Tak na ten se podívám. Pan Donutil je pan herec, který určitě zazáří i jako pan doktor. :-)

I já cítím Jituško mrazení,je to výkřik přímo z duše,krásné,ale smutné.No,však život není vždy procházka růžovým sadem,jen je mi líto,že jsi "prosta lásky ",....tomu rozumím,tak alespoň,že ji máš, velkou a silnou ve vzpomínkách...

Hezky jste se představila a sluší vám to

Jako bych viděla svého otce, ten taky pořád bafal dýmku. Jeho tabák mi voněl. Cigaretový kouř mě ale obtěžuje, je fajn, že se proti kuřákům bojuje.

Myslím Olinko,že jsi se vrátila domů plna dojmů a zážitků a je báječné,že nám to tak zajímavým vyprávěním přibližuješ.Tak se těším zase zítra na pokračování.Píšeš to tak pěkně,že jsem tam v duchu právě teď také byla...Díky moc Olinko,piš dál.

Průměrnou elektrickou sekačku je dnes možné pořídit za tři čtyři tisíce. Ale určitě je lepší s delšími noži, tedy která udělá širší záběr. Tahat za sebou šňůru sice není moc ideální, ale než se starat o dolévání benzínu a oleje, to je lepší ta elektrika. manželka to zvládá sama.

Jsem seniorka a spěch na Euro mne moc straší. V článku píšete, že Němcům by bylo lépe bez eura . Já jsem byla loni na Slovensku - a situace obdobná: chtěli by zpět slovenskou korunu "až by brečeli". Máme malé platy i důchody - ale buďme rádi, že v české měně !!

Babičky a dědové = milující své děti a vnoučata - pokud můžete, půjčte jim. Ale VŽDY oproti písemné smlouvě, se všemi náležitostmi (tak jako to udělá banka apod.) V příp. nevracení částky budete mít podklad pro obranu. Říká se: pořádek dělá přátele - a to i ve vlastní rodině! Také jsem kdysi půjčila synovi na auto - samozřejmě se SMLOUVOU. Naštěstí: syn dodržoval předpisy-neboural-nezranil se atd - a částku do koruny vrátil (jako poděkování pak ode mne DOSTAL Kč 1000,- ) - a to si plně zasloužil !

Je to už skoro čtyři roky, co u mne zazvonil pán, řekl že je od ČEZ, měl otevřenou skříňku s elektrickými hodinami a ptal se, proč mám tak silné jističe. Spěchala jsem do práce, ukázala jsem mu poslední fakturu od ČEZ, dal mi podepsat papír, že tak silné jestiče nepotřebuji, že budu platit míň....pak mi volali z Centropolu, že děkují, že jsem k nim přestoupila!!! A smlouva na tři roky! Nevím jak dnes, ale kdysi tyto praktiky jejich obchodníci prováděli!!! Loni konečně tři roky uplynuli a přešli jsme na aukce.

V Sekáči nakupuji od doby, kdy prodejny vznikly. Četnost nákupů se úměrně zvyšovala s počtem vnoučat - 4 vnoučata obdarovávat z 1 mizerného důchodu bylo nemyslitelné. Dalo se najít i oblečení nové - děti byly "jak ze škatulky" - s obdivem ostatních maminek/babiček. A v 65 letech jsem se "stihla" naučit PC/internet ´= najdu různé akce, koupím si další "modes-robes" - a to, co už mne nebaví, přemístím do kontejnerů sběru šatstva. Celkově lze říci : SPOKOJENOST

Úžasný úspěch modelek a celé redakce. Gratuluji!

Souznění a odevzdání. Moc krásné!

Jarmilko, město je někdy pro nás spojeno právě s nějakým člověkem. Není lehké začínat v novém městě od začátku, ale s milým člověkem přestaneš být záhy kdekoliv cizinkou.

Báseň je zase trochu jiná než Tvé předešlé. Ani v tom množství tvorby se neopakuješ. Ale zůstáváš svá. To je fakt. I dnes na přehlídkovém molu. (Slušelo ti to.)

Škoda, všeho kvalitního a dobrého, co zaniklo a zaniká je škoda.

Nejde jen o přemýšlení, ale o dostatek možností. V tomto směru myslím není situace dobrá, alespoň jak domů s pečovatelskou službou nebo lepších senior domů je málo a dostat se do těchto zařízení je velký problém, který většinou nevyřeší ani dost financí ze strany seniora. Na výstavbu těchto zařízení by se měly obce zaměřit, protože populace stárne a seniorů bude vždy hodně.

Gratulace všem.Jste úžasné kočky.

"Ale,ten střední věk nemusí být nutně depresivní" S pobavením si čtu v jakémsi magazínu.......obouvám si tenisky a vyrážím do pražské Botanické zahrady,kde je právě teď vše v květu,no nádhera! Minulý týden jsem se vrátila z výletu do Španělska,kde jsem procestovala pobřeží Costa Blanca a byla jsem příjemně překvapená,že to úpně mimo sezonu jde také...Olá Espaňa.....Od dětství jsem byla velký introvert a vše jsem si nejdříve malovala ,později i zapisovala a různé bločky a kresby mám schované dodnes(k pobavení dcer a přátel).Nedávno se mi stala záhadná věc,když jsem kamarádovi při chatování na netu naskenovala i můj obrázek ,který jsem si nakreslila po úžasném zážitku z koncertu v 16.letech a on mi obratem poslal téměř kopii,ale na fotografii z té doby.....No,není to nádhera? Malovat jsem nikdy nepřestala a přidal se zájem o módu,když jsem pečlivě studovala zahraniční magazíny.Na staré" Singrovce" vznikl první model a pak už jsem byla k nezastavení.....Po letech jsem se dopracovala k výrobě divadelních a filmových kostýmů,přidal se k tomu ještě zájem o bytový design a moje tvůrčí povaha byla v sedmém nebi.Loni,touhle dobou jsem byla zaskočena diagnozou rakoviny prsu,vše jsem absolvovala a dnes mám výročí ukončení léčby.....cítím se skvěle,jdu si umýt vlasy a skočím se podívat na veletrh For Senior do Letňan,mám to za rohem.....

Alenko dobře děláte, to sebevědomí držte za pačesy, ať Vás o ně nikdo nepřipraví.

Olinko,napsala jsi to úžasně,nejen že už se těším na další pokračování Tvého vyprávění,ale já to tam přímo vidím,tak dobře jsi to popsala.Super,Ty jsi milá Olinko rozený vypravěč.Moc se těším na další zážitky....a fotky parádní.