Moc pěkně napsáno, pobavila jsem se.

Bezva! Cestopisy miluju všeobecně a tam nahoru se asi beztak nepodívám. Takže budu také hodně vděčná čtenářka.

To mě rozesmálo ! Je hezké vědět že ještě žijí takoví lidé kteří dokáží udělat radost .Není se vlastně čemu ani divit byly vánoce a třeba ta paní vzala vážně co jste jí navykládal a třeba jen potřebovala někomu udělat radost. Pěkný příběh !!!

Teda já žasnu co jste musel prožívat ,copak nešlo napsat na patřičná místa ? Já myslela že v domovech klienti mají nějaký řád do kterého patří na prvním místě zákaz požívání alkoholu .I když už jste jak píšete jinde i tak bych na divné poměry upozornila třeba i TV .

Nikdy nikdo - ze základní školy, ani ze střední ekonomické školy nezorganizoval setkání spolužáků - škoda! Protože většinou lidé napíší hezké zážitky, já připojím vzpomínku varovnou=doufám, že se již nestane! Pionýrské oddíly na ZŠ pomáhaly pro Z00 Praha sbírat kaštany, žaludy atd. Z00 posílala škole úhradu, která měla být rozdělena mezi oddíly. Ovšem tehdejší ředitel školy si peníze ponechával pro svoji potřebu (jak to dělal, nevím). Byl člen KSČ (jinak by asi ředitelem nebyl) - vše se provalilo a strana ho potrestala. My, žáci , jsme končili 8. tř. a pan ředitel opouštěl školu - k soudu. Všichni jsme mu to přáli !!

Ty dovedeš, Hanko, krásně vylíčit své pocity nejen bez té pro Tě charakteristické břitké ironie.

Byla to skvělá jízda. Snowboarding je ale děsivý sport. Vždycky se divím, jak takovou zběsilou jízdu může někdo přežít.

To je tedy dost děsný případ, ale když poslouchám někdy mladé, jak se baví v městské dopravě a líčí, jak se někde zřídili, nebo se naopak těší, jak se zase krásně ožerou, tak mi z toho není dobře, ačkoliv jsem střízlivá.

Už se těším na pěkné počtení !!!!!!

Já myslím, že při spánku dýchám pravidelně. Jistě všichni mí sousedé se na tom shodnou.

Petřínská rozhledna se mi líbí stejně jako Eiffelova věž. Obě svým městům sluší.

Zažila jsem dráteníka i po válce. Babičce spravil kameninový hrnec a já obdivovala, jak pár ok z drátu dokáže udržet hrnec nejen pohromadě, ale také jeho nepropustnost. A také se čas od času ukázala cikánka, která chodila věštit z ruky. Na té jsem obdivovala načechrané barevné sukně a také to, že se většinou svými věštbami trefila. Nevím, jestli by dnes někdo někoho takového pustil do domu. Dnes spoléháme spíš na hodinové manžely, to zní vznešeněji.

Zuzko, myslím, že ty máš vždy co nabídnout.Ten, co by si toho nebyl vědom ti není hoden.

I ta vaše se mi, Hanko, líbí.

Pěkné fotky

Semafor je má srdeční záležitost. Pan Suchý to zvládá bravurně i když bez partnera. Přeju jemu i Semaforu ještě mnoho úspěšných let.

Jíťo zdravím, básnička se Ti opravdu povedla. Je něžná, hravá a milá. Díky, díky...***

Lemku Filipovou jsem zažila na dvou vystoupeních komorního rázu, tedy v bezprostředním kontaktu, a mohu konstatovat, že je to velmi příjemná, mladistvá a hlavně nenamyšlená žena.

Knihu "RETRO" jsem dostala k Vánocům. Také já se pokouším o retro: z pozvánek na "výlety"/akce s prezentací zboží jsem vytvořila Sbírku - víc než 5000 ks. á A předám ji osobě, která pomůže splnit můj sen: Aby Sbírka zůstala jako retro vzpomínka na tuto dobu pro příští generace. Prosím čtenáře, pomozte dalšími přírůstky, ať se sbírka ještě rozroste - děkuji. Ozvěte se na : kurzHoudk@seznam.cz

Také jsme na takové čirůvky chodili na pastviny za Bořněm v Bílině ale to už je 30 let zpět .Jeden rok ,týden před vánocemi jich manžel přinesl 25kg .Nakládala jsem je na kyselo a to byla dobrota