Pozoruhodný silvestrovský zážitek,

Hezký článek o městě, o kterém jsem chtěl také psát, ale z jiného pohledu než ryze poznávacího. V současné době tam probíhá hudební festival od 17.července do 8.srpna - http://www.festivalkrumlov.cz/, který je velmi dobře obsazený. Máme v blízkosti Krumlova přátele a jezdíme společně na společné sportovní volejbalové a tenisové srazy + jedno odvětví, o kterém napíšu také tip na výlet :-)

Je zcela zjevné, že stárneme od chvíle, kdy se viditelně narodíme. Asi devět měsíců většinou tak či onak "vznikáme". Vzhledem k tomu, že zřejmě nikdo z nás nežije tak, abychom udrželi své tělesné schránky v optimálním stavu co nejdéle, jsou všechny podobné výzkumy dobré tak akorát pro kočku, nejsou-li doslova pod psa. V nějaké takové studii přišli na to, že naše ledviny jsou "projektovány" na nejméně 600 let. Někteří je stihnou zlikvidovat podstatně rychleji. Možná to má nějaký důvod. Ten by nás měl zajímat, ale předtím zavíráme oči i uši. A dobře nám tak. Přijde mi humorné, jak pořád bádáme, přitom už před dávnými lety bylo všechno důležité objeveno, jen my si myslíme, že tehdy nebyli naši předkové dostatečně na výši, abychom jim přáli sluchu.

Znám od řady městských známých, že jejich děti chtěly jezdit a také pak většinou krátce jezdily na koni. Je to taková dětská touha. Málokdo s tím ale také spojuje opravdovou péči o koně, která je náročná. Kdo ale koním "propadne", jako jedna moje mladší kolegyně, je ochoten, právě tak jako pejskům či kočkám a dalším, jim mnohé obětovat včetně dovolené.

Také souhlasím. Jen škoda, že se mi do toho vloudil konec Pražského jara, stávky a nástup normalizace. Jako studenti jsme to hodně prožívali, já rozhodně, a stálo mě to nervy a spánek.

Mám ráda starou Prahu, na fotografiích je vidět, jak časem rozkvétala.

Vando, s velkým potěšením jsem si přečetla tento Tvůj kouzelný článek. Lehký jako mořský vánek, jako slunce nad Jadranem. Cítila jsem vůni moře, krásně poeticky napsáno s nadhledem i veselým podtónem. A setkání s delfínem záviděnihodné. A u toho závidění se zastavím. Určitě víš, že je to podle některých pramenů, vlastnost, která náš národ zrovna nešlechtí. A to nemáme závidět při pohledu na ty fotky, co nám předkládáš. Sliny se mi sbíhají a to jsem, prosím, po obědě. Škoda, že nemůžeme přivonět, alespoň malinko ochutnat. Krásně jsem se u Tebe dnes bavila.

Na Hospodářské škole jsme měli těsnopis i psaní na stroji. Pro těsnopis bylo dobré, že jsem psala drobné znaky a tím "šetřila" čas. Profesor pro psaní strojem sedával na rohu stolu, pravítkem udával rytmus, dle kterého jsme psali - pomaleji/rychleji. - Běda té, která se "uklepla" mimo daný jednotný rytmus = okamžitě ji pravítkem přetáhl. Ale dobře nás naučil - ještě teď na notebooku píši všemi 10.

Ze zkušenosti vím, že kočky bývají povídavé, a když se jim rozumí, je to paráda!

Děkuji za zprávy, je vidět, že i o prázdninách se dá něco zajímavého zažít.

Jó, kde jsou ty časy, když jsem zapoměla jízdní kolo Ukrajina před obchodem - a za 2 dny tam ještě bylo. Tehdy platila hesla: Chceš-li poznat, co je dřina - kup si kolo Ukrajina! Chceš-li poznat, co je klid, kup si kolo Favorit! ( Dnes hesla neplatí a lidi už svá kola nevidí.)

Krásná a jedinečná, něžná. Zuzko, máš dar a je krásné, že nám dovolíš jej sdílet.

Nejhorší je, že se "někomu rozsvítí v bedně" až když památka padá ! - a pak to stojí miliony. Oprava včas by přišla mnohem levněji. U nás ve městě byly takové domy 2 - chátraly 30 let. Jeden už opraven je, ale druhý - asi vlastnické problémy - chátrá dál !! a je velmi nebezpečný.

NO, já nevím, Krkonoše jsou krásné samy od sebe a turistů mají víc než je jim zdrávo. Pro takovou frekvenci ta skutečná zvířata ani nemohou vidět , ta se chudinky tetelí strachem někde v úkrytu. To zas byl nějaký "ekonomický" nápad , aby si někdo vydělal.

Prošla jsem Český ráj od Turnova přes Sedmihorky, Valdštejn, Hrubou skálu až po Trosky. Byla jsem v Prachovských i Adršpašských skalách i na Frýdštejně a všude se mi moc líbilo. Krásný kraj, prostě ráj. :-)

Fantova kavárna je secesní lahůdka, jakou asi jen tak někde v jiných evropských velkoměstech nemají. Škoda, že během pobytu na Hlavním nádraží ji cestující vůbec nespatří, protože se pohybují v nové části, která je níže. Spíš tam půjdou návštěvníci už přímo s úmyslem navštívit kavárnu. Trochu mě ale zaskočilo, že kavárna nemá toalety. Kdo si bude chtít odskočit a zase se vrátit, musí sejít o patro níže a jít přes odjezdovou halu do průchodu směrem k příjezdům, kde jsou kvalitní toalety, leč s turnikety a za 20 Kč (obdobné jsou vlastně již venku z boku budovy směrem dolů do parku, za stejnou cenu).

Dobrý den, nabídka je pestrá, jen bude-li také kvalitní a upoutá-li televizního diváka.Publicistický pořad Tajemství rodu je jistě zajímavý, jak jsem zaznamemenala v jíž odvysílaných dílech, "slavní" nám v rámci propagace odhalili své předky. Pokud ale bude takto pátrat "normální" člověk, musí hodně zaplatit.

Nadání - zpěv, hudba se v naší rodině projevuje "střídavě": Syn přinesl ze školy poznám.: "Je nedostačující ve zpěvu". Býv. manžel do "žákajdy" napsal odpověď: "Paní učitelko, ať děláme co děláme, kanár z něj nebude!" - a byl za to předvolán až k řediteli školy. Dcera úspěšně zpívala ve školním pěveckém sboru. Vnuk David (od syna) začínal se zobcovou flétnou a uvažovalo se o klarinetu. A šok jsem zažila o Vánocích, když mne pozval podívat se do dětsk. pokoje na stromeček a pod ním stála BICÍ SOUPRAVA. Jen do toho (ukázkově) "bouchnul", hned jsem byla pryč . Nevím ani , jak a zda pokračuje - raději se neptám !! Další 3 vnoučata mají své sporty, přírodu - odd. ved.Skautů

Možná, že to je příběh z Vaší rodiny, který dobře dopadl, ale každopádně bych situace jako hledání ztraceného dítěte nebo takovéhle samostatné putování zažít a řešit nechtěla. Je pravda, že my jsme se od raného dětství pohybovali na malém městě bez obav sami, ale dnes je situace, hlavně co se týče provozu, úplně jiná.

Vyprávění z dětství na venkově mám moc ráda, protože jsem to sama nezažila. Tvá vzpomínka je moc milá.