kácení máje je i u nás vždy velká švanda zakonšená zábavou.Pohádkový les je pak později určen dětem a u nás pouští děti do lesa Krakonoš .Děti v lese u pohádkových postaviček plní úkoly za které dostanou kartičky borováčky které na konci cesty utratí za sladkosti.

Kéž by to byl všelék. Ale moc otmu nevěřím, že by farmaceutické firmy si nechaly vzít byznys "obyčejným" vitaminem.

Hezký článek a vzpomínání na první vystoupení ve veršované Popelce. Možná jste mohla hrát místo Libušky Śafránkové ve filmu. Někdy lidé zaměňují postavy a charaktery z filmů za realitu. Jedna babička bouchla do zad herce Viktora Preisse, když stál u výlohy obchodu a vynadala mu, že opustil ortopédku Bětku v seriálu " Nemocnice na kraji města." Zaměnila seriálovou postavu hokejisty za osobou herce. To se ve stáří bohužel stává :-(

Právě končím třetí rok předčasných prázdnin a užívám si je. Měl jsem jít od důchodu až v červnu letošního roku, ale požádal jsem o předčasný důchod, protože zákulisní intriky ředitele ve škole urychlily mé rozhodnutí. Část mého úvazku měl dostat neaprobovaný učitel, který byl známý ředitele. Nechtěl jsem před důchodem pracovat za sníženou plat. Výpočet mi potvrdil, že budu sice brát asi o 2000 Kč trvale méně v důchodu, ale za tři roky prázdnin dostanu od státu daleko více. Finanční vyrovnání nastane až když mi bude 76 let, pokud se jich dožiji. Navíc jsem cítil morální právo jít do důchodu v 60-ti letech jako se chodilo dříve. Navíc si přivydělávám doučováním studentů a placeným tréninkem mládeže. A mám klid od vstávání a školy. Uvolnil jsem místo mladému učiteli bez zaměstnání. :-)

Já jsem zažila jen amfiteátr na okraji města Rhodos, bez představení, ale i tak to bylo úžasné, jak se každé slovo neslo až do nejvyšších řad. Mistrovská akustika.

Vlaštovky mám ráda, ale vím, že: "Už filozof Aristoteles oceňoval příměr o první vlaštovce, která jaro nedělá. Prostě i on dobře věděl, že jeden polibek ještě neznamená lásku a první úspěch není úspěchem trvalým. Tahle vlaštovka k nám připutovala přes propast věků z příběhu o jednom bohatém synkovi, který po otcově smrti užíval života plnými doušky, až „rozfofroval“ veškerý nemalý majetek. Pak už mu nezbylo nic než lehké šaty a plášť. Tu uviděl vlaštovku, která kroužila nebem v radostném letu nad příchodem prvních jarních dní. Mladý zhýralec si řekl, že když už přilétla vlaštovka, jaro je opravdu tady a prodal i ten plášť. Když se pak zima ještě na nějaký čas vrátila, vyčítal nebohé vlaštovce svou vlastní nezodpovědnost." Zdroj: http://procproto.cz/historie/u mite-chytit-stestenu-za-pacesy -aneb-netlaci-vas-nekde-bota/

Do Wikipedie chodím pro rozumy už dlouho, přesto neškodí, dovědět se leccos o ní samotné. Děkuji.

Ladislavo, máte můj obdiv. Tomu se říká Láska.

Pěkně jste to napsal pane Lněničko. Dobré divadlo je jistě zážitkem a pěkných zážitků není nikdy dost.

Pěkné povídání. Měli jsme také na střední zdrávce malé ochotnické divadlo. Hrály jsme tam samé holky a náš pan řídící učitel. Vymýšlel vlastní krátké hry. Bylo to úžasné. Nohužel, žádné podobné fotografie se mi nedochovaly.

Ruce jsou brána. Tvoje fantazie nezná hranic.

DIVADLO V produktivním věku jsem pracovala - hospodářka - v Kulturním středisku. Ve 2 lidech kultura pro cca 5000 lidí, muselo se dělat vše - od propagace po uskutečnění. Byly to i zájezdy, vč. návštěvy divadel - vstupné i doprava nebyly drahé, dospělí i děti jezdily rádi (i 50 "zlobiváků" zkrotlo - jezdilo se např. na každou premiéru divadla J.Wolkra (nyní V Dlouhé), dospělí do mnoha pražských divadel - jako doprovod jsem si divadel užila - naštěstí - i já. Teď jsou pro mne divadla nedostupná (důchod mám hluboko pod hranicí chudoby v ČR), tak jen 1x/rok si "dopřeji" představení pro seniory v divadle - jinak už jen TV a vzpomínky - líp už nebude.

Já jsem neřidič tak jako tak, proto nemohu odhadnout, jak je pro většinu Evropanů obtížné jet najednou vlevo (můj někdejší přítel Angličan tu s českou škodovkou jezdil zcela bez problémů). Je ale fakt, že i jako chodec jsem s tím měla zkraje při návštěvách států, v nichž se tak jezdí, velké problémy, samozřejmě na přechodu a pak také najít zastávku na správný směr. Také do auta jsem se cpala na špatnou stranu, kde byl volant, a v autobuse jsem mermomocí chtěla vystupovat do vozovky.

Hodně domácností se dnes k topení dřevem vrací. Na vesnici vždy najdete někoho, kdo má kousek lesa a potřebuje pomoci s prořízkou. My jsme se také vrátili od plynu zpět ke dřevu. Plynový kotel nahradila krbová kamna s výměníkem a deskové radiátory Radik zůstaly napojeny jak na plyn tak na dřevo. Z 80-ti procent topíme v kamnech, jen když nejsme doma přihříváme mistnosti plynem, aby nevymrzly.

Vypadá neobvykle a zajímavě, jen kdyby nebyla tak daleko. Díky za doporučení i snímky.

Přestože to mám co by kamenem dohodil, ještě jsem tam nikdy nebyla. Teď bude důvod to napravit, a to nejen kvůli známé dřevěné dvojici.

Perfektně vyjádřená cesta životem. Vědomí a svědomí jsou dobrými souputníky a obracet se zpět nepřináší žádný užitek. Nebo zatím jsem to nezaregistrovala. Také se dívám dopředu a žiji, jak nejlíp dovedu. :-)

Krásné cestování i fotky , paráda !

Zuzanko věřím, že se určitě chápete a nejenom ve verších kde si moc hezky notujete.

Už dávno se říká,,děti nemůžou za rodiče a rodiče nemůžou za děti".Ve svém životě jsem poznala hodně lidí.Je zajímavé,že lidé odsoudí člověka a sami jsou ve velmi podobné,nebo stejné situaci.Ale ,,u nic je to něco jiného".Co člověk,to jiný názor.,,Taková je doba."I takhle reaguje mnoho lidí a pak ,když ,,tu dobu"mají doma,hned mají náhled na svět úplně jiný,třeba i na úkor vlasních dětí a vnoučat.