Posluchači i čtenáři si vždy nejvíce užijí líčení dramatických situací, které zažil někdo jiný. Mě jste každopádně pobavila.

Něco takového se nedá vymyslet, to se musí prožít. Při vší smůle jste měla štěstí - také jste mohla skončit v kolejišti metra nebo se polámat místo podpatku, či dokonce umřít na tetanus. Místo toho po letech svým pěkně zpracovaným příběhem pobavíte spoustu čtenářů. Tleskám!

Známi stejného věku ubývají. Novi lidi se bojí, že by po nich mohli chtit pomoc. Neuvědomují si, že stači vlidné slovo, zajit na zmrzlinu, společné nakoupit. A pozvat si někoho domu na kafe? To je také riziko.

Diky světu za básníky!

Já se budu zase jen opakovat,líbí se mi to a dávám 1***

Díky redakci za výhru v podobě soli od Mrtvého moře. Zkusím zatím proměnu pomocí soli. Sůl nad zlato. Potěšilo to mne i manželku :-)

Pěkná reportáž, ale nějak jste se v textu ztratila :-) Ve 110.minutě vstřelil gól do branky Realu Gareth Bale, záložník pocházející z Walesu, který loni přestoupil z Tottenhamu do Realu. - Pochopil bych to tak, že hráč který přestoupil do Realu mu za odměnu vstřelil gól do vlastní branky ( Realu ). Pro Atlétiko to bylo smutné utkání, když vedlo do 93.minuty. Fotbal nemá logiku - jak říkával bývalý trenér Pospíchal.

Bohužel musím potvrdit, že jsem zažil na vlastní kůži zatopení náměstí sv.Marka v Benátkách a byly zatopené i obchody a domy daleko od pobřeží. Také jsem zažil obrovskou loď těsně u náměstí jako tady na snímku a vypadalo to, že může zatočit mezi domy. Ale tolik vody tam zatím nebylo. Další generace budou mít se stoupajícím mořem velké starosti. :-(

To jsem si početla !! To samo mám doma také dílna nebo drvárník praská ve švech a je tam nehorázný bordel ! NEUKLÍZET nařídil manžel s tím že po mém úklidu nemůže nic najít. Když vynesu něco nepotřebného na skládku ,během dvou dní zjistím že je to zpět a navíc zas něco přibyde co se jednou může třeba i hodit.

Pane Horačku, dnes budu držet palce hokejistům i vám. Určitě vyhrajeme!

Ačkoliv v Praze odpoledne pořádně lilo, večer už jen poprchávalo, šly jsme se podívat se sestrou do některých kostelíků v centru, žádné přelidněné chrámy, ale spíš tam, kde byl kratší varhanní koncert, např. u sv, Vojtěcha. Také jsme zašly do klášterního kostela tzv. šedých sester řádu františkánů v Bartolomějské ulici, kam se jinak člověk nepodívá. Varhanní hudba a v suterénu průřez historií řádu a jejich hlavní činností, což byla a je péče o staré a nemocné. Milé bylo, že tam sestřičky uchystaly pro návštěvníky nezištně malé lahve minerálek, tatranky, bonbony a spoustu hezkých obrázků. A bylo tam na zdi takové povídání, ve kterém se mi líbilo např. toto: Podstata lásky. Všechny nejlepší věci v životě přicházejí převázané páskou risku. Když rozvážeme dárek, přebíráme riziko i radost. Tak je to v rodičovství, v manželství, v přátelství. Abys mohl žít život v plnosti, vydáváš se napospas bezedné jámě zranitelnosti. To je podstata pravé lásky.

Ty věci se zdají docela samozřejmé, že tak nějak by to mělo být, jenže my tu "samozřejmost" známe, viď? Tak ať se alespoň některá z těch přání změní v trvalou skutečnost.

Helenko bezva napsané tak joko všechny tvé příběhy.Zajímalo by mě jestli aspoň taková dřina byla slušně zaplacená !

Již x jsem navštívila Chorvatsko letecky. Cesta autobusem celou noc je velmi únavná a let do Splitu trvá jen cca 1,5hod.Jezdím do Omiše, který je vzdálen jen 30km od letiště.Nejsem zničená z cesty a mohu si užít dovolenou.Čím jsem starší více využívám jako způsob přepravy letadla.Jen na poznávací zájezdy jezdím autobusem.Nejhorší co jsem v životě zažila byla cesta autobusem s lůžkovou úpravou.To byl opravdu "autobus smrti".Přežila jsem tak 4 noci a nikdy na to nezapomenu.Dnes jsou tzv.nízkonákladové lety velmi levné.

Hezké,něžné,křehké verše jako ta pavučina...opět si zasloužíš Zuzanko můj " hlubokosklon "....

Můj otec byl podobně nalepen s uchem na rádiu, vyprávěl nám o vysílání z Londýna, o tom, jak exilová vláda přes rádio vysílal vzkazy českým občanům. A jedno takové staré rádio stále opečováváme na chalupě, je to už rodinná památka.

Vtipný příběh a výborně napsáno. Nasmála jsem se, díky.

Odjakživa žiji s pocitem, že moře umí sdílet nálady, které do něj vyšeptáš nebo vykřičíš. A vlastně nejen moře.

Člověk spojuje zážitky se smyslovými vjemy, a vnímání vůní v tom hraje nepochybně významnou roli. Tobě se to podařilo ztvárnit velmi hezky.