Děkuju za milý článek. A hurá obsahuje i humor. To mám ráda.

Ze všech výše jmenovaných jsem našla jen toho sírovce a řízky z něj jsou velmi chutné.

Výstižný článek...a všimla jsem si, že mnohdy k pocitu nadřazenosti nad ostatníma stačí, když je dotyčnému přidělena vysílačka :-)

Někteří ZRANITELNÍ důchodci si za nízký důchod mohou sami.

Takhle jsem nikdy neplánovala. Jen jsem měla o svém životě rámcovou představu. Naplánovala jsem si odchod do předčasného důchodu, který jsem realizovala. V několika posledních letech plánuji maximálně v horizontu jednoho až dvou týdnů. Protože velmi dobře vím, že plány se můžou z minuty na minutu zhatit. Moje maminka měla potřebu organizovat mi život. Úniky před tím občas nebyly snadné.

Vlaďko, díky za napínavé pokračování.

Parádní, těším se na pokračování.

Už se těším, díky za info. Viděla jsem v TV upoutávku.

Mám to hodně stejné, ale vím, že nejsem jediná . S kamarádkou po telefonu se hovor hodně protáhne a potom se ještě dlouho snažím si na něco vzpomenout. Naskočí mi to až už to nepotřebuji.

Problém je v tom, že člověk nikdy neví, jak dlouho soběstačný bude. Kdo to odhadne, zda bude schopen za pět, za deset let obstarat svou domácnost bez pomoci? Stačí, když dojde k úrazu a léčení nebude standardně probíhat. Pár schodů domů bude velkou překážkou. Stačí, když přijde cévní příhoda. Jistě. Jsou tu u většiny potomci. Ovšem... pracují. Cestují. Ani oni nemusejí být zdraví. Nejhorší je, když to člověk přestává zvládat, nemá k sobě nikoho, kdo by zaskočil, nakoupil, uklidil. Situace se zhoršuje, člověk se zuby nehty drží doma, žije tam v jedné místnosti, a pokud jde o domek na okraji, kam hodí doručovatelka jednou týdně časopis do schránky, je člověk odkázaný sám na sebe a může to špatně skončit. Něco jiného je být s výtahem poblíž nákupního centra, s ochotnou sousedkou. Nikdo nevíme, jaký konec života budeme mít. Je dobře být tak trochu připravený. Ideální je, bydlet blízko svých bližních, se kterými dobře vycházíme. Nemusí to být jedna adresa, jeden dům, kde se důchodce celý den nudí, aby se vrhnul na prvního, kdo se vrátí domů, třeba s katastrofickými scénáři z dnešních zpráv. Úplně stačí sousední ulice nebo stejná část města. Stačí pocit, že stačí zavolat...

Tak tohle znám až moc dobře. Měl jsem vychýlené bederní obratle až o 6 mm a díky tomu stlačenou míchu. Chodil jsem o berlích. Před šesti lety jsem musel na operaci. vydrželo to asi 4 roky a situace se opakuje. Bolesti jsou značné. Za 14 dní jdu k neuroložce. V tomto stavu musí člověk dávat pozor na pohyby. A už vůbec ne dlouhé procházky.

Díky za návod, vyzkouším.

Gratuluji!! Aby vyšla knížka, je třeba hodně práce, invence, nápadů, myšlenek, promazat soukolí, a koukám, že vy to všechno máte, a rovnou patnáct :-o Skvělé, držím pěsti do té dvacítky ;-)

Moc hezké, Jitko. Rád tvé básně čtu.

Naďo jsi dobrá dokumentaristka. Přibližuješ nám Miladu během celého roku krásnými fotkami, a to se mi moc líbí. A hlavně, že se líbí Vám. :-)

Znala jsem pár, na veřejnosti dokonale sladěni a doma "itálie". Ne všichni umí být herci. "Navrch huj - uvnitř fuj."

Straky jsou pěkně drzé potvůrky. U nás ve městě jsou přemnožené, člověk je vidí všude. Pozoruji je z okna, kde mám výhled do staré zahrady. Někdy jich tam bývá i kolem dvaceti. Věci také chladím na balkoně, ale většinou je přikrývám pokličkou. Já vím, chladnou pomaleji...

Po přečtení mám slzy v očích. Přeji vám paní Marie Magdaleno hodně zdrraví a ještě spousty zážitků na cestách po Česku i Francii.

Ty jsi rodilý turistický průvodce. Vydej knihu. To je nádhera. Díky .

Soničko, pěkný výlet. Vzpomínám při čtení na poslech hudby B. Smetany v Obecním domě, byla to nádhera.