Ach, kunovické koláčky! To je opravdu lahoda sama. Do Hluku jsem dostala na počátku šedesátých let na umístěnku a na Slovácku jsem potom prožila deset nejkrásnějších let života. Kunovice, Podolí, Huštěnovice, Popovice, Derfla, to jsou místa mého srdce. Tam mě naučili i tyto koláčky, se kterými dodnes slavím úspěch na všech rodinných i jiných sešlostech. Paní Zdenka Kasperová z Hradiště mi ještě připomínala, že nesmím spěchat a těsto musím dvakrát přemísit, aby koláčky dobře vykynuly a vytvořila se „jeskyňka“. Zkuste si je upéct a přesvědčíte se, že jsou nej.

Napsala jste to moc hezky. Miliony a miliardy osobních blbých nálad dají dohromady celosvětovou blbou náladu! Každý musí začít u sebe, čím já to celé zlepším? Sama jsem byla dřív velká pesimistka. Dnes je mi už docela dost, nevím, kolik času mi ještě zbývá, nežiji žádný radostný rodinný život, ale mít blbou náladu, to bych si snad ani nedovolila. Připadalo by mi to jako neúcta k zbylému životu.

Hezké. A vymyslet to je obdivuhodné.

Podle toho, co jsem kdy slyšela vyprávět, tak to občas bylo dílo podobné jako u Vás! Někdy si říkám, že ti naši tehdejší mocipáni ve své horlivosti dělali ještě daleko větší blbiny, než jim nařizovali z Moskvy.

Každá rada dobrá. Zda se jí budeme řídit či ne je už na nás.

To je dobře, že jste to uveřejnili. V novinách o sporech o autorství byly chybné informace, jako kdyby pan Jiří V. Hampl chtěl být uváděn jako jediný autor a ne spoluautor. Sledovala jsem to zběžně. Panu J.V.Hamplovi patří hluboká úcta.

Vítr v síle orkánu opravdu nemám ráda, ale teď už tam musí být krásně. Obrázky tomu nasvědčují. Koupání tohoto typu mě vyloženě láká, kdepak moře!

Pomohl pan hrabě. Mám najito a teď už se můžu válet!!

Kdo by se neradoval ze všech těch lákavých letních možností! Snad jen ti, kteří pro samou práci nic z toho nevidí, nebo vyložení škarohlídi.

Island vždy lákal mou sestru, ale protože se bojí cestovat letadlem, tak se tam asi nedostane. A já asi také ne, ale musí tam být krásně.

Očekávala jsem sobotní slavnost s vyparáděnými dámami a uhlazeným mužským doprovodem. Ale vrátili jsme se z kopců a už byli všichni v civilních šatech, převlečeni do suchého. Hezké doplňujíci fotky. Dámy pod stromem a kostelíček...

Na tohle zrcadlo si pamatuji, to bylo při cestě z hotelu hned v pátek odpoledne. Jenže vy jste šli turisticky na rozhlednu, zatímco nás pár skončilo jako lenoši v cukrárně. Hezké vyprávění a právě tak super fotky!

To je krásné vylíčení ranního probuzení a vycházky. Chtěla bych se taky takto probouzet. Vstát a moci jít rovnou do přírody.

Vynikající, pana Šmoldase si vždy ráda, přečtu, poslechnu i zhlédnu. Pravidelně sleduji jeho Lenošky na Dvojce (rádio 3. neděle v měsíci).

Myslím si, že to mám, ale jistá si nejsem , tak uvidím po odtajnění.

Čtu si tvé verše pořád dokola a nemohu se nabažit.

Je to s naším světem opravdu tak špatné? Máte také "blbou" náladu? Jak se podle vás bude žít vašim dětem a vnoučatům? N\pište na toto Téma týdne vlastní příspěvek. Ten nejzajímavější odměníme.

Přeji vám hodně krásných zážitků, nejen jako příležitostí k fotografování. A blahopřeji výherkyním.

Maruško, máš to za *****! Můžeš se posadit.

Je škoda,že oba chybíte na společném fotu.Tvoje filmíky jsem zhlédla na FB i tady.Nemají jedinou chybičku.Jsou super dokumentací jak bylo . I nám bylo moc fajnově.Díky za společnost a někdy příště na viděnou.