Dobrý článek,Věrko. K čemu je dobré nespaní? Já to mám v poslední dobou s nespaním hrozné, celý můj život jede sem a tam. Bez prášku to nejde. Prostě, nic nevrátíš, nic nejde vzít zpět, nic se nebude opakovat, člověk by si měl uvědomit, že všechny chvilky a momenty se nikdy, prostě nikdy nevrátí.

Danuš, krásně jsi zveršovala pouť slunce naší oblohou. Děkuji ti za krásné ráno.

Raduji se s vámi. Je to záslužný čin a je potřeba tyto neznámé hrdiny připomínat. Kdysi byl v televizi pořad "Neznámí hrdinové", který byl velice zajímavý. Děkuji.

Hezký příběh.

Velmi zajímavý článek. Je potěšující vědět, jak se Češi dokázali srovnat s tím, že byli kvůli režimu nuceni opustit svou vlast a dokázali se v zahraničí "chytnout", získat zajímavá zaměstnání, podnikat... Vaše práce je záslužná.

Hanko, díky za sdílení. Mám podobný "problém" poznámek všude možně, ale nevím nevím, zda se dopracuji k tomu, co vy... Jste dobrá!!

Tenhle bezva cestopis by si zasloužil větší poutání na portálu, vím, jakou dá práci udělat kvalitní fotočlánek. Aspoň velká pochvala za něj.

Soni, moc ráda čtu tvoje rozjímání o životě. Vždy mě to nabijí novou energií a těším se na další a další prožitky. Díky. :-)

Lído, moc pěkná a působivá zpověď.

:-) Romantická příležitost, hlavně ale schopnosti a nasazení jsou až k závidění; i duch minulosti si zaslouží úctu... :-)

Žalování schvaluje málokdo. Přesto existuje pro některé typy práskání podpora ve schválených legislativních ustanoveních. Jen musí mít ten správný obsah a "štábní kulturu."

Vaše pohádka ještě nezkončila.Moc Vám to přeji.Být spolu celý život,to je štěstí.

:-) Dvojnásob je málo, klíčem bývá moudrost nebo strach... :-)

Krásně jste to napsala. Bez respektování přírody a užívání si její krásy se žít nedá. Mám to podobně, doma ve městě i na chalupě, všechno zotvírané, ať proudí vzduch. Jen v těch vedrech jsem na balkon pověsila prostěradla, abych neměla spálené kytky. Přeji hodně krásných rán a podvečerů prožitých ve zdraví a pohodě.

Této velmi smysluplné činnosti hospiců fandím nejen proto, že bych takovou službu mohla jednou potřebovat. Za názvem Umění doprovázet nevidím jen péči o těla "odcházejících", ale také o duše těch, kteří se budou vracet.

Krásné fotky, Naďo, zvlášť ty zvířecí.

Děkuji za další zajímavou řeckou reportáž.

Vlaďko, to je dokonalý popis babičkovského láskyplného týdne s vnoučaty. Dobře Ty pocity z hektických dnů "vždy ve střehu" znám a dost mě i mrzí, že děti rostou tak rychle ...

Zde v Týně zemřel loni pan učitel, který byl o 12 let mladší než jeho manželka, také bývalá učitelka. Poznali se jako kolegové a vzali se ve věku 38 a 26 let. Žena dokázala přivést ještě na svět dva chlapce, kteří bezproblémově vystudovali a jeden je dokonce nynějším starostou. Myslím, že v tomto městě je lidé brali jako stabilní pár (věřící) a nikdo jejich soukromí nepitval. Já osobně jsem, zřejmě vzhledem k brzké ztrátě tatínka, zprvu obdivovala výrazně starší muže, s přibývajícím věkem, který jsem ale nijak nepociťovala, mě oslovovali čím dál mladší. A dál už to nebudu rozvádět.

Vaše prázdninové aktivity s vnoučaty jsou skvělé. Zážitky, které jim již dlouhodobě nabízíte jsou jedinečným vkladem do jejich budoucího srovnávače hodnot.