Zní mi to jako lehké šumění lístků na větvích, anebo ještě víc, snad jako ničím nerušené ticho. Zvláštní, že mi Vaše verše pocitově připadají, jako by měly pravidelný rým, a ony zatím ne. Jenže velkou roli hraje slovní a větný přízvuk, bez nich ani rým neobstojí. Moc děkuji.

Budu tomu věřit až to budu mít černé na bílém.

To je velmi zajímavý nápad, který potvrzuje, že základní linie opravdu zůstávají.

Chvíli jsem se o vás bála, ale když jsem zjistila, že není ústav jako ústav, s chutí jsem si početla o tom vašem.

Vaše články o našich krajanech či emigrantech jsou pro mě mimořádně zajímavé. Zatímco některé osobnosti se po listopadu 1989 konečně dostaly do povědomí veřejnosti - Baťa, Vrzáňová, Červená, Mládková, Firkušný atd., o řadě jiných, asi trochu méně slavných, se neví nic. Jsem moc ráda, že nás s mnoha z nich seznamujete. Shodou okolností jsem obě uvedená města - Adelaide a Sydney - krátce navštívila v květnu 1992. Z Adelaide ráda vzpomínám na starší paní, rakouskou Židovku, pro nás tlumočnici u soudu, která mi vyprávěla, jak prchla před Hitlerem napřed do Švýcarska a odtud do Austrálie. Vzala mě ale jen do botanické zahrady a k sobě domů, z kultury jsem nic nepoznala.

Tak takové starosti nemám. Řidičák jsem nikdy nebyla schopná si udělat, bourala jsem na pionýru, co pak s autem. Manžel a děti jsou řidiči, tak se v případě nutnosti nechám vozit. U doktora u nás je to podobné, i když jste objednaní, trvá to hodiny. Čeká mě to v říjnu. Přeju bezpečnou jízdu na cestách.

Jako nápad je to výborné. Jen to zpracování by zasloužilo trochu větší péči.

Zajímavé,ráda jsem si přečetla o neznámu.Nikdy jsem tam nebyla a nebudu.Sluší Vám to se zmrzlinou.

Máte pravdu, děti by se neměly stěhovat. Pokud chtějí rodiče střídavou péči, mělo by dítě trvale bydlet v bytě a rodiče ať se stěhují...takto to dělají moji známí a děti jsou v pohodě, jenže je to otázka peněz...

Nejak nechapu, kdybych mela moznost opet zit v Praze, nemela bych problem, co s volnym casem. Ted jsem na venkove, a prece se nenudim - jednak si zabavu vymyslim sama, jednak tady funguje velmi dobre organizace, ktera se takto o nejen osamele seniory stara.

Líbí se mi Vaše příjemné normální procházky. Také je hezké, že pokaždé v závěru poděkujete tomu, kdo vycházku zorganizoval.

Vše je náhoda. Někdy to vyjde a někdy nikoliv. Jako se střídá noc a den. Někdy se lidé k sobě nehodí i když jsou oba kvalitní. Ještě, že je dnes antikoncepce. Jindra

Když přijde stáří, plány mi maří. Nepustím ho dál, čert aby ho vzal.

Soňo, to bolí. Zvláštní, kolik lidí odchází z tohoto světa těsně před narozeninami, v den narozenin, těsně po narozeninách. I naše maminka. Soňo, hvězdy tady pro nás nehasnou a duše neumírá. To Ty dávno víš.

Ano, také jsem se po téměř půl století vydala znovu na Rujanu. Byla jsem tam v létě 1968 (viz článek Mělo to být super léto) a pak myslím Rujana mě po téměř půl století uvítala deštěm a Mé střípky z Rujany. Děkuji za vzpomínku.

Moc hezký článek, krásné fotografie a ještě krásnější vzpomínky na místa, která Ti byla blízká. A básník Mácha tu bude snad navždy díky své krásné literární tvorbě.

Zuzanko, hodně smutné, ale krásné. Lásky jsou pryč, ale musíme žít dál, dokud je to ještě možné.

:-) Ani Fjodor Michailovič zřejmě netušil, že ve svých dílech ztvárnil obecnou platnost zločinů a trestů... :-)

Prostitutky byly, jsou a budou, to se nezmění. Interakce vůlí ženy a nikdo do toho nemá mluvit, to rikříkám když žádnou nepoodstoupila. Ale některé ženy by si to neměly plést s ochranou, znám jednu, která jich měla 5. A euthanazii bych v určitých případech povolila, i to by mělo by svobodným rozhodnutím daného jedince.

Marie, moc hezká pozvánka. Na Pernštejně jsme byli před lety, když jsme jezdili na Vysočinu na dovolenou. Fotky jsou super, vnoučata mají velké štěstí, že vás mají. Tak ještě spoustu krásných let a výletů.