Patřím k těm čtenářům, kteří si oblíbili Váš styl psaní a tak jsem ráda, že zase píšete.

Vtipné, jako bych vyklízela s vámi.

Děkuji za další skvělý článek pojednávající o osudech našich krajanů v dalekých zemích. Měla jsem možnost Havajské ostrovy (Oahu a Kauai) před mnoha lety navštívit. Je ovšem velký rozdíl mezi krátkodobým pobytem v místě, které na první pohled vypadá jako ráj na zemi, a rozhodnutím žít zde natrvalo s každodenními starostmi a problémy. // Omlouvám se za hodnocení článku, které jsem zkoušela poprvé. Chtěla jsem dát maximální počet hvězdiček, ale zobrazila se mi pouze jedna.

Jedno, trochu se v tom ztrácím. Pravda je jen jedna, lež je na tom podobně. V současné době je lež upřednostňována, pro ty nahoře je lhaní denním chlebem.

Pamatuji si na marný boj s celými armádami nezničitelných zrzavých mravenců, kteří kdysi obsadili byty v panelácích a trvalo snad více jak rok, než se je podařilo zničit. Bylo až děsivé pozorovat jak řadách pochodovali po kuchyňské lince jako při přehlídce na Rudém náměstí. Dostali se všude. Jednou jsem nechala na stole kus velikonoční nádivky a ráno z ní zbylo téměř nic a i to nic bylo jedna zrzavá koule.

Přikláním se k názoru pořídit si kvalitní sluneční brýle, měly by mít své místo v kabelce každé ženy. Doporučuji nákup výhradně u optika, který poradí i se samozabarvovacími dioptrickými. Toto nejsou rady, ale vlastní zkušenost a spokojenost.

Pěkná ukázka. Kníže přeji úspěch.

U nás zatím známky podzimu nenacházím. V úterý jsme byli v zámeckém parku v Duchcově a vše tam bylo nádherně zelené. Myslím, že splín tu není na místě.

V Duchcově jsem byl v dubnu 2022 a podle fotek vidím, že se tam od té doby moc nezměnilo. Zámek je (stále?) zavřený a park veřejnosti přístupný a stav vnější fasády zámku je setrvale neuspokojivý. Tehdy byla v Muzeu města Duchcova pěkná expozice "Já Giacomo Casanova" se vstupným pro seniory jen 20 Kč. Při prohlídce fotografií jsem zavzpomínal na víceboký pavilon pro Reinerovu fresku v zámecké zahradě, na kostel Zvěstování Panny Marie přiléhající k zámeckému areálu i na morový sloup Nejsvětější Trojice na náměstí Republiky. V Duchcově je více zajímavostí a rozhodně stojí za to ho navštívit.

Ahoj, také jsem zkoušela různé produkty pro domácí bělení zubů, ale musím říct, že výsledky byly většinou zklamáním. Vyzkoušela jsem bělící pasty, gely, proužky a další přípravky, ale efekt byl vždy jen dočasný a zuby se brzy vrátily do původní barvy. Jediné, co mi opravdu pomohlo, bylo bělení zubů Opalescence u lékaře. Rozdíl byl neuvěřitelný – zuby byly krásně bílé a výsledky vydržely dlouho. Navíc je tento postup šetrný ke sklovině, což je pro mě důležité. Pokud tedy hledáte účinné a dlouhotrvající bělení zubů, doporučuji vyzkoušet Opalescence u odborníka. Více informací najdete na tomto odkazu: https://www.dentalheart.cz/ordinacni-beleni-zubu/. Opravdu to stojí za to a jsem s výsledkem nadmíru spokojená.

Se zájmem jsem si přečetla Vaše tři články o psech. Vždy jsme mívali velká plemena psů: německou dogu, rotvajlera, moskevského strážního psa. Teď už si žádného psa nepořídíme. V našem, byť "mladším" seniorském věku, už by to bylo vůči pejskovi nezodpovědné. S naším kocourkem by nebyl problém, toho by si vzal syn.

Ján zase každý týden tahám ze schránky štos letáků a házím je do koše. Také to pro mě není komfortní.

Co na to říct? Všeho moc škodí. Musíte říct jednou, dvakrát, třikrát ... ne! A zařídit se podle sebe. A ze by Martička byla smutná, však ona to přežije. A sami jít na procházku, klidný víkend na chatě, dokud se nedomluvíte, že už nějaký ten klid potřebujete, tak musíte stisknout zuby a srazit paty. Je to jen na vás, ale lehké to není.

Dobrý den, já bych se ještě nevzdal. Od mojí kolegyně dědeček ji šel naposled v 86 letech. Zpět ho vezli koně na povoze. Říkal: "Tak dnes to bylo naposled". Mám 70 let a ve Slovenském Raji jsem byl naposled. Ne že bych nezvládl převýšení či kilometry. Ujdu ještě 30 km s i s umělým kolenním kloubem, ale neudržím rovnováhu jít po latích nad hlubinami bez držení. Občas jsem to bral po čtyřech a nestydím se za to. Moč také už tolik neudržím. To bylo ze srandy. Jindra z Opavy

To jsou ty zákony schválnosti. Po Brněnské přehradě jsem kdysi dávno plula na školním výletě. Jinak, Brno mám moc ráda, je to moje srdcová záležitost.

Vypadá to moc hezky.

Ehm, budu šťoural, ale pán si chtěl vybírat z bankomatu bez karty? Jak? Pokud namitnete,že chytrými hodinkami,mobilem i prstenem ,tak těmi by nákup zaplatil v pohodě. Mám pocit, že takto popisovaný příběh se stát nemohl. Ještě mě napadlo,že obchod karty nebral. Jenomže autorka vysloveně píše, že si manželé na výlet kartu nevzali. A svou hotovost použít nechtěli,proto výběr z bankomatu. Když už chce paní Hofmanová poučovat nás nevědomé staříky o záludnostech cestování do ciziny, neměla by si vymýšlet nerealistické příběhy. Pokud z toho článku něco pro mě vyplývá,je to spíš pravdě mnohem bližší skutecnost,že manželé obvykle neradi vidí nákup nových šatů a jsou schopni argumentovat i podezřelým bankomatem

Po přečtení vašeho článku, vsednul jsem na bicykl a udělal kolečko kolem Počernic, s tím že kolo vytáhnu častěji.

Zkrátka život každého je originální a každý je sám sobě spolustrůjcem svého osudu. I když jsem poznal za svůj život lidi, kteří měli fakt jen smůlu. To ale asi měli v karmě... A bylo jich málo!

Tak jsem to vyplnila, ale nevím, jestli se to povedlo.