Souhlasím s vámi - Ať už nikdy není válka!!!!

Dříve vadily dlouhé vlasy, teď pohorky. Do jisté míry diskriminace. Někdy vadí dlouhé vlasy, jindy pohorky. Každá společnost si žádá nějaký řád. Buď se přizpůsobíš, nebo vypadni. Možná kdybychom se zabývali věcmi podstatnými, nemuseli bychom se zabývat nepodstatnými, protože by nikoho ani nenapadlo jít na "kulturu" ve sportovním, stejně jako většinu nenapadne sportovat v obleku.

Svět je plný pomníků různých hrdinů. Jen někteří jsou bezejmenní.

Dva zajímavé pohledy na věc. Jitka Caklová neodsuzuje a pomáhá. Mileno, neberte to jako rýpání. Snad jste už tady mé názory trochu poznala. Jenom by mne zajímalo, jaký vztah k přímému sponzorování máte vy. Pro upřesnění, já nepřispívám do žádné organizace, ale dávám potřebné rodině pomoc do rukou v hotovosti.

V CHKO Máchův kraj byl letos též monitorován výskyt vlčí rodinky, či smečky (fotopasti). A to v místech, kam jsme jezdili na houby, od čehož mne nyní známí odrazují. A když už prý potkám v lese vlka, tak nemám říkat, že už nemám babičku ;-)).

Mám je moc ráda , jsou rychle hotové a hezky se balí..Když mám málo tvarohu,přidám asi dvě nastrouhané vařené brambory.Dobrou chuť.

Je to pravdivý poznatek, že si člověk ve stresu nic ze života neužije a život ubíhá tak rychle...

Já bych to asi otočila. Dokud nebude klid a pohoda, hrozí nám, že nebude ani svoboda. Tím nevyjadřuji svůj nesouhlas s verši, které vyjadřují, jak to je teď. Je vidět, co nás trápí a po čem většina touží.

Čím víc jí dáváme, tím víc jí máme....Hezké vyznání.

Hezky napsané , Hanko :-) Každý člověk má prý na světě někde ideální polovičku, někdo ji potká dříve, někdo později. Já ho poznala taky až po šedesátce. Takže - holky, neházet flintu do žita, do ranečku sbalit špetku odvahy , lžičku touhy a co nejvíce tolerance. To vše protřepat a poslat do světa. Za kamny vás nikdo nepotká. Hodně štěstí :-)))))

Ano a má už vyhřívaná sedadla!

To je pěkné prvorepublikové až poválečné vyprávění, doložené velmi názornými dobovými fotkami. Mám v tomhle ohledu trochu smůlu v tom, že veškeré opravdu rodinné fotky předků máme uloženy na chalupě v jižních Čechách, kam během roku nejezdíme. Takže, když redakce vyhlásí téma, zbývá mi "lovit v čistých vodách", mezi svými novějšími fotkami, a to mnohdy není ono.

Krásná zahrada, krásné snímky, dobře, že ses podělila. Díky...

Povedená, velmi pravdivá básnička. Lidy, kdybychom si to takhle pěkně uměli nacpat do hlav, snad by se mohlo i lépe dýchat. prima ***

1) Palác Tiradentes, sídlo vlády Brazílie 2) Svišť žlutobřichý 3) Žebrák

Taky vařím někdy podle první kuchařky své tchýně. Krásné obrázky a ty zastaralé názvy...Jednoduchá jídla..Ale na neděli i tři chody!

Jsem pro. Ale tady se nechytám.Chybí mi zlatá karta.

Jsme národ ubrblanců, ale teď jde o víc, než máme-li se dobře nebo ne. Přemýšlejme, abychom nesplakali nad výdělkem.

Trenér Pavel Vrba je osobnost, která je schopná hráče přesvědčit, že mohou porazit jakéhokoliv soupeře, když do hry zapojí nejen sílu a rozum, ale i srdce. Naštěstí se mu podařilo v přípravných zápasech naladit družstvo na společnou notu a nyní sklízím úspěchy jako úspěšný režisér divadelní hry - zvané fotbal. Viděl jsem v tréninku hráčů předvádět zavalitého Pavla Vrbu gymnastické prvky, které mladí hráči nezvládli. Tak se upevňuje trenérská autorita a buduje se důvěra ve schopnosti trenéra i družstva.

Kdysi jsem znala lidi, kteří měli doma krajtu Žofku. Jedna známá slečna zase chovala hroznýše, s kterým vystupovala ve varieté. Na hada jsem sahala a opravdu měl kůži na dotek docela příjemnou. Se sestrou jsme v ZOO po různých "kočkách" pro změnu adoptovaly chřestýše kostkovaného. Je ale pravda, že s ním "komunikuji" jen přes sklo.