Co na to říct? Všeho moc škodí. Musíte říct jednou, dvakrát, třikrát ... ne! A zařídit se podle sebe. A ze by Martička byla smutná, však ona to přežije. A sami jít na procházku, klidný víkend na chatě, dokud se nedomluvíte, že už nějaký ten klid potřebujete, tak musíte stisknout zuby a srazit paty. Je to jen na vás, ale lehké to není.

Dobrý den, já bych se ještě nevzdal. Od mojí kolegyně dědeček ji šel naposled v 86 letech. Zpět ho vezli koně na povoze. Říkal: "Tak dnes to bylo naposled". Mám 70 let a ve Slovenském Raji jsem byl naposled. Ne že bych nezvládl převýšení či kilometry. Ujdu ještě 30 km s i s umělým kolenním kloubem, ale neudržím rovnováhu jít po latích nad hlubinami bez držení. Občas jsem to bral po čtyřech a nestydím se za to. Moč také už tolik neudržím. To bylo ze srandy. Jindra z Opavy

To jsou ty zákony schválnosti. Po Brněnské přehradě jsem kdysi dávno plula na školním výletě. Jinak, Brno mám moc ráda, je to moje srdcová záležitost.

Vypadá to moc hezky.

Ehm, budu šťoural, ale pán si chtěl vybírat z bankomatu bez karty? Jak? Pokud namitnete,že chytrými hodinkami,mobilem i prstenem ,tak těmi by nákup zaplatil v pohodě. Mám pocit, že takto popisovaný příběh se stát nemohl. Ještě mě napadlo,že obchod karty nebral. Jenomže autorka vysloveně píše, že si manželé na výlet kartu nevzali. A svou hotovost použít nechtěli,proto výběr z bankomatu. Když už chce paní Hofmanová poučovat nás nevědomé staříky o záludnostech cestování do ciziny, neměla by si vymýšlet nerealistické příběhy. Pokud z toho článku něco pro mě vyplývá,je to spíš pravdě mnohem bližší skutecnost,že manželé obvykle neradi vidí nákup nových šatů a jsou schopni argumentovat i podezřelým bankomatem

Po přečtení vašeho článku, vsednul jsem na bicykl a udělal kolečko kolem Počernic, s tím že kolo vytáhnu častěji.

Zkrátka život každého je originální a každý je sám sobě spolustrůjcem svého osudu. I když jsem poznal za svůj život lidi, kteří měli fakt jen smůlu. To ale asi měli v karmě... A bylo jich málo!

Tak jsem to vyplnila, ale nevím, jestli se to povedlo.

Moc hezké Soničko ♥ Sbírala jsem si tady s tebou ty drobné perličky radosti po krásném včerejším i dnešním dni ♥ Krásné, děkuji, to jsem potřebovala a 5.8. Tvůj vzpomínkový den na bratra je dnem narozeninovým Pepovy 70 ♥ Tečka nad ,,i" ♥ Ráno mu budu přát ♥

Blani, díky za hezkou fotoreportáž. Do KV jezdím ráda, okolí je překrásné, i když opravdu velmi členité. Žijeme v nádherné zemi, kde je stále co objevovat.

:-) :-) ... a takhle si tu od sametu žijem... :-) :-)

Vlaďko, díky za úžasné vodní prvky v královském městě, a za tvé pěkné vyprávění. Já létem putuji křížem kráž, doma se neschovávám. A těším se z vody v jakékoliv podobě.

V syrových tónech tuším dramatický příběh. Vaše poetika je mi moc sympatická.

Milá Eleno, moc jsi mě potěšila. Ať Tvé čarovné dojmy v Tvé paměti přetrvávají co nejdéle.

Zdeni, moc hezká vzpomínka. :-)

Vida, o čem všem se dá napsat hezké povídání. Někde jsem četla, že v zrcadle jsme šikovnější, než ve skutečnosti.

Já se tak před lety ztratila v lesích okolo Karlovy Studánky. Naštěstí jsem potkala skupinu turistů a ti mi ukázali cestu na Hvězdu. Jinak bych asi byla zoufalá.

Článek je velice obsahlý. Ano, onemocnění kloubů je bolestivé a u každého nemoc postupuje různé rychle. Nikde se ale nedočteme, zda a jak toto léčit, když už člověk problémy má.

Rád jsem si zavzpomínal a potěšil oko.

Hanko, ta tvoje závist je přejícná a nikomu neublíží. Vůbec se pro ni netrap a užívej si všeho, co můžeš. I toho výletu.