V Brně jsem byla jen jednou, a to shodou okolností také díky íčku. Centrum Brna jsme jsme tenkrát prošly díky Evě B. TEntokrát jsem na výlet nemohla a asi je to i dobře, protože v tom abnormálním hicu bych byla brzdou. A mám radost, že se výlet vydařil a pěkně jste si Brno užily a děkuji za reportáž.

Už se těším na ten vlak. A doufám, že si manžel výlet užil.

Pane Vácha dík za ten článek.

Recepty jsou rozhodně zajímavé, leč trochu náročné.

:-) :-) Líbí,... :-)

Zajímavá výstava, móda se opakuje a mnohé botky by byly nositelné i dneska. Typické budovy s prodejnami Baťa byly snad v každém městě, i u nás. Dneska se tam také dají koupit mj. i boty, ale úplně jiné, obchod tam mají Vietnamci.

Nebojím. Nakupuji oblečení na WITT, příslušenství k PC aj. v Alze, kterou mám blízko. Nedávno jsem si tam koupila pečenku.

Výborné čtení a skvělé obrázky.

U nás doma to bylo opačně. Já jsem hltala negativní zprávy z televize a z počítače. Začalo to kovidem, pak očkováním. Moje psychika se pomalu hroutila. Naštěstí jsem si jednoho dne řekla dost. Sleduji zprávy, ale jen velice málo a to naprosto stačí.....

S úctou se skláním před vaším uměním!

Velmi zajímavé - dík.

Velice lákavá akce. Díky za informaci. :-)

Nadičko, když jsi mi volala, že jsi byla v tom pařáku na této tůře, hubovala jsem Ti. Když vidím tolik nádherných skal, nedivím se, že Tě touha po vyfocení hnala vpřed, horko, nehorko. Ty by jsi za tolik článků a fotek z naší krásné přírody zasloužila metál. Tvůj článek o jahodách samozřejmě vede, už má přes 76 tisíc shlédnutí.

V lázeňském domě Olga je to prý fantastické. Ale i celá Bechyně je kouzelná. Tam se lázeňský host po procedurách ani nudit nemůže.

Nikdy nebyli muži oni nic více nebo méně, než jim ženy umožnily a stejně tak ženy, než jim umožnili muži. Pantáta z 1. manželství byl živitel rodiny. Odjel na noční a než se ráno vrátil tak panímáma sestěhovala nábytek, vybílila kuchyň, uklidila, vrátila nábytek na místo a běda jak ho tehdy jejich maličký synek, o dlouhou řadu let později můj manžel, vzbudil pláčem, když po "noční směně" unavená máma usnula. Když jsem odmítla jít ve stopách panímámy, nebyla jsem dobrá manželka, přestože jsem jeho právo na odpočinek plně respektovala. Když dnes vidím, jak se náš, plně pracovně vytížený syn, věnuje svým třem holkám (manželce, 6ileté a desetiměsíční), říkám si, kde se to v něm bere. "Rozhodně, coby sedmdesátnice si zasloužím slyšet, že můj syn je pozornější, citovější, lepší, než byl jeho otec" a moc jim krásné soužití přeji. Každý si dovolí jen tolik, kolik si druhý nechá líbit a platí to oboustranně.

Vlad'ko, omlouvám se. Minulé díly jsem nějak propásla. Ale dnešní díl je vyloženě zajímavý. Těším s na další.

Věrko, opět velmi zajímavé informace. Díky.

Už se těším na další pokračování. Ano, Bechyně je skvělá destinace a její lázně jsou vynikající. Moji přátelé tam jezdí rok co rok. Letos pojedou znovu.

Dano, to je jedna z nejzajímavějších hádanek. Jen postrádám u fotografií popisky. Stále nevím která je která, ale rostlinky jsou krásné, jen z devíti testů je odhaleno osm. Těšila jsem se na to jak vypadá skunkové zelí. :-)

No, kdyby toho koníka kritizoval handlíř, tak bych se mu nedivil, že by za takovou kobylu nechtěl dát ani zlámanou grešli, ale člověk obdivující a znalý umění nemá v úmyslu tu kobylu zapřahat a ani ji osedlat a slouží mu jen k pochopení sochaře - jak on vidí koně a má se jím nechat povznést nad skutečnost - k jinému ztvárnění skutečnosti. A taková kovová kubistická kobylka tedy slouží k uvolnění naší uzdy ve prospěch fantazie. Což dokonce potvrdila i sama kritička toho díla - vyprovokovalo ji to k hezkým veršům - ano - socha splnila účel, protože umění může i pobuřovat a všechno další - jiné, než jen nudit. A tak já za to dávám té kobylce, škoda, že neznám jméno sochaře, oba by si to totiž zasloužili, trochu imaginárního obroku, že přispěli do kroku v pokroku v umění. O zabíjení umění se podle mne vůbec nejedná, ale i v tom je svoboda - každý má právo na své hodnocení díla. :)