Je hezké, připomenout si blížící se svátky takto, a ne nákupním shonem.

Jo,láska je láska,někdy radostná,někdy bolavá,ale ty jsi to vystihla nádherně,jako vždycky.Díky Zuzko.

Ať počítám, jak počítám, nějak mi to nevychází. Můj vdovský důchod jsou 2 tisíce.

Když si představím, kolik žen na celém světě nemá čím nakrmit své děti a o střeše nad hlavou může jen snít, připadají mi tyto nároky více než směšné. Čím větší přepych je někde, tím větší nedostatek jinde. A rozhodně to není o zásluhách, jak se mnozí snaží namluvit sami sobě.

Děkuji za připomenutí.Docela jasně si vzpomínám,jak jsem stála na schodech a čekala frontu na napařovací žehličku-byla těžká jako kamení-,elekrický podpalovač a nakoupila jsem vánoční ozdoby-nerozbitné.Kde jsou ty časy??

Takovým podnikatelům přeji z celého srdce, ať se jim daří. V době chrťavců a hamižníků jsou jako oázy v poušti.

Několikrát jsem měla to potěšení vidět a slyšet Hradišťan živě. Nemělo to chybu. Tolik energie snad vyrobí elektrárna za celý rok, kolik se jí uvolňuje při jeho vystoupeních.

Toto je naprosto mimořádné!! Od prvního do posledního slova.

I mě by takový dárek potěšil, a to mám času dost.

Magazín i60 je prostě skvělý. Díky, milá redakce, hned zítra objednám!

Bezva rozhovor. Obdivuji lidi, kteří mají i po takových útrapách stále tolik elánu.

Pěkný a vtipně napsaný příběh.

Františku,moc pěkné - také jsem to zkusila,ale mé Sim sala bim nefungovalo,tak snad příště.

Dobrý den Zuzko,teď jsem tu pár dní nebyla,ale vidím že jsi stále bezedná studnice těch nejkrásnějších veršů.Děkuji za všechny ,které jsem ještě nepřečetla i za všechny,které máš ještě v srdci a v hlavě.Pro mě je to krásné pohlazení.

Muselo to být zoufalé postavení, protože Němci ho samozřejmě brali jako podřadného, i když ho třeba pozvali na nějakou slavnost. Zvláště po příchodu Heydricha do Prahy zavládlo napětí a strach, u nás k protektorátní vládě skoro nic nemáme, to je v Národním archivu, ale stačil mi jeden Háchův dopis psaný v němčině, děkuje zcela poníženě za blahopřání k narozeninám, které od Heydricha oficiálně dostal, oslovuje ho samozřejmě Vaše Excelence a ujišťuje o bezmezné oddanosti. Přitom to není nadšený dopis jako od přívrženců nacismu, ale takový strach v koutě. Nebylo mi z toho dobře.

Moc hezké vyznání. Myslím, Jíťo, že že tu záhy převezmeš nadobro básnickou pochodeň, protože mně už (konečně?) začíná docházet básnění.

Já jsem si vždy saunu přála, v mladším věku jsme s kamarádkou často do sauny chodily. Teď už bych asi byla raději v soukromí, škoda, že v našem bytě místo opravdu není, máme moc malou koupelnu. JInak bych si takovou sauničku pro mé staré kosti dopřála.

Za tohle vyznání by měl Zuzko, před tebou pokleknout a snad ani nedýchat. K tomu už vůbec není co dodat.

Vánoce v té podobě, jak nám jsou ze všech stran nabízeny, mě už dávno neberou a zvlášť předvánoční nákupní a úklidový mumraj mě nechává zcela v klidu. A pejsek se bude určitě radovat z Tvé přítomnosti, právě tak jako kočky.

Přání... Potěšit všechny, kteří tě čtou, je tvojí největší devizou. Já děkuji ti za ni.