moderní, jezdívám do GASK.

Přesně ze života. Když to člověk nejméně očekává, tak se vše zašmodrchá. P.S. A. Mornštajnová je také má oblíbená spisovatelka.

Pandy jsou nádherná zvířata.

Tekutina se odpaří?

Bechyně je krásná.

Soňo, navzdory nepřízni počasí jste si s vnučkou užily pár dní pro sebe v pěkném prostředí lázní, kde jsem nikdy nebyla. Díky za sdílení.

:-) Dobré, akorát že sám při psaní do šuplíku začínám nabalováním pointy :-)

Nevím, kolik je autorce článku let, ale "splácla" dobu po válce s léty ostatními ... Jsem ročník 1953 od patnácti jsem používala řasenku ( ano, s kartáčkem - no, používám to dodnes, spirálky mi nevyhovují), v životě jsem ani já, ani mamka nepoužily na obočí krém na boty - to snad je historie válečná ... Ano, bylo kosmetiky méně, ale nikdy jsem nestála frontu na pitomý deodorant ... - Výstava je jistě zajímavá, mám takové vzpomínkové výstavy ráda - byla jsem např. na výstavě , která pojednávala o tom jak žíly naše babičky a prababičky - ty neměly ani saponát na nádobí, natož řasenku :-)