Senioři jsou na tom až na výjimky dobře. Ale co se mi opravdu nelíbí, že na mnohých webech čtu kritiku, závist, dokonce i vůči vlastnim rodičům a v malé míře až nechutné příspěvky typu, že by důchody měly být snížený nebo dokonce zrušeny. A tak člověk, který celý život poctivě pracoval si v této společnosti pomalu připadá jako parazit, který vysává mladé. Mnozí si vůbec nedovedou představit, jak jsme žili. Pomalu na všechno se staly fronty, nebyly žádné mobily, telefonovat se zpočátku chodilo jen na poštu, stejně tak automatické pračky, , vytvářely se pleny, topil9 se v kamnech. Jako studentka jsem nevěděla co je televize, tu měla pouze jedna spolužačka, jejíž otec byl řezník. Jako vdaná jsem znala dovolenou tak akorát v kempu pod štábem nebo na podnikové chatě a tu zahraniční pouze v NDR. A my, co studovali, nebyly pro nás žádné stáže apod., aspoň pro ty řadové. Pak jsme celý život poctivě pracovali, rozhodně jsme si neudělali rok či dva pouze. Mateřské příspěvky byly mizivé a mnohé z nás chodily po nocích na nějakou brigádu. Myslím, že si ty důchody zasloužíme a nejsme pro některé obtížný hmyz, který vysává tuto republiku,

Jo, stáří je těžké a nikdo nevíme, jak nás poznamená...Vlaďko, přeju vám vše dobré v novém roce a spoustu nápadů na pokračování tohoto zajímavě se vyvíjejícího příběhu.

Moc hezké, děkuji

Zajímavé pojednání, ovšem opět jsem se jenom ujistila v tom, že Vaše myšlenky se ubírají někam jinam, do úplně jiné výše a hloubky, než myšlenky moje a je to pro mě sice lehce zraňující, ale zároveň snad i povzbuzující. Děkuji

Zázraky se dějí. Mám také jen ty nejlepší zkušenosti s mladými lidmi. Přeji Vám 366 zdravých dnů v roce 2024. :-)

Dano, asi to nebylo vždycky s tím uličníkem jednoduché, ale hlavně že byl zdravý! ☼

Dobrý, ale chvilku mi to trvalo :-)

Krásná procházka Prahou.

Majko, hlavně že to dobře dopadlo. Ano, lidi jsou na sebe zlí a myslím, že se to bude zhoršovat. Přeji tobě i rodině, krásný zbytek roku a hodně štěstí a zdraví v roce 2024.

Asi to je pravdivé. Ale vzhledem tomu, že o psech díky celoživotnímu setrvávání v jejich společnosti něco vím, mám na takovou reakci feny svůj názor.

Nadi, udělal jsi moc dobře, že jsi poslechla dceru. Já jsem venku několikrát denně se psama, v průměru ujdu tak 12 km denně, i když se mi občas vůbec nechce, ale holt musím. Nejhorší to bylo v sobotu 23.12., to jsem měla večer všechny bundy a všechny boty úplně promáčené a navíc jsem se bála, abych si něco nezlomila. Přeju ti pokojného Silvestra a do nového roku 2024 hlavně hodně zdraví, to ostatní není tak důležité.

Libuše popsala jste Vaše pocity strachu tak, že jsem se " bála" s Vámi.

Krásně napsaný příspěvek... Robin je slaďouš... a jemu i vám ze srdce přeju, ať je všechno ok!

Jako dítě jsem byla považována za obézní a to jsem měla možná 5 kg nadváhy... Na vesnici byly pořád nějaká práce, chodila jsem na gymnastiku, lyžovali jsme celou zimu, v létě aspoň vybíjená... Největší stravovací prohřešek byl chleba se sádlem, ten se dnešním kalorickým lahůdkám nevyrovná.

Je smutné se dívat na problémy dospělých dětí když už mají svůj život a my na tom nemůžeme nic změnit. Chudák Anička, přišla o tátu i o dědu a babi.

Přeji všem brzké uzdravení a hodně lásky a radosti. :-)

Krásný nápad takto instalovat betlémy.

Danko, obdivuji tvojí odvahu. Určitě si vybereš tu, která se ti nejvíc líbí, nebo ber obě nabídky. Tak přeji hodně štěstí a krásné zážitky. Hezky si to užij. :-)

Děkuju za pokračování příběhu a přeju klidné svátky.

Hlavně, že to dobře dopadlo :-)