Jsou jídla, která bych nevzal do huby ", protože jsem byl donucen ve školce. Krupicová kaše a buchtičky se šodó k nim patří. Teta kuchařka byla známá mojí maminky, dej jí pánbůh věcnou slávu, ta měla doporučení mě dokrmit, kdybych nemohl. A to plnila... Byla to poválečná doba nedostatku a hubený Tonik nesměl strádat. A historky z dětství a mládí - to by bylo na dlouhé povídání. Ale díky, aspoň jsem zavzpomínal :-)

Hezký článek. Loutkoherců si moc vážím. Sleduji již osmou generaci Kopeckých – Anna a oba Rosťové Novákovi jsou mj. synonymem Cirku La Putyka.

Marie, pěkný výlet i fotky. Prošla jsem se s vámi dokonce i prstem po mapě. Děkuji. :-) :-) :-)

Zrovna dnes jsem se vrátila z obchodu, nechala jsem tam 650,- Kč. Původně jsem šla jen pro kávu. Nabídka je obrovská a já neodolala. Už nemusím ani do města. Obchod u nás na vesnici je zásoben perfektně. Někdy mě svírá docela úzkost, protože se v tom všem ztrácím. Přesně jak píše autorka. Já, která se kdysi těšila nakupovat mám dnes pomalu strach tam jít, co regál, to nástrahy, útok a past na peněženku.

Hani, to jsou přímo lukulské hody. Moc ti přeji vaši vzájemnost a radost ze společného putování, to už se vidí málokde. Já jsem zapojená na dvojce, mezi dobrými lidmi pak člověk trochu vytěsní trápení. A fotky máš, jako vždy, parádní. :-)

Příroda je úžasná, jen my to pořád nechceme respektovat. Tedy ne všichni a ne pořád. Aby mě někdo nechytil za slovíčko. :-)

Zajímavá informace. Přiznám se, že Italské listy neznám.

Úvodní foto je moc pěkné. Alice Masaryková byla velice zajímavá žena s nelehkým osudem. Zrovna o ní pro příští jaro připravuju článek. Cyklus akcí v Lánech je dobrý nápad. Zejmena beseda na téma prvorepublikové módy bude super.

Když slyším "Výstava kuchařek" představím si výstavu kuchařských knih. Takovou mohl kdysi udělat můj strýc (už zemřel), který byl vyučený kuchař, číšník, řezník, vařil báječně.

Děkuji za velmi zajímavý článek. Je skvělé, že se cestovatelova unikátní pozůstalost zachovala a je možné z ní čerpat.

Hezký příspěvek z historie deštníků. Je to úžasný výtvarný prvek, dá se s ním pracovat v zajímavých instalacích a obrazech. Osobně ale deštník nenosím ráda, nevadí mi, když trochu zmoknu.

Ne všechny vzpomínky bývají pěkné. Ale tohle zase takový malér nebyl.

hezká básnička, díky. To se divím, že toho pejska, co tě pokousal venčíš dál. Je vidět, že to opravdu s pejsky umíš, doufám, že tě znovu nekousl.

Několik barevných svetrů mám a to vlastnoručně upletené.

Je to milé, hravé a ty poslední vzhledem k příběhu i dojemné.

Báječný článek a ještě lepší obrázky. Připomněly mně vylodění na ostrově 4.3.2018 při cestě lodí Ocean Majesty (tehdy pod vlajkou Řecka) po Kanárských ostrovech. Nevábný sopečný ostrov s černou lávou architekt Manrique dokázal přetvořit v okouzlující nádheru využitím kontrastů černá (láva), bílá (barva) a blankytně modrá (voda). Žádné odstíny těchto barev, ale pouze brilantně čisté, zářivé a kontrastní, zejména v jeho Volcano House, kam byl tehdy vstup za pouhých 8 eur! Z přístavu Arecife se tam člověk dopraví místní autobusem guaguas. Pokud se tam kdokoliv dostanete, Volcano House navštivte a užasnete, co lze zkombinovat a vytvořit!

Zdravím. A už se těším na další pokračování. Asi proto, že Marta má normální starosti.

No, vy to tedy umíte! Ač smyšlené, zasáhlo mě to. Pište dál :)

Ahoj Blanko, tak teprve teď vím, co se ti stalo! Jsi statečná, ale lepší by to bylo bez téhle zkušenosti. Držím to palečky!

Jani, dneska mám svůj den. Nejdřív jsem blbě ohodnotila článek Aleny T. a teď tvůj. Skvělý článek mě pobavil, tak nějak si to pamatuju i ze svého manželství . Dneska už radši nebudu nic hodnotit, jen tady ještě přidám pár hvězd. ******