Zajímavý příběh .Hudbu nemám vyhraněnou a písničky od Jacksona znám už jen z toho důvodu,že moje vnučky jeho písničky poslouchají a když ho slyším zpívat z rozhlasu tak vím že zpívá on.Jeho "měsíční chůze "i jiné krokové pohyby nenapodobí nikdo tak dokonale .Snaží se ho napodobovat jak hlasem , tancem vlasy,kloboukem,oblečení,mnozí mladí rádoby zpěváci ale není to ono.Michael Jackson – Král popu miliónů fanoušků celého světa. Hudba žádného jiného interpreta se neprodávala v tak obrovském množství. Žádná popová hvězda nezískala tolik ocenění a takové pocty. Žádný jiný zpěvák nevyvolával tolik nadšení a hysterie. Kolem jeho smrti je spousta pochybností a už se asi ani nedovíme jak to bylo.To že byl závislý na lécích ,to že prodělala spostu plastických operací ví asi každý.Psalo se po jeho smrti ,že se dostal do velkých dluhů,že Michael měl větší cenu jako mrtvý než živý.Mám pocit že jsem někde slyšela ,že vlastnil práva na skladby Beatles a miliarda dolarů to už jsou nějaké peníze.Proto asi vznikla ta fáma. Sbírat jeho desky a psát o něm proč ne ? Důležité je pro vás že vás tato činnost naplňuje a to je hlavní.

Žiji s brontosaurem, jak říkám svému muži. Je velký, nemotorný, ale docela hodný. Vaše ještěrky ale asi tolik nesežerou :-). Pěkné.

Výstavu soch Olbrama Zoubka jsem viděla už před několika lety v pražské Chodovské tvrzi a jednou byly dokonce volně vystaveny v prostoru za Stavovským divadlem. Drobné plastiky mívá i na letní výstavě Vltavotýnské dvorky. Svým způsobem se mi jeho dílo líbí, i když milovníci klasiky k němu mají jistě výhrady. Ale je nezaměnitelný!

Karel Kryl měl už ve svých písních z mládí fascinující texty s dokonalou češtinou plnou nezvyklých slovních obratů a gramatických spojení včetně naprosto správných přechodníkových tvarů, které téměř nikdo neuměl. A to nemluvím o hlubokém obsahu. Když emigroval, podařilo se mi získat jeho první zahraniční desku Rakovina. Nahrávky se šířily i mezi mými mladšími přáteli, kteří už ho neznali. Jeho návrat po revoluci a zklamání dalším vývojem byly až tragické. U jeho hrobu v Břevnově je mi vždycky smutno.

To je pravda, o výletech se zde nemluvilo, jako žákyně jsem je měla moc ráda, ale vždycky jsem měla cestovní horečku, takže jsem před výletem nemohla ani pořádně usnout. V době mého dětství se cestovalo nesnadno, jen vlakem do nejbližšího okolí, auto jsme neměli, takže školní výlet byl pro mě úplná vzácnost. Kdy jindy bych se podívala na Ještěd, na Sněžku, do hvězdárny v Hradci Králové... Jako učitelka jazykové školy jsem jezdila několik let za sebou s dětmi do NDR, ale o tom jsem psala už ve vyprávění Kde máte to holandské dítě?

Také poslouchám Tobogan, mám ráda pana Cibulku. Ostatně, byla jsem i na natáčení Sejdeme se na Cibulce díky redakci.

Tohle je úžasné čtení !!Už se nemohu dočkat pokračování.Moc hezké vypravování.

Také věřím na štěstí od slonů, ale mám jen jednoho a věřím, že se se mnou pěkně nadře, ale snaží se. Hani, určitě Ti jednoho přivezu, jestli se sejdeme v dubnu na Ředkovci. Snad jsem to napsala dobře.

Ano! Krásná slova.

Kameny mám také ráda, i když je moc neznám (viz můj někdejší příspěvek Kamínky, kameny, šutry). Můj o dost starší bratranec vystudoval geologii a stal se akademikem. Moje sestra se na geologii nedostala, ale jako učitelka učila i přírodopis a lásku k minerálům a slušnou sbírku má dodnes. Navíc absolvovala kurz mineralogie na Univerzitě třetího věku. Vozím jí různé kamínky z cest. Naposledy to byl pazourek z Rujany. Našla si už i vlastní pěkný vltavín v jižních Čechách. Já ke kamenům přistupuji s úctou a respektem. A do postele si na každou noc nosím s sebou křišťál. Díky za hezké vyprávění.

Mám kouzelný zážitek, když mě sousedi naší babičky, kam jsem denně chodila jako předškolačka na návštěvu, pozvali, ať se jdu kouknout na televizi. Běžela tam nějaká pohádka. Když skončila, zvedla jsem se jako v kině a chtěla jít domů. Náramně jsem se divila, když říkali, ať počkám, že zase bude něco dál, že se vysílá víc věcí.

Smrt Jana Zajíce, to už byl začátek konce"Pražského jara", toho už označili naši představitelé za nezralého jedince, který měl k tomu osobní důvody. Vzpomínám, že ten případ byl hodně rychle smeten ze stolu.

Na obrázku k tomuto tématu je M.D.Rettigová a já vím o restauraci (nedaleko Prahy), jejíž majitel-kuchař vaří "Jako holky Rettigovy" - česká kuchyně a stále plno = rezervace nutná (hosté ze všech koutů ČR). Napište na: kurzHoudk@seznam.cz - dám kontakt - dobrou chuť!

Jani krásné, mám vnuka v rybách a něco se na něj hodí, ale naštěstí v alkoholu a v drogách nejede. Je to můj počítačový rádce. Bez něj bych si mnohdy nevěděla rady.

Ale Vy jste si, Zdeňku, taky nevzal tenhle typ ženy, že ne? Já si myslím, že se muži většinou rádi za takovou kráskou jen ohlédnou, ale na soužití volí víc rozumem. Nebo se pletu?

Mně je příjemné spát bez oblečení opravdu jen v horkém létě, to ano, ale jinak bych snadno nastydla. Leda, že bych měla vedle sebe "živočišné teplo"! :-)

Ta smrdutka (říkám to správně?) je opravdu kouzelná, moje sestra ji má pověšenou v paneláku v kuchyňce v okně, kvete nádherně, ale když je sestra na chalupě a já jí chodím v létě do bytu zalévat kytky, neomylně poznám, že rozkvetla.

Růženko, toto je zatím moje první rychlá reakce na článek i video. Jsem nadšená a docela dojatá. I já si kupuji něco pro sebe a prodavačky myslí, že pro děti. Ale o tom až jindy. Mockrát děkuji za hezký zážitek.

Jani, Tvé vzpomínání je moc pěkné.Mně se hned vybavila jedna bramborová brigáda,kde jsem se naučila jezdit s traktorem. Byla jsem v sedmém nebi, všechny spolužačky záviděly, ale ten traktorista byl pěkně drzý a snažil se mě osahávat, až jsem se ho začala bát.

Kdo z nás je nemá? Ale málokdo by to tak hezky vyjádřil ve verších.