Jitko chválím, tvé verše jsou moc pěkné. Vypadá to, že máš doma větší pohodu. Fandím ti a díky...

Je skvělé mít patrona, který seniorům rozumí nejen proto, že je odborník. Přeji paní Holmerové pevné zdraví, spoustu elánu a dobrých nápadů.

Já neříkám, že se paní Olga vyšplhala po Waldovi ke kariéře. Jsem přesvědčená, že ho za života měla hodně ráda, žije vzpomínkami na něj i dnes. Přesto se nemohu zbavit dojmu, že v umělecké sféře je dnes Walda díky Olze podáván většinou už jen jako zpěvák s KTO a Olgou. Je to tak i na jeho jednom DVD. Protože není Olga zadobře s Evou Pilarovou, opomíjí její někdejší slavné začátky s Waldemarem. Nebudu sem také míchat, co vyprávěla kdysi ve 13. komnatě někdejší Waldova partnerka Jitka Zelenohorská. Ale za sebe mám dojem, že kdyby Walda neodešel do Ameriky, byl by mnohem šťastnější. On sice zpíval o růžích z Texasu, ale na Floridu nepatřil.

Znám pána, kterému je dnes asi 86 let (chodil k nám do archivu), a ten je zase milovníkem habsburské monarchie a při různých akcích vojensko-historického rázu ztělesňoval císaře Františka-Josefa II.

Zuzanko jsi obdivuhodný talent. Například tato báseň. Úžasná.

Tak toto by se mi taky líbilo,škoda,že nebydlím v Praze,nebo někde poblíž,určitě bych sebou vzala mladší vnuky,tak aspoň popřeji všem účastníkům skvělý zážitek.

K nám do archivu jezdí Trutnováci z vojenského klubu, bunkrologové, studovat oblíbenou dokumentaci ŘOP (ředitelství opevňovacích prací) z předmnichovského Československa. Všichni jsou pro opevnění úžasně zapálení a mám je ráda.

Mně na Halloweenu a na Valentýnovi, svátcích, které sem doputovaly nedávno, vadí jejich převažující komerčnost. To lze tvrdit i o současných vánocích a dalších svátcích, ale ty už mám po svém od dětství zarostlé pod kůží, zatímco tyhle anglosaské nějak ne.Tady jsem opravdu ten starý pes, kterého se nedá naučit novým kouskům.

Pokud někdo chce lepší záběry, než jsou jen fotografie, tak si můžete prohlédnou lázně prostorově např. tady http://www.thermalcorvinus.sk/3d-preview/sk-kryty-plavecky-bazen.htm

Kdo z přátel cestování nechce platit 739 tisíc korun českých za cestu kolem světa, tak může zaplatit třeba "jen" 3000 euro (přibližně 75 tisíc korun českých). Sám jsem byl v Japonsku za pouhých 15 tisíc korun tam i zpět. Kamarád místo cesty zpět letěl dál do Austrálie, a pak do USA. Následovala cesta do Jižní Afriky a návrat do Evropy. Stačí jen sledovat nabídky leteckých společností na internetu a objednávat 2-3 měsíce před odletem. Chystám se na něco podobného a kalkulace vychází pod 3000 euro i se skromným ubytováním :-) Kdo na to z důchodců má - bývalí politici a soudci, tak mohou letět speciálem za téměř tři čtvrtě milionu. Ale neuvidí tolik co samostatní cestovatelé.

Před spaním se to četlo obzvláště hezky. Za chvíli už jsem v (hvězdném) prachu. :-)

Komu čest, tomu čest. Nejenže zpívá dlouho, ale také krásně.

Můj dedeček, který byl lékařem, vždy říkával: zlatá střední cesta. Je dobré jíst z každého trochu. Tedy nevzdávat se ani masa, ani vajíček a určitě jíst zeleninu, ovoce, luštěniny. Já to mám tak, jak píše autor, najednou dostanu obrovskou chuť na maso, nebo třeba na čočku, vaječinu, anebo i sladký zákusek. Tělo si řekne. Ovšem důležité je se nepřejídat, zastavit se ještě před tím, než už člověk doopravdy nemůže.

I když takový stav neznám, báseň se mi líbí hodně!

Tak právě toto studium se mi nabízí,skoro v místě bydliště,tak doufám,že tam začnu od listopadu chodit. Také začínáme astronomií...je to nabídka,která se neodmítá.

Při vyslovení slova Mělník se mi vždy vybaví písnička,v níž se zpívá a o soutoku Labe s Vltavou.A pak ještě vínečko. Jen jednou jsem v tomto městečku byla a to jen na skok.Vůbec ho neznám.Takže děkuji za informace.

Zrovna včera jsem se hromádkou hliníkových mincí probírala. Hledala jsem padesátník na akci Přines padesátník, která je pořádána v rámci zlepšení prostředí dětských onkologických pacientů, ale nenašla jsem žádný. Jen desetníky, dvacetníky, pětadvacetníky, ale také několik pětníků a jeden "jedník" z roku 1963, kterému je letos právě padesát let. Hrávali jsme s nimi hru cink s kartami.

Je známo, že hudba má na náladu výrazný vliv. Dusnou atmosféru po volbách určitě nezachrání, ale může lidem zpříjemnit nejen cestování, ale také je lépe naladit před nástupem do práce i při návratu z práce, nebo kamkoliv se lidé metrem vypraví. Sama jsem zvědavá, jaké budou ohlasy. Být nezaměstnaná a poslouchat vánoční hudbu, asi bych spíš upadla do deprese.

Tak to už tu máme za sebou v poezii třetí realitu, tahle je hodně drsná, ale celospolečenská a pravdivá. Bohužel, až moc. Co s tím?

Paní Chantal je fajn ženská. Myslím, že to neměla v životě lehké. Přeju jí hodně zdraví, hodně další krásných divadelních rolí, ale i hodně čtenářů její knihy.