Jendo, hezké zamyšlení. Přeji ti co nejpříjemnější podzim života. Víc žít, míň bilancovat. ♥

Mate pekny zazitek z dovolene, ze se zlepsil cukr je dalsi plus ze jste nasla silu vydat se na cestu, cas dovolene skoncil a Vam zustanou vzpominky.

Se šlechtickými rody to za války nebylo vždy jednoznačné. Větev jednoho rodu byla označena za kolaborantskou, zatímco příslušník druhé větve sloužil v naší západní armádě v Británii. To mělo později za následek problémy při rozhodování o navrácení majetku. O tomto příslušníkovi rodu Thun-Hohenstein nic nevím, protože to už byla poválečná dokumentace a tou jsem se v archivu nezabývala. Děkuji za další zajímavé informace.

Nemá to chybu, máte talent, připomínáte mi nedostižnou B. MacDonaldovou.

Článek mě zaujal již svým názvem, který je příslibem dobré rady na naprosto neprolomitelné heslo. Nezklamal očekávání. Některá hesla mám tak zašifrovaná, že bych si na ně bez dešifrovacího deníčku nevzpomněla i kdyby mě mučili, jako Voloďu. Dodnes jsou mojí největší noční můrou sny, ve kterých jsem ztratila peněženku s doklady a deníček s hesly.

Zajímavě podaný příběh.

Naše země oplývá bohatstvím kulturních památek. Vždy mě velmi potěší, když se některou z nich podaří zrekonstruovat a zpřístupnit ji návštěvníkům.

Hezký příběh , papoušek šikula .

Zdeňku, Vaše články jsou velice čtivé. Moc se mi líbí a těším se na další. I když tenhle byl pro mě trochu "hororový". :-)

Vidím to živě, jako bychom to byli my s naším warťasem. Jen jsme měli o něco větší stan a ten jsme tam na závěr prodali, aby bylo na benzín domu :-)

:-) O smyslu pro rozměr vlastního života a pro nutnosti, jak pravil Engels "Svoboda je... :-)

Mně nejvíc vyhovuje retro souprava tepláková. Sluší v každém věku.

Vzpomínám si, že už děti jiskry, pak pionýři měli za úkol dělat dobré skutky. Dnes jsou lidi zahleděni do sebe a jenom spěchají, na tak obyčejné a krásné věci zapomínají. Moc hezky jste to popsal. K příjemnému životu stačí opravdu málo.

Paní Lenko, víte vůbec co chcete? Přesně to jsou ty iluze o "krásném kohoutkovi", které si v mládí vytvoříme a později si na ně vytvoříme závislost. Ze zbabělosti přestaneme myslet na sebe, nebo-li, přestaneme být tvůrci svého života a vyjde úplně na stejno, zda máme doma "domaseda", "gentlemana", nebo ještě hůř, později člověka, který se stane závislým na vás.

Maruško, raduji se z tvého článku. A přeji ti spoustu radostí a pohodový podzim – ten, který právě je, i ten tvého života. :-)

Paní Dano, zatím asi není jasné, jestli to bude kohout nebo slepička, ale to je jedno. Máma se o ně bude jistě skvělé starat.

Jen to čtu, už mám hubu plnou slin, jak ten ruský pes! Včera jsem si opsal recept paní Beáty, a když jej tak chválíte, taky se pokusím o tu dobrotu.

:-) :-) Poněkud kacířské téma, když se strachujeme, odkud přiletí rakety, bacily, bakterie a viry, a hotovíme se zbudovat domácí úkryty a sterilní stany, další covid se blíží a my hrůzou jektáme zuby.... Výzvou dneška je domabél... :-) :-)

Saka nosím velice ráda.

:-) :-) Americké vystřihovánky... :-) :-)