Je to síla, jak čas letí, pan Hybš je výborný muzikant a kapelník. Mnoho zdraví do dalších let !

Přeji panu Vorlíčkovi mnoho mnoho zdraví a ještě tvůrčí práci !

Zas jedna hezká příhoda okořeněná epizodami ze života. Vím, že jste, Františku, dobrý pozorovatel.

Miluško, to určitě vyzkouším.

Zase nádherné verše. Zuzko, taková asi opravdu jsi. Ale stranou nezůstávej, štěstí musíš chytit a držet se ho vši silou. Někdy se to i podaří a zůstane. *****

Pod Těšínskými Beskydami se budeme chvilku nacházet v červnu. Byly to moje první hory. Chodila jsem po nich s rodiči od svých tří let. :-)

Moc zajímavý článek o básníkovi, který žil před 750.lety. Většina z nás si vzpomene maximálně na jeho Božskou komedii, ale vlastně nikdo ji nečetl. Jsem ráda, že teď už vím o něco více z jeho života. Mě historie baví a ráda se dozvídám nové skutečnosti.

Jaromír Nohavica je vždy osvěžující, jeho písničky reagují vtipně na dění kolem nás, jsou nápadité i melodické. Patří k mým oblíbeným umělcům.

Seriál Všechny moje lásky sleduji a líbí se mi. Je takový "ze života". Myslím, že se v něm najde většina žen, každá z něho kousek zažila.

Libereckou ZOO mám ráda a vždy navštívím i botanickou zahradu. Jen ti bílí tygři mi připadají strašně smutní.

Jestli je tu někdo, kdo nikdy nepřijížděl labským kaňonem k Ústí nad Labem a neviděl dominantu hradu nahoře na skále, tak o hodně přišel. A pohled opačným směrem je úchvatný jakbysmet. V hradní vinárně jsem měla maturitní večírek.

Paní Jitko, to je hezké připomenutí, že nás opouští jaro.

Krutá zkušenost, Libore. Také jich pár pamatuji. Hlavně, že to vždy dobře dopadlo a teď se na to docela dobře vzpomíná.

Moje maminka chodila v Bělehradě s Rajko Dolečkem do školy, protože tam žila silná česká menšina ještě z dob Rakouska-Uherska. Jejím tatínkem byl Čech od Prahy a maminka byla ze Srbska. Mnoho Chorvatů i Srbů studovalo později v Praze. Když byli zkoušeni a nemohli si v češtině vzpomenout na konkrétní české slovo do odpovědi, tak říkali srbochorvatsky "óvaj, óvaj " to je v překladu "ten, ten". Proto se jihoslovaským studentům přezdívalo přátelsky " Óvajové." :-)

Jako studenti jsme chodili v Praze "na brigády" někdy jako kompars k filmu a někdy i do televize. Člověk viděl něco zajímavého - jak se natáčí film nebo televizní Silvestr a dostal nějaké korunky bez dřiny a špinavé práce. Tak jsem kdysi zažil tehdy mladého a velmi pohotového Karla Šípa společně s muzikantem a skladatelem Jaroslavem Uhlířem(15.9.1945) v Telezním klubu mladých. Jejich humor byl příjemný a inteligentní a vydržel jim dodnes. Podobné talkshow měl Michal Prokop, Jan Kraus nebo Marek Eben - Na plovárně. Karel Šíp patří mezi neoblíbenější. Díky redakci za prima vzpomínku.

Aničko, Vy jste mne dojmula k slzám hned po ránu. Takový hezký příběh štěňátek...to je dobře, že mají své páníčky.

Velmi dobrá společenská odlehčená komedie z r. 1940. Půvabná Adina jako Marta a skvělý J.Marvan.Natáčelo se v bývalí,m hotelu

Blahopřeji jarním vítězům!!!

To jsou opravdu skvělé perličky. Stojí za přečtení. V málokterém zaměstnání se je může člověk doslechnout!

Je to zase velmi citově silný příběh, Míšo. Ano, některé vazby matka - dítě přetrvávají po mnoho let v podobě, kdy syn, dcera byli opravdu dětmi. Matka má, byť v dobré vůli, neustále potřebu mluvit do života a hlavně do partnerských vztahů. Někdy se člověk od matky nedokáže zcela odpoutat vůbec, a když ta pak zemře, je mu třeba 50 i víc a najednou nemá nic, ani ji, ani svůj osobní život. Je to docela smutné.