Myslím, že v íčku mnozí napínají síly a každý jejich počin je mi milý. I óda na í oku i sluchu lahodí. Občas je príma, když íčkař marodí a nudící se něco vyplodí. :-) Přesto přeji brzké uzdravení, vždyť nad zdravíčko není.

Juchů, podle názvu jsem uhodla autora. Ty čekárenské lavice zažijí ale věci!

Vando, moc pěkně zveršované.Nejen,že jste skvělá pisatelka a spisovatelka,ale jak pozoruji výborná kuchtička. Moc Vám to na fotce při polibku sluší,je vidět jak stojíte na špičkách.Váš muž Vás musí nosí na rukou.Buchty to je moje,mám ráda skladké pokrmy, maso skoro nemusím.Už jsem si opsala výborný recept od skvélé kuchařinky.Díky moc.

Já moc miluji teplo, vydržím se hodiny slunit což moje kamarádky komentují, že jsem v minulém životě žila v tropech.Ráno si zaplavu v bazénu (už ale má 32st).a pak si v bytě pustím klimatizaci za 22st.Moje kočenky si pod ní lehnou a tam přežívají horka.V zimě mně zase klimatizace pomáhá přitápět byt.Bylo to moudré rozhodnutí si ji pořídit.Všichni se mi smáli že ji nikdy nevyužiji ale dnes ke mně rádi chodí když jsou vedra.

Jak je někde kondenzované mléko,musí to být dobré.Díky za radu,určitě zmrzlinu vyzkouším.

Pan železniční důchodce má "štísko" - tento typ sklerózy není bolestivý, nemusí se nijak léčit - jen z toho běhání navíc občas bolí nohy. Ale co - sklerotičtí jsou už i ti mladší!

Obdivuji Vaše cestovatelské nadšení - mně už jen ze čtení článku přišlo zle! Do Turecka ani náhodou - ani vlakem, ani letecky - prostě tam být nemusím. Zlaté Česko !

Ota Pavel nám také zanechal jeden krásný vzkaz: "Umět se radovat. Ze všeho. Nečekat, že v budoucnu přijde něco, co bude to pravé, protože je možné, že to pravé přichází právě teď a v budoucnu nic krásnějšího už nepřijde."

31 stupňů. Sedím v zabarikádovém bytě, prohlížím si týden staré fotky z krkonošské dovolené, kam jsem si prozíravě vzala s sebou ZIMNÍ bundu a sumíruju si v hlavě pozvánku na výlet.

Je dobré v žádosti o ubytování v lázních uvést své požadavky. Já vloni ve Frant. Lázních dostala pokoj ve 3.patře, ,kam už nejezdil výtah. Rovnou jsem řekla recepční, že nemohu nastoupit, protože po schodech nemohu dobře chodit. Vyhověli mi docela ochotně mne přestěhovali do nižšího patra s výtahem.

Napsat, že je to člověk s velkým Č, je málo, ale já to tak cítím. A nejen pro jeho lékařský um, líbí se mi, že žije v manželství padesát let, jistě to nebylo lehké, ale ustáli to. Tak to je pro mne celebrita v nejlepším slova smyslu.

Tak to jste asi ještě neslyšeli o zmrzlinovém "šílenství" tady poblíž ve Stráži pod Ralskem :-). Je libo např. čabajkovou? http://www.zmrzlinastraz.cz/

Krásné! Ale tolik schodů - mívám závratě, nevím jestli bych to dokázala. Ale určitě to za to stálo!

Je to hezky vylíčeno, ale rozhodně v tom nevnímám Vás, Zdeňku.

Když se měly moje děti na konci ZŠ rozhodnout, co dál, fungoval tzv. poradce (podle mne i jiných rodičů "člověk na zabití"). Ve městě vojenský útvar, nedaleko Spolana (chemička) - školní poradce by nejraději měl samé studenty Vojen..škol a Chemické průmyslovky = nejčastěji doporučoval. Syn byl - naštěstí - drobné postavy - tak jsem řekla panu poradci, že se mi nelíbí "prťaví vojáci". Dcerka si to vyřešila sama: "Pokud půjdu na chemic. průmyslovku, tak potom Spolana zmizí z mapy! " Z pana poradce je už vetchý důchodce, ale na jeho dřívější "aktivnost" nelze zapomenout ( pokud ho potkám, myslím na odplivnutí !)

To je pěkné, na lodi Dyje jsem plula několikrát už jako dítě, jezdila jsem na Vranovskou přehradu na pionýrský tábor. Mám na tuto dobu moc hezké vzpomínky. Naposledy jsem na ní jela asi v r. 1980 již s rodinou.

Konec jednoho vztahu a nezničitelnou touhu po lásce jsi, Eli, vyjádřila velmi hezky. Ano, někdy člověk potřebuje tichounkou nápovědu, jak jít dál, jindy pořádné trknutí. Ale každá z nás to má stejně dáno v sobě a sama si dříve či později poradí.

Měl krásný život, zvláště od té doby, kdy se setkal se "svými dětmi". Určitě se mu z tohoto světa odcházelo lehce a s pocitem štěstí. Jsem ráda, že jsem loni viděla na Kampě panelovou výstavu o osudech zachráněných.

Pamatuji si na pana Masopusta, když působil v Brně a vedl, tenkrát velmi slavný, prvoligový tým Zbrojovky. Všichni si ho velice vážili a měl respekt. Nechť je příkladem pro mladé fotbalisty a trenéry.

Manželka se právě dnes při pletení ponožek po obědě dívá na seriál Arabela na ČT1 od 12:30 a já se koukám na začínající zápas 2.Kola s Karolínou Plíškovou ve Wimbledonu :-) Každý něco jiného.