Milá Alenko, moc se mi líbí váš přístup k životu. Možná i proto, že také ničím "nevynikám", za ničím se neženu, ale všechno, co mě obklopuje mě dovede potěšit, pokud mě to ovšem nerozesmutní. Deštivý den stejně jako slunečný má své kouzlo a dá se pěkně využít hlavně k lenošení. Teď mě napadá, že v tomhle určitě vynikám. :-)

Tvé básně jsou také jak vlny něžných dotyků. Kam Ty na ty výrazy chodíš?

Pěkně napsané od začátku až do konce. Procházím se tam spolu s Vámi a vzpomínám na svoje dávné cesty. Děkuji. (A vlastní bazilikou se jen tak každý také nemůže pochlubit - vedle ní zůstanete navždy mladá).

Krásné,mám ráda Humpolec,svého času jsem tam byla každý týden.A ráda se do Humpolce vracím.

Pokud peníze za prodané mince věnuje nějaké charitě, tak proč ne.

Hezký vtipný článek i fotografie miniponorek. Jen je mi líto babičky, která pracuje a šetří na sobě, aby se vnoučata mohla rozšoupnout. Aby to nebrali příliš samozřejmě.

Také mám tendenci nic nevyhodit. Také když něco vyhodím, protože mnoho let se to doma jen válí, během několika dnů nastane situace, že jako na potvoru by se to hodilo. Jsou věci, které dříve sloužily celé generace. Když byla postel přebytečná, rozebrala se, odnesla na půdu. Když se rodina rozrostla, snesla se z půdy, vyčistila a opět složila a sloužila. Mnoho let, několika generacím. Člověk, jako živočišný druh, se vyvíjel po mnoho milionů let. Když už si s velkým úsilím vyrobil oštěp, hliněnou misku, či bronzový náhrdelník, měly věci hodnotu a člověk si jich vážil. I ubrousek, v kterém byl zabalený chléb se nevyhodil, nýbrž vypral k dalšímu použití. Prostě po miliony let vývoje člověka se věci nevyhazovaly. Až posledních několik let. Ve vývoji člověka je to opravdu jen několik málo let. Nesmíme se divit, že to v nás logicky geneticky ještě někde v našem podvědomí je. Pak se naskýtá otázka, jestli vlastně tendence nevyhazovat věci, snaha zachovat je pro další použití a nebo opravu není zdravější než vývoj směřující k neustálému nakupování nových věcí a odkládání a vyhazování starých nebo zastaralých, často ještě plně funkčních. Je to v souladu s řádem přírody, řádem země, řádem vesmíru? Já si i průmyslově vyráběné věci dotvářím, upravuji, vylepšuji a zdobím. Vkládám tím do nich část své duše. Věci pak používám dlouho a většinou máme mnoho společných zážitků. Loučení s nimi je loučení se starými přáteli a částmi své duše.

Zrovna mám na stole košík hub a čeká mě čištění a zpracování. Mám drobný zlepšovák - kromě košíku nosím sebou dvě papírové dárkové tašky, do kterých sbírám podle druhů - do jednoho třeba klouzky, do druhé masáky, bedly. Vánoční taška v lese sice vypadá poněkud divně, ale účel splní. Dnes jsem měla dvě taštičky z prodejny prádla, ale houby se v nich nepomačkaly.

Pěkně napsaná glosa. Na dálku se ám ta jižanská povaha líbí, ale chtěla by česká žena tu maňanu doma? :-)

Moc milé vyjádření lásky k domovu. Dojala jste mě.

Přestože jsem po večeři, sbíhají se mi sliny. Houby mám ráda na všechny způsoby. Zatím jsme žádné nenasbírali, ale po dešti se na ně vypravíme.

Všem modelkám to sluší,podle mého názoru butik Magic Helena nabídl nejzajímavější modely.

Moc hezké, máme tolik nádherných míst u nás !

To je úžasné,také se tam chystám.Děkuji za krásné povídání a hezké fotky.

Bezva groteska.

Datum 4.října už jsem si poznačila - letos tam nechci chybět! Díky za pozvánku.

Maruš, to je výborný tip. Chtěli bychom se tam jet podívat, doufám, že snad aspoň trochu vyjde počasí.

Díval jsem se v noci na zápas třetího nasazeného Švýcara Wawrinky s naším Veselým a způsob hry našeho mladíka mne velmi potěšil. Jak sám po zápase říkal - Trochu jsem podlehl atmosféře na obrovském stadiónu v prvním setu. ( 2:6 )Ale bojoval statečně a favorita potrápil ve dvou dalších setech 6:7, 6:7. Doufejme, že se dnes Petra Kvitová nebude trápit s Francouzskou Kristinou Mladenovič.

Moc hezky jste porovnala jednotlivé kraje, jejich zvláštnosti a krásy. Ten osobní citový přístup vše ještě podtrhl. Díky.