Moc pěkná úvaha i vzpomínka, paní Caklová.

Děkuji za sdílení akce a gratuluji k novým knihám.

O tom, že svetry by byly dříve považovány za dílka ne moc zručných pletařek, nic nevím. Byla jsem pletařka zručná a upletla jsem jich hodně, nejen pro sebe. V různých vzorech i vícebarevné. Před pár lety jsem s pletením definitivně skončila. Fotky jsou hezké.

Velmi těžký úkol. Šárka Nováková - Úsměv prosím- 3 body. Anna Čípová - Z letní louky - 2 body. Elena Valeriánová - Siesta u čápů - 1 bod. A všem ostatním se omlouvám, protože jejich fota jsou neméně krásná.

Konečně jsem si všimla, že můžu hodnotit i já a pochopila, jak. Hurá. Moje známá má dvě sestry a dva bratry. V jejich rodině vždy fungovalo, že když rodiče něco potřebovali, sourozenci se domluvili na určitý den a vyhrnuli si rukávy. Zrovna tak, když potřeboval některý z nich, ostatní se sjeli a pomohli svorně. To je ovšem jeden příklad kladný na x záporných. Když vidím, jak dva sourozenci mají po rodičích domek napůl, jeden tam dělá a druhý mu za to dělá dusno, nebo jeden vše ohledně pozůstalosti zařizuje a druhý se na údržbě potřebného a obíhání úřadů odmítá podílet, jak jeden opraví svoji půlku a vysoko tím nemovitost zhodnotí, aby tam mohl s rodinou být v létě na vzduchu a druhý, který to zpočátku odmítal, mu řekne, já ti teda tu svou půlku prodám....je mi nanic. Neumím si dost dobře představit, jak by takoví lidé, co přišli k majetku, na jehož budování se nijak nezúčastnili, jen došlo k zákonnému dědictví a dělají problémy jeden druhému, se domluvili na společné péči o toho starého rodiče. Myslím, že to hodně záleží na rodičích, jakým způsobem ta rodina funguje. Pokud mají jednoho oblíbence, kterému všechno dají a druhé dítě je v rodině neoblíbeno a trpěno, jaký vztah mají ti sourozenci mít mezi sebou a s rodiči...a kolikrát se stane, že na stáří poslouží ten, který nemá co oplácet a vracet. Protože nedostal ani lásku, ani nějaký ten bonus. Jen se na to už nemůže dívat. No a je logické, čeho se za to dočká. Kritiky. Ty se o tu mámu nestaráš správně. Budu se muset zastavit častěji. Někdy obdivuji, když se tak rozhlédnu, čeho jsou někteří lidé schopni a co někteří vydrží a unesou...

Jaruško, jsem ráda, že jsi o své velké změně napsala. Kdysi jsem postŕehla jen nějakou poznámku o tom, že bydlíš jinde a nebylo mi to jasné. Ať se ti tam líbí!

Mělo být 5*

Rozumím...

No vida strašení migranty, covidem, Ukrajinou, ptačí chřipkou, opičím morem......... přestává fungovat, tak se znovu vytahuje rakovina děložního čípku. Tohle není strašení, to je realita https://www.svedomi-naroda.cz/teckovane-pribehy/.

Moc hezky napsáno. Je důležité být alespoň občas šťastným ve svém životě i bez ohledu na to, co se děje "u sousedů". Ta "zoufalá a smutná doba" už skončila a nyní je na každém jednotlivci, jak bude vypadat společnost nová, spolutvořená každým z nás. Přeji Daniele...., vlastně ono není důležité, co přeji já, důležité je co žije a bude v budoucnu žít ke své spokojenosti sama Daniela.

Jste dobrý, Vaše příspěvky (všechny) se mi líbí čím dál víc. Jak řekl kdysi můj šéf: Každý se dříve či později odkope. A Vy jste se "odkopal" v tom nejlepším smyslu.

Fakt paráda.A nenafot to......

Moc pěkné. Děkuji.

Ještě nikdy jsem tam nebyla....

Být bez dědiců, mít velký dům, prodat ho a koupit malý byt, to chápu - budu mít méně starostí a nějakou korunu do rezervy, byt bude můj, to je jakási jistota, s penězi se může stát cokoli ... Být "břemenem", byť ve svém prostředí, ale vědět, že realitní společnost netrpělivě čeká až zaklepu bačkorama, aby "můj" dům prodala za víc peněz než mi dala, to by se mi tedy nelíbilo ...

No, bylo mi trochu při čtení úzko. Doufám, že si to mladí příště důkladně pohlídali. ☼

Řeknu Ti, že Tvůj článek mě pěkně naladil a jen co mi budou nožky běhat, někam se vypravím. Líbí se mi Tvoje vzpomínky, ale tu ránu do brady cítím i já. To musel být okamžik. A co hlavička synáčka vydržela? Je to tvrdá palice? Aligátor má typicky americké :-) jméno, Libor, alespoň se to dobře pamatuje a vyslovuje. Díky za pěkný článek a fotky jedna báseň.

Za chvíli jdu na fyzioterapii, zrovna mne ten problém trápí.

Taky jsme jezdili s rodinou na dovolenou od ROH. Každoročně to byla podniková chata ve Starých Splavech a jen jednou to byl Špindlerův Mlýn Hotel Arnika. Tam to bylo docela pěkný. Abych pravdu řekla, tak po těch časech se mi fakt nestýská.

Píšete hezky. Přeji vám pohodový podzim.