Marie, moc děkuji. Já mám sice před dokončením také trochu povídání o Lipnici. Ale to už by bylo jen částečným opakováním podobných informací, takže nyní už to zde nepoužiji! Jsem potěšena Tvým příspěvkem - lépe bych to neuměla vyjádřit. Díky i za hezké fotky.

Krásné povídání, Plzeň neznám vůbec, i když jsem jí mockrát projížděla autem, ale Písek znám a miluju. Z chalupy jsme sem jezdívali za většími nákupy a vždycky zastavilli na oběd, nebo v cukrárně. Procházky kolem Otavy jsou nádherné.

Tak toto se mi moc líbí,opravdu moc.

Na Wikipedii chodím docela často, třeba už kvůli kvízu na i60. Je to úžasný projekt, hlavně tím, že je nekomerční.

Vypadá to na dobrou společnost. :-)

Putin by se měl stydět, agrese Ruska je neuvěřitelná. Je to stejně otřesnéí jako v roce 1968.

Nadpis vypadal trochu strašidelně, ale nakonec jsem se zasmála. Vtipné.

Pane Kašíku, moc se mi líbí váš článek. Můj tatínek miloval zabíjačky, každou zimu se u nás scházela rodina, přátelé a sousedé, byla to vždy pořádná veselice u slivovice.

Vtipně přiblížený Bohumín. Být u tolika rekordů aktivní účastnicí a ještě to tak zábavně podat, to je výborný a slibný začátek týdne. Děkuji. Helenko, nezkusila bys vymyslet nějaký rekord na připravované Párty Magazínu i60? Po takové průpravě určitě nezklame ani Váš seniorklub.

Pěkné, pěkné! Už se do Havlbrodu těšíme.

Je to romantická pozvánka, nabízející zdánlivou idylu, avšak ten náznak pouhé prchavosti štěstí tu je, a to je dobře.

Všem vítězům blahopřeji!

Růženko, ten hrníček vedle toho love bych ti také čmajzla. Škoda, že bydlíš tak daleko.

Moc hezké a vtipné vyprávění. S dovozem z ciziny je to opravdu někdy hodně komplikované. A to nemyslím někdejší "Železnou oponu". Když jsem byla v roce 1992 na procesu s obviněným z válečného zločinu v Adelaide v jižní Austrálii, rostlo v okolí města množství planých keřů a houští, ale když jsem si chtěla utrhnout malou větvičku, abych ukázala doma, jaká nádhera tam kvetla, řekl mi náš průvodce historik, že za to zaplatím celníkům 100 dolarů, jestli to objeví. Tak jsem si nakonec nevzala ani lupen.

To je moc hezký nápad, už jsem dala do Fota dne jeden snímek, do nějž jsem se nechtěně "vetřela" sama.

Některé věci paní Jiřičné se mi líbí mnohem víc než od pana Kaplického.

Když jsem učila před lety každoročně mnoho kurzů na jazykové škole, dostávala jsem na konci školního roku tolik kytek, až se mi doslova stávaly přítěží. I z toho důvodu, že jsem je neměla na bytovně vůbec kam dát. Vázičky a vázy, které máš a umíš také bezvadně popsat, jsou krásné. Nám zůstaly některé starožitné v jižních Čechách. Ty jsou mezi dnešními výrobky jak z jiného světa. Vázy mám ráda, ale řezané květiny moc ne. Vidím je raději růst.

I když se mi všechny ty kočičky moc líbí, skoro bych řekla, že se to někdy až přežene. A mít to všechno jen v krabicích ?

My máme v jižních Čechách také na chalupě mimo jiné schované svaté obrázky. Dostávaly jsme je na hodinách náboženství a také v kostele o mších, hlavně o "májových". Ano, jsou mezi nimi minireprodukce děl italských mistrů. Po listopadu se tyhle věci, právě tak jako staré rodinné fotografie, hlavně celá alba, hodně prodávaly, ale my bychom je nedaly.

Před chvílí jsem vám pochválila cestopis a toto je další literární perla. Moc dobře se to čte.