Olinko,zase jsi mě rozesmála,ale i připomněla jednu příhodu. Jedna moje známá mi říkala,že když přijde muž z hospody a nechce jíst,tak že ona popadne kastrol s jídlem a spláchne to do záchodu.Pak se jednou stalo,že tato situace nastala u nás a já si vzpomněla na svou známou,vztekle jsem popadla kastrol s lečem a ubírala se k záchodu,jenže můj muž skočil,vytrhl mi hrnec z rukou,otevřel okno a milý kastrol letěl z okna,přímo na silnici.Jindy zase o posvícení vyhodil talíř s řízkem a salátem,jen proto,že jsem mu řekla,že se dostavil k obědu pozdě,talíř však přistál v keři černého rybízu,nerozbil se,ale slepice měly také posvícení.Ještě na vysvětlení,to bylo z jiného okna.

:-))

Hezké.

Milá Maruško,toto není oslava lásce,ale bolavé vyznání zklamané ženy.Láska je potvůrka,která si někdy s námi nehezky pohrává.Ale bez lásky se také žít nedá.Tak jen doufám,že to není vlastní prožitek a i kdyby byl,tak přeji brzké vyrovnání se....a pak hlavu hore,život je krátký na dlouhé smutnění.A to přeji všem...

Teda Nino,doufám,že je to velký návrat k veršům,gratuluji.

Opět jeden hezký střípek do mozaiky milostné poezie těla, kterou nám Zuzana postupně předkládá. Emocionální náboj je přímočaře silný ale zůstává v rovině určité něžnosti. Melodický verš nemá v rýmování chybu. Přesvědčivost pocitového popisu očividně vychází z vlastního vnímání reality. Hezké. Myslím, že Zuzana by krásně , čtivě a emotivně romanticky dokázala popsat i činnost ledvin. :-)

Všem výhercům gratuluji k zasloužené výhře !!!!!!

To je ono. Emoce, ale bez zbytečného sentimentu a sebelítosti, to se mi líbí. Radost JE naklíčena.

Jedním slovem... krásné, lidské a povzbuzující, díky !

Jarmilko,že ty ses nám zamilovala? Tyhle verše jdou ze srdíčka,moc ti to přeju.O.

Tak je to správné - pohladit a probodnout. Pěkné *

Jo,pobláznění z lásky je pěkné v každém věku,není to výsada mládí,tak holky moje,koho to ještě potká,ať si to užívá plnými doušky.Pěkné Zuzko.

To bych Jituško také ráda věděla,kam se to ztratilo.Ale doba to byla nádherná a lidé měli k sobě nějak blíže...Napsala jsi to pěkně a naladila jsi mě do " přemýšliva "...

Zuzce Pivcové přeji v nové "roli", aby se jí tak dařilo tak, jako jsou krásné a citlivé její verše. Hercům se přeje "zlom vaz" a nové redaktorce přeji štěstí na prima lidi!

Zuzko,ty jsi prostě profík,já nějak nevím,c k tomu dodat

To je moc hezký příběh.

Ty ses do toho, Jíťo, v posledních dnech taky pěkně obula! Fungující "Blíženectví"! :-)

hm..co tím básník chtěl říct ?

Pravdivý příběh ,jednou jsem také nabídla bezdomovci místo požadované pětikačky rohlík se salámem a on s opovržením odpověděl "to si paničko strčte někam"..

Vánoční dárek. Můj vánoční příběh se udál přibližně před pěti lety. Byl jeden všední den a cítila jsem se velice krásně. V zaměstnání při práci předvánoční atmosféru doplňoval pořad v rozhlase, kde byla hostem paní, která nádherně vyprávěla o vánočním pečení . Mluvila o jedné staré kuchařské knize naší proslavené kuchařky, Anuši Kejřové. Mluvila poutavě o vaření a pečení a o tom, že postupně vyzkoušela mnoho receptů, které zařadí do své nové kuchařské knihy. Velice ráda peču a paní mluvila tak poutavě a ta rozechvělá předvánoční doba způsobila, že jsem nesmírně zatoužila po této staré kuchařce. Doma jsem prošla na počítači nabídky antikvariátů,ale žádný neměl knihu k prodeji. Neustále jsem hledala, ale stále nic. Tak uplynulo asi čtrnáct dní. Zase v zaměstnání a vtom nějaké hemžení a hluk v chodbičce. Nedalo mi to a šla jsem se podívat co se děje za dveřmi. Venku už nikdo nebyl. Na křesle pro klienty leželo několik knih. Když jsem se podívala na tituly tak mi docela zatrnulo. Věřte nevěřte, mezi knihami byla i má vytoužená stará kuchařka Anuše Kejřové. Pohlédla jsem k nebi a poděkovala jsem, protože to byl dárek rovnou z nebe. Vždy když si na tento zážitek vzpomenu, stále nemohu uvěřit, že se to stalo. Anička