Přání... Potěšit všechny, kteří tě čtou, je tvojí největší devizou. Já děkuji ti za ni.

Jakou šlehačkou??? I ve spreji???

Mijuju vůni čistého prádla a proto dbám na výběr voňavé aviváže. Moc si nedovedu představit, jak voní prádlo po přidání octa. Není tam paní Hano moc cítit?

Je to sice opak mého předchozího tvrzení K čemu jsou slova, :-) ale, Jíťo, moc hezké.

Paní Halina umí rozdávat smích a veselí, proto jí přeji, ať zdude dost i pro ni. Všechmo, co má začátek, má i konec. I smutek...

Také mám v úmyslu pobýt. 111 je hezké číslo. :-)

Zajímalo by mě, jestli je tu někdo, kdo umí těsnopis a dokáže přečíst, co je na "obrázku".

Města se po politických představitelích u nás moc nejmenovala, zato ulice velmi často. A je komické, jak se ulice za jednotlivých režimů znovu a znovu přejmenovávaly. Němci nesnesli v protektorátní Praze názvy po prvorepublikových představitelích - Masarykovy domovy, Rašínovo nábřeží atd., tak tam dali své "hvězdy", hrůza, pak se tam v 50. letech nacpal Stalin, při svržení kultu osobnosti nějaký mír nebo co, no, kovbojka. Vzpomínám, jak jsem si dopisovala s pionýrkou z Lysvy z Uralu, ta mi jednoho dne oznámila, že už nebydlí v ulici Stalina, ale v ulici Míru, jen chuděra nevěděla, jak to vysvětlit, proč, tak jen ujišťovala, že se nepřestěhovala. Nejlepší je mít přírodní názvy a jména po světových městech, taková ulice Polní, U viaduktu, Macešková nebo Pařížská není ohrožena režimem.

To jsem neznala. Zní to jako pohádka. Krásná pohádka. I když smutná.

I životy "obyčejných" lidí jsou neobyčejné. Je hezké, že jste nám jeden takový přiblížila. Život sám o sobě je neskutečně neobyčejný. Škoda, že si ho mnohdy tak málo vážíme.

Mladí lidé a určité skupiny zvlášť (rockeři, anarchisté, gothics) chodí rádi v černé. Černá není jen barvou smutku nebo zla, nýbrž i barvou určité noblesy. S černou u starších dam je to různé, k někomu, jako třeba k Edith Piaf nebo i Haně Hegerové, které nemyslely na to, jestli jim to sluší, nedílně patřila. To je součást image. Jednu dobu jsem chodila pouze v oranžové. Svým včleněním mezi motorkáře harleyáře jsem našla částečně zalíbení i v černé. Ale na běžné nošení je třeba tu černou zkombinovat s živější barvou, u mě právě s oranžovou nebo červenou. Nejdůležitější u zralejších žen je prý oddělit od černého oblečení obličej, tedy mezi obličej a např. černý kabát dát barevnou šálu.

Popřál jsem dnes panu Viklickému k narozeninám na facebooku, kde mne přijal před lety mezi dalších více než 1200 přátel - zejména jazzových. Chodili jsme na jazz v Praze do divadla Reduta a hrál i s vokální skupinou Linha Singers, která zpívala i hudbu starých českých mistrů z 18 století. Je to opravdu nejen univerzální muzikant, ale i vynikající skladatel. Jako mnoho jiných skvělých lidí na vysoké odborné úrovni je velmi skromný. Ať má jetě mnoho let na skládání pěkné hudby.

To jsi vyjádřila moc hezky. A ještě navíc v krásné básni.

Vyprávění i fotky se mi moc líbí a lituji, že tohle město vůbec neznám. S klobouky bych se asi taky pěkně vyblbla.

Hana Hegerová se mi jako dospívající dívce, když zpívala Zlá neděle, nelíbila, byla na můj vkus moc drsná, víc se mi líbily slaďáky se Zímou, později s Gottem. Na chuť jsem jí přišla až ve zralejším věku, kdy už jsem dovedla pochopit texty. Pak už jsem si ji oblíbila na celý život. Byla projevem svá, mimo módní proud, za minulého režimu, i po listopadu. Asi jako sourozenci Ulrychovi.

Mnoho lidí s homosexuální orientací je mimořádně nadaných nejen pohybově, ale i mentálně a Billie Kingová mezi ně patří stejně jako Martina Navrátilová. Některé sportovkyně ale připomínají více muže - tváří nebo i stavbou těla jako tenistka Amélie Mauresmo, která přiznáním lesbické orientace nepřišla o sponzory- jako Navrátilová a Kingová http://cs.wikipedia.org/wiki/Am%C3%A9lie_Mauresmov%C3%A1. V Německu letos schválili úředně neurčité pohlaví. Úřady už měly vážný důvod. I jinde na světě se o tom uvažuje. Matka Příroda vytváří různé typy lidí.

Jedna z nejkrásnějších modliteb, jakou jsem kdy četla. Tu se snad naučím zpaměti.

České známky se mi líbí, i když zrovna nevyhrají v soutěži.

V současné době velmi aktuální téma k zamyšlení. I u nás se od nového roku zvyšuje cena vodného a stočného. WC je velký "spotřebitel". Shromažďování vody v malém panelovém bytě je trochu problém, ale jistě se cestičky k úsporám najdou.

Kolik pěkných zážitků i kolem domova člověk do sebe vstřebá, jsou to i vzpomínky, dnešní současnost a to co člověk teď vidí víc a lépe je vychutnávání všeho co je do času . Hezká procházka !