Odvážným štěstí přeje a zážitky se jen sypou. Úžasné putování, smekám ...

:-) :-) Za údajným pokrytectvím bude možná rozlišovací schopnost; pro ochlastu nejsme flaškou, ale pro gamblera jsme hracím automatem, vztahová diferenciace je holt jiná... A ženy? Na svůj gambling nepotřebují mašiny, stačí jim lidi... :-) :-)

Aničko, bylo to určitě moc hezké, před pár lety jsem tam byla s dcerou. Pro nás je to trochu daleko. Hlavně, že se vám to všem líbilo.

Děkuji za další zajímavý článek s mnoha pro mne cennými informacemi.

Pane Podešvo, vy ale umíte otevřít stavidla fantazie a představivosti!

Moc hezká procházka. A ty výhledy! Díky, že jste mi umožnila také to vidět.

:-))

Honzo, vybral jsi hezký citát a krásně jsi ho rozebral. Autorovi by se to určitě líbilo. DAniela píše dobrou radu na ten kuchyňský košíček, ale nevím, nevím.... to by asi zase trpěla psychika... někdy je život fakt těžkej... :-)

Váš článek mě snad už konečně donutí se na Střížák vypravit. Plánuji to roky. Naposledy jsem tam byla s techniky asi před 30 lety, když jsem pracovala v Radiokomunikacích, měli jsme tam převaděč. Ale zase jsme se byli podívat o Velikonocích na Mariánské skále, je to tam celkem pěkně upravené, na místě kde stávala kaplička je pamětní kámen. Chystám se také o tom na I 60 napsat. Naše město potřebuje pozitivní reklamu, aby ho každý nevnímal jen jako zoufalé rejdiště nepřizpůsobivých. Takže díky za váš článek, budu vás následovat. Jarka

Z fotek ta pohoda vyzařuje. Díky za ně ji.

Je dobře, že se to povedlo, pro nás to bylo daleko, třeba se zúčastníme příště. V Lednici jsem byla před pár lety.

Elo, nádherné fotky. Já každé ráno chodím s Bobinou do Obory Hvězda. Po ránu je tam minimum lidí a tak si užívám ten ohlušující ptačí zpěv...je to balzám na duši. ♥

:-)

Stává se a je to smutné. Napsala jsi to moc hezky a s citem. A tvůj tatínek, Zuzano, úžasný muž na svém místě! "Ona není pitomá, ona je prostá ..." Něco podobného jsem slyšela od své kamarádky. Její babička (silně věřící z husitské rodiny) se jí svěřila, že po svatbě jim s manželem trvalo skoro půl roku, než přišli na to, jak se dělají děti. Pravda, bylo to ještě za První republiky, ale ...

Musí být pevná pravidla.

Jaromire, krásná vzpomínka... I já chodila opletená vypáranými svetry... :-)

Moc pěkné. Opravdové jaro :-)

Naprostý souhlas. Už mi někdy zůstává rozum stát, i když pochybuji, že v otázce ras je někdo tolerantnější než já. Jidáš tmavé pleti, Anna Boleynová taktéž. Těším se, až za pár let budou dnešní děti tvrdit, že Jidáš byl černoch. Někdy si říkám, že strýčka Toma by mohl hrát Eskymák a zlého otrokáře Indián..

Hezká vzpomínka, báseň krásně vystihuje radost z malby.

Tak si tu po ránu přemýšlím, proč diskuse u této podnětné nabídky zeje prázdnotou. Hlavou mi běží monolog. Jako první mě napadlo, že je to tím, že nemáme rádi konflikty, nebo komedie, nebo obojí. Divadlo jako takové, nebo jen toto konkrétní? Nebo snad vadí obsazení? Otázky se rojí jako včely. Těch je stále méně a méně, takže ubývají i včelaři. Nebo je to naopak? Otázek však stále přibývá ... Mám ráda situační komedie, jen se trochu obávám, že to, co nás pobaví na prknech, která znamenají svět, je ve světě čím dál tím méně k smíchu. Ale o to v divadle jde. Není jen o zábavě. A já mu přeji úspěšnou sezonu, ať vrchovatě naplní všechny své cíle, nejen ty zábavné.